Babišova otočka: šéfovi NATO slíbil to, kvůli čemu bojuje s Hradem. Roztál i Zůna

Zatímco premiér Andrej Babiš (ANO), ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) i vládní poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček po skončení čtvrteční tiskové konference okamžitě zmizeli, ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD) novináři ve čtvrtek večer zastavili. Ten po odchodu Marka Rutteho, generálního tajemníka NATO, potvrdil, že aliance si chce na český obranný rozpočet posvítit.

„Ještě do konce dubna nás čekají jednání v Bruselu, kdy budou naši alianční partneři posuzovat naše plány a rozpočtové výhledy,“ odpověděl Zůna na dotaz reportéra deníku Aktuálně.cz.

Související

„Uděláme vše, abychom závazky plnili.“ Babiš po jednání s NATO mluvil jako vyměněný

O tom, co konkrétně generální tajemník Severoatlantické aliance řekl Babišovi o českých obranných výdajích, však Zůna před médii ve čtvrtek večer mluvit nechtěl: „Rutte pouze zdůraznil, jak je důležité, aby byly naplněny závazky, které byly přijaty v Haagu… Představíme našim aliančním spojencům plán, jakým chceme naplnit příspěvek do kolektivní obrany aliance,“ dodal ještě ministr obrany.

Pro připomenutí: znamená to, že NATO po České republice chce, aby se vrátila k trajektorii sestavené minulou vládou Petra Fialy (ODS). Podle ní mají české obranné výdaje každoročně stoupat o několik desetin procenta hrubého domácího produktu (HDP) tak, aby v roce 2035 dosáhly celkově pěti procent HDP. Tedy více než 450 miliard korun.

„My se připravíme“

„My jako vláda považujeme naši obranyschopnost a naše závazky za velice důležité a prioritní,“ prohlásil po setkání s Ruttem sám Andrej Babiš. „Uděláme vše proto, abychom ty závazky zkrátka plnili,“ sliboval český premiér vedle stojícímu generálnímu tajemníkovi.

Jak ministr Zůna v březnu mluvil s novinářem:

Když přitom před dvěma měsíci ministerstvo obrany poslancům prezentovalo své rozpočtové plány a výhled pro roky 2027 a 2028, právě Babiš byl tím, kdo zvyšování armádního rozpočtu o desítky miliard odmítl. „Nevím, kde pan ministr na to přišel,“ pustil se premiér do Jaromíra Zůny.

Koaliční SPD se pak zase drží toho, že postačující je dávat na české obranné výdaje dvě procenta HDP a další zvyšování k pěti procentům HDP není vůbec potřeba. Což se však po čtvrtku změnilo. Pokud tedy Andrej Babiš chce dodržet své slovo, které dal Ruttemu: „My se připravíme, abychom i dlouhodobě plnili závazky vůči NATO.“

Související

S tím nechceme mít nic společného. O předání „zakázaného“ videa Macinkovi armáda nevěděla

Reportér deníku Aktuálně.cz pak oslovil i Tomia Okamuru s otázkou, jak se mu vyjádření Andreje Babiše poslouchala. Jdou totiž proti dlouhodobým postojům SPD a slibům jejich voličům. Na zaslané dotazy ovšem Okamura do vydání tohoto článku neodpověděl.

Premiérova slova, jimž pod pódiem přikyvoval jak Macinka, tak Zůna, působí zajímavě ještě v jedné souvislosti. Teď jsou totiž v linii s Hradem, s nímž se přitom kabinet ANO, Motoristů a SPD právě kvůli dřívějšímu nesouhlasu s nahlížením na českou obranyschopnost a jejímu financování rozhádal.

Související

Babiš v defenzivě. Hrad mu kvůli obranným výdajům hrozí, že příště rozpočet zablokuje

Petr Pavel už několikrát upozornil, že je nutné závazky z Haagu plnit, a vláda by se tedy měla ke slibu danému spojencům vrátit. Což nyní vlastně Babiš potvrdil. „Šetřit na obraně je krátkozraké, zejména pak v dnešní geopolitické situaci, protože bezpečnost je základem prosperity každého národa,“ uvedl prezident, když letos v březnu podepisoval státní rozpočet.

Zajímavé na čtvrtečním dění na Úřadu vlády ČR je i přiznání Andreje Babiše před Ruttem. Český premiér uznal, že jeho strategie, kdy si v debatě o obranném rozpočtu stačí s absolutními čísly a nedává je do poměru s hrubým domácím produktem, už neobstojí: „Rozumím tomu, že ta pravidla jsou na ta procenta HDP,“ řekl nakonec.

Související

„Riskujete.“ Babiš má problém, Spojené státy vyslaly ostrý vzkaz

A ještě jedna věc bude pro Babišovu vládu komplikovaná. Česká republika totiž západním spojencům nabídla, že svými technologiemi může pomoci při ochraně plavby v Hormuzském průlivu. Tam se situace vyhrotila poté, co Spojené státy a Izrael rozjely vojenskou operaci Epic Fury namířenou proti teheránskému režimu, který reagoval uzavřením této klíčové námořní trasy.

Přitom SPD ani Okamura s útokem na blízkovýchodní zemi nesouhlasí. „Odmítám činy íránského režimu, ale to přece neznamená, že se nebude dodržovat Charta OSN. Proč pak teda OSN existuje?“ kritizoval Okamura už dříve.

Čtvrteční setkání Andreje Babiše a Marka Rutteho tak přineslo řadu nečekaných situací a názorových obratů. Těch už sice premiér v minulosti předvedl celou řadu, ale s blížícím se summitem NATO v Ankaře je zřejmé, že diskusi o českém obranném rozpočtu nemůže promlčet.

I když Rutte před Babišem zdůrazňoval pomoc Ukrajině, český premiér jen mlčel. Co si tedy o válce Ruska myslí?