


Vztah evropských nacionalistů k Donaldu Trumpovi se mění. Podle serveru Politico se americký prezident stal natolik toxickou postavou, že ho jeho evropští spojenci začínají vnímat jako přítěž.

Nedělní volební porážka maďarského premiéra Viktora Orbána - jednoho z nejbližších evropských spojenců Donalda Trumpa a oblíbence hnutí MAGA – otevřela mezi evropskými ideovými stoupenci amerického prezidenta otázku, zda je pro ně spojenectví s ním výhodou, či přítěží. Už předtím bylo mezi evropskými pravicovými populisty patrné, že svůj vztah ke kontroverznímu americkému prezidentovi začínají přehodnocovat. Orbánova prohra spolu s válkou v Íránu či Trumpovými útoky na papeže tento odklon ještě urychlila, napsal v pátek web Politico.
„Orbánovu porážku nelze vysvětlit jen únavou voličů. Blízkost ke Spojeným státům se v současném kontextu nesetkala u maďarských voličů s pochopením,“ uvedl pro Politico pod podmínkou zachování anonymity zdroj z vedení francouzské pravicové strany Národní shromáždění, jejíž hlavní tváří a faktickou vůdkyní je Marine Le Penová.

Tu ještě před rokem Trump halasně podporoval poté, co jí soud zakázal kandidovat ve volbách kvůli odsouzení za zpronevěru unijních prostředků. Le Penová ovšem nyní v úterý, pouhé dva dny po maďarských volbách apelovala na své spolustraníky, aby si od současné americké administrativy „drželi odstup“.
Blízké vztahy s Washingtonem „mohou být přítěží a mohou být špatně interpretovány“, uvedl jeden z blízkých spojenců Le Penové. „Máme rádi naše přátele ve Washingtonu, ale nechceme, aby nám říkali, co máme dělat.“
Politico tak soudí, že s blížícími se prezidentskými volbami se Národní shromáždění bude snažit držet si odstup od Trumpa. Ten je ostatně jak ve Francii, tak konkrétně mezi příznivci Národního shromáždění krajně nepopulární.
Podobnou strategii volí na druhé straně Rýna i Alternativa pro Německo (AfD), kterou v září čekají zemské volby. Ještě loni mezi stranou a Trumpovou administrativou panovaly velmi blízké vztahy. AfD měla před spolkovými volbami otevřenou podporu z USA – veřejně ji podpořil například i kontroverzní miliardář Elon Musk. Viceprezident J. D. Vance tehdy dal přednost setkání s její předsedkyní Alice Weidelovou před schůzkou s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem.

O rok později se ale situace výrazně změnila. Weidelová svým poslancům doporučila omezit cesty do USA za představiteli hnutí MAGA a její strana odsoudila válku s Íránem dokonce dříve než současný kancléř Friedrich Merz. Poslanec AfD Torben Braga pro Politico uvedl, že spolupráce s Trumpem „není v konkrétním kontextu voleb příliš slibná strategie“.
Přesto se Weidelová i nadále snaží udržovat s Trumpovou administrativou dobré vztahy. Novinářům řekla, že blízké vazby na Donalda Trumpa nepovažuje za problém, a ocenila, že Viktor Orbán vedl velmi dobrou kampaň.
„Zpočátku panoval názor, že administrativa bude představovat podpůrný faktor, protože se jednalo o americkou administrativu, která sdílí jejich hodnoty, politické cíle i politický program. To se nyní zcela rozpadlo,“ uvedl pro deník Washington Post Mujtaba Rahman ze společnosti Eurasia Group.
Trump totiž od svého nástupu stihl podniknout řadu kroků – od celních represí přes hrozby anexe Grónska a nečekanou válku s Íránem až po otevřené útoky na papeže – které se odrazily v jeho extrémně nízké podpoře v Evropě. A tu jeho dosavadní spojenci s ohledem na blížící se volby bedlivě sledují. Podle březnových průzkumů agentury YouGov dosahuje Trumpovo negativní hodnocení napříč kontinentem astronomických hodnot: negativně ho hodnotí na 78 procent Francouzů, 86 procent Němců a 80 procent Italů.
Loňský průzkum stejné agentury pak ukázal, že 73 procent Evropanů považuje Trumpa za hrozbu pro mír a bezpečnost v Evropě. Tedy jen o devět procentních bodů méně než v případě ruského prezidenta Vladimira Putina.
Podle Franka Furediho z think-tanku MCC Brussels se však evropské populistické strany nemusí rozejít s Trumpem úplně. „Je to loajalita s limity – obdiv k jeho domácí politice neznamená nadšení pro jeho zahraniční války. Ty jsou nepopulární, ekonomicky riskantní a z hlediska voleb toxické,“ uvedl analytik pro deník The Telegraph.



Obhájce trofeje Paris St. Germain v úvodním semifinále fotbalové Ligy mistrů přestřílel doma Bayern Mnichov 5:4. Bitva dvou gigantů nabídla zápas s nejvíce góly v této fázi soutěže. Za vítězný tým, který vedl už 5:2, se dvakrát trefili Chviča Kvaracchelija a Ousmane Dembélé.



V roce 2019 zachraňovaly Pardubice hokejovou extraligu v baráži, o rok později mířily možná k přímému sestupu. V té době vstoupil do klubu miliardář Petr Dědek, aby tradiční značku zachránil. Povedlo se, a hned poté zahájil Dědek strmý výstup nahoru. Jenže si prožil několik hořkých zklamání. Titul slaví po šesti letech.



Spojené státy nemohou nadále diktovat svou politiku ostatním zemím, prohlásil mluvčí íránského ministerstva obrany Rezá Talajíník, kterého podle agentury AFP citovala státní televize. "Spojené státy již nejsou v pozici, aby diktovaly svou politiku nezávislým národům," prohlásil Talajíník a dodal, že Washington musí upustit od svých "nelegálních a iracionálních požadavků".



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý na síti X kritizoval Izrael za přijímání ruských lodí s obilím z okupovaných částí Ukrajiny. Zdůraznil, že nákup kradeného zboží je v každé normální zemi zločinem a že izraelské úřady nemohou nevědět, jaké lodě a s jakým nákladem do izraelských přístavů připlouvají. Izraelský ministr zahraničí obvinění ukrajinského prezidenta Zelenského odmítá.



Pardubičtí fanoušci milují jeho energii na ledě a příkladnou bojovnost. Zároveň vnímají silný životní příběh útočníka, kterému kvůli kokainu na večírku skoro skončila hokejová kariéra. Jan Mandát se z vlastního dna odrazil, a zřejmě i proto si s extraligovým pohárem nad hlavou užil možná nejhlasitější ovace.