Letadlová loď USS Gerald R. Ford opustí Blízký východ, vydá se zpět do USA

Zprávy z pátku 1. května 2026

Peníze, které Spojené státy dosud vydaly na válku s Íránem, by stačily na pokrytí celé letošní humanitární výzvy OSN a umožnily by poskytnout pomoc více než 87 milionům lidí. Agentuře AFP to řekl šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Tom Fletcher.

Americké ministerstvo obrany podle svých údajů vynaložilo na vojenské operace na Blízkém východě 25 miliard dolarů (asi 520 miliard Kč). Humanitární úřad OSN přitom pro letošní rok žádá o 23 miliard dolarů (asi 477 miliard Kč) na pomoc v krizových oblastech světa.

Na jihu Libanonu dnes navzdory příměří pokračovaly boje mezi Izraelem a šíitským hnutím Hizballáh. Při různých izraelských úderech zahynulo v této části Libanonu nejméně 15 obyvatel, napsala večer agentura AFP. Útoky na izraelské jednotky hlásil i Hizballáh.

Izraelská armáda uvedla, že jeden její voják na jihu Libanonu zahynul v boji. Mezi Izraelem a Libanonem od 16. dubna trvá původně desetidenní příměří, které bylo minulý čtvrtek prodlouženo o další tři týdny.

Navzdory konfliktu na Blízkém východě se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa v USA, Mexiku a Kanadě. Řekl to prezident Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) Gianni Infantino při dnešním zahájení kongresu FIFA ve Vancouveru. Ujistil, že Írán odehraje tři zápasy v základní skupině v USA, jak bylo v plánu.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zatím nepočítá s tím, že by předložila Kongresu ke schválení válku s Íránem. Vyplývá to z dnešního prohlášení ministra války Petea Hegsetha při slyšení v americkém Senátu. Podle něj nyní neplyne šedesátidenní lhůta, se kterou počítá zákon. Takovou interpretaci kritizovali opoziční demokraté, píší agentura AP a další média.

Vedoucí představitelé více než dvaceti významných světových médií dnes ve společném prohlášení vyzvali izraelskou vládu, aby zrušila zákaz vstupu zahraničních novinářů do Pásma Gazy. Omezení trvá od začátku války v roce 2023 a pokračuje i přes více než půl roku trvající příměří. O společném postupu mediálních domů informovala agentura AP.

V dnešním otevřeném prohlášení média upozorňují, že i přes několikaměsíční příměří zůstává omezení v platnosti a že izraelské úřady dosud nereagovaly na jejich opakované výzvy k dialogu.

Trump znovu kritizoval Merze na své síti Truth Social dnes odpoledne SELČ. „Německý kancléř by měl věnovat více času ukončení války Rusko/Ukrajina (kde byl naprosto neefektivní), nápravě své zbankrotované země, a to především imigrace a energetiky,“ uvedl Trump.

Podle amerického prezidenta by Merz naopak neměl zasahovat do činnosti těch, kteří se snaží odstranit íránskou jadernou hrozbu, čímž zřejmě myslel Spojené státy. Již dříve Trump tvrdil, aniž by to podložil, že Merzovi nevadí, kdyby Írán získal jadernou zbraň.

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford v příštích dnech vypluje z Blízkého východu a vydá se zpět do Spojených států. Sníží se tím vojenská přítomnost Američanů v regionu v době války s Íránem. S odvoláním na americké představitele to napsal deník The Washington Post (WP). Návrat je očekávanou úlevou pro zhruba 4500 námořníků, kteří na lodi strávili deset měsíců. Plavidlo se na moři potýkalo s řadou problémů a nutně potřebuje opravit.

USS Gerald R. Ford je jednou ze tří amerických letadlových lodí rozmístěných na Blízkém východě, nyní je v Rudém moři. Těmi dalšími jsou USS George H. W. Bush a USS Abraham Lincoln v Arabském moři, odkud zajišťují blokádu íránských přístavů.

Náklady na válku proti Íránu jsou výrazně vyšší, než jakou částku ve středu v Kongresu uváděl zástupce Pentagonu. S odkazem na tři nejmenované zdroje to dnes uvedla stanice CNN.

Vysoký úředník ministerstva obrany Jules Hurst ve středu řekl, že válka přišla Spojené státy na 25 miliard dolarů (521 miliard korun), podle zdroje CNN ale mohou být skutečné náklady až dvojnásobné.

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.

Americké ministerstvo zahraničí chce podle WSJ prostřednictvím ambasád působit na řadu zemí, aby se přidaly do nové koalice nazvané Maritime Freedom Construct. Jejími cíli bude vynucování sankcí, sdílení informací a diplomatická koordinace, píše list.

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, podle něhož rozhodnutí padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.

Merz v pondělí uvedl, že je rozčarovaný z přístupu Spojených států a Izraele k možnému ukončení tohoto konfliktu, v jehož důsledku výrazně vzrostly ceny ropy a dalších surovin.

Trump na své síti Truth Social uvedl, že Írán neumí uzavřít dohodu o nešíření jaderných zbraní. Právě otázka íránského jaderného programu je spolu s otevřením Hormuzského průlivu hlavním sporným bodem jednání mezi oběma zeměmi, která jsou nyní podle Reuters v patové situaci.

K příspěvku přidal obrázek, na němž je zobrazen v černých brýlích a se zbraní před bombardovanou krajinou. Nad obrázkem je napsáno „už žádný hodný chlapík“.

„Izraelské útoky nemohou pokračovat tímto způsobem,“ apeloval dnes odpoledne libanonský prezident Joseph Aún. Sousední zemi vyzval, aby plně dodržovala příměří a zastavila demolice domů v obcích, které na jihu Libanonu obsadili izraelští vojáci.

Aún také uvedl, že Spojené státy by měly stanovit datum dalších rozhovorů mezi Izraelem a Libanonem.

Izraelský vzdušný úder na jihu Libanonu dnes zabil v oblasti Bint Džbajl libanonského vojáka a jeho bratra, uvedla podle agentury AFP libanonská armáda. Voják a jeho bratr se podle armády stali oběťmi cíleného útoku, když jeli na motocyklu z vojenského stanoviště domů do obce Suvána.

Libanonský voják zahynul při izraelském útoku v okrese Nabatíja také v úterý. Libanonská armáda přitom stojí mimo konflikt mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh a nezapojuje se do něj. V Libanonu navíc platí od 17. dubna dočasné příměří, z jehož porušování se ovšem Izrael i Hizballáh pravidelně vzájemně obviňují.

Ceny ropy ve středu pokračují v růstu. Ropa Brent se dostala až na nejvyšší hodnotu od roku 2022. V centru pozornosti zůstává výpadek v dodávkách způsobený konfliktem v Íránu. Kolem 19:15 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o 7,6 procenta na 119,69 dolaru za barel. Cena americké lehké ropy WTI si připisovala také 7,6 procenta a prodávala se za 107,52 dolaru za barel, napsala agentura AFP.

Související

Ropa Brent je nejdražší od roku 2022. Cena za barel se blíží ke 120 dolarům

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa o nepřijatelnosti případné americké pozemní operace v Íránu. Za správné pokládá Trumpovo rozhodnutí prodloužit příměří s Íránem, sdělil Putinův poradce Jurij Ušakov.

Poradce neuvedl, jaké návrhy Putin ohledně Íránu učinil. Moskva již dříve nabídla, že ze země odveze obohacený uran, připomněl Reuters. Oba prezidenti spolu hovořili přátelsky a věcně více než půldruhé hodiny, telefonát se uskutečnil z ruské iniciativy, dodal Ušakov.

Zástupci Bílého domu dnes agenturám Reuters a AFP sdělili, že americký prezident Donald Trump hovořil se zástupci amerických ropných společností o tom, jak zmírnit dopady případné několikaměsíční námořní blokády Íránu ze strany USA.

Účastníci setkání hovořili o krocích přijatých Trumpem na uklidnění mezinárodních ropných trhů a o opatřeních, která by mohli přijmout, aby v případě nutnosti udrželi blokádu po několik měsíců a minimalizovali její dopad na americké spotřebitele.

Slyšení ministra obrany Petea Hegsetha a dalších zástupců Pentagonu před výborem pro ozbrojené služby se koná kvůli projednání návrhu vojenského rozpočtu administrativy na rok 2027, který zvyšuje výdaje na obranu na historických 1,5 bilionu dolarů (přes 31 bilionů korun). Podle ministra obrany tento krok „zajistí udržení nejmocnější a nejschopnější armády na světě“.

Opoziční demokraté se rychle zaměřili na válku s Íránem. Kritizovali prudce rostoucí náklady, úbytek kritické munice a bombardování školy, při kterém zahynuly děti. „Největší výzvou a největším nepřítelem, kterému nyní čelíme, jsou bezohledná, bezradná a poraženecká prohlášení demokratů a některých republikánů v Kongresu,“ reagoval Hegseth.

Kvůli válce hrozí v Libanonu akutní nedostatek potravin každému čtvrtému obyvateli této země. Uvádí to dnes zpráva platformy Nástroj pro klasifikaci potravinové bezpečnosti agentur OSN a nevládních organizací. Hodnocení se od předchozí prosincové zprávy výrazně zhoršilo. Akutní nedostatek potravin výrazněji ohrožuje palestinské a syrské uprchlíky, kteří tvoří významnou část libanonského obyvatelstva.

„Hodnocení potravinové bezpečnosti se zhoršilo po drastickém nárůstu bojů a rozsáhlém vysídlení (obyvatel) na začátku března 2026,“ sděluje zpráva. Právě 2. března začaly ve větší míře boje mezi Izraelem a Hizballáhem. Největší nárůst podílu lidí, kterým akutně hrozí nedostatek jídla, zaznamenala platforma právě na jihu Libanonu, kde byly před příměřím dojednaném v dubnu boje nejsilnější.

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil dnes americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst.

Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu.