Rusko kvůli sobotní přehlídce ke Dni vítězství přesouvá do okolí Moskvy systémy protivzdušné obrany z dalších regionů země. Ukrajině se tím otevírá možnost využít vzniklých mezer a udeřit hluboko v ruském týlu.
Příští dva roky mohou být pro Rusko ideální příležitostí k otestování jednoty NATO. Podle evropských diplomatů, které cituje server Politico, je sice přímý útok nepravděpodobný, Rusko by však mohlo vsadit na omezené operace či menší vpády, jejichž cílem bude vyvolat chaos a rozkol v alianci.
Teherán údajně zvažuje nasazení sebevražedných delfínů k prolomení americké námořní blokády v Hormuzském průlivu. Přestože tvrzení působí téměř absurdně, spekulace o íránském vojenském programu pro delfíny sahají až do roku 2000, kdy měl Teherán získat zvířata vycvičená v Sovětském svazu. Mořské savce dodnes pro vojenské účely cvičí i americké námořnictvo.
Ukrajina nevidí důvod dodržovat Ruskem navržené příměří během sobotních oslav Dne vítězství. S odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele o tom informuje deník Kyiv Independent.
Ruská armáda opouští nechvalně proslulou strategii „mlýnku na maso“, která se v moderní válce ukazuje jako stále méně účinná. Místo masových útoků začali ruští generálové sázet na menší, hůře odhalitelné jednotky, které se nepozorovaně infiltrují za ukrajinské pozice a postupně vytvářejí prostor pro útok z týlu.
„Žádný kanibalismus!“ Tak měl znít rozkaz ruského štábního důstojníka, který zachytila ukrajinská vojenská rozvědka a k němuž získal přístup britský deník The Times. Materiál má spolu s dalšími podle ukrajinské strany dokládat údajné případy kanibalismu, k němuž se ruští vojáci měli prý uchýlit kvůli nedostatku jídla během zimních měsíců. Rusko toto podezření odmítá.
Valerij Zalužnyj prohlásil, že dlouhodobé přežití Ukrajiny bude záviset na tom, jak se po skončení války postaví k Rusku. Současný velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ukrajinské armády varoval před opakováním historických chyb. Kvůli rozsahu utrpěných ztrát podle něj Ukrajina nikdy nebude schopná vést vůči Rusku nekonfrontační politiku.
Americký prezident Donald Trump opět vyvolal rozruch, když během středečního setkání s novináři označil Ukrajinu za „vojensky poraženou“. Údaj, kterým své tvrzení podpořil, však nesedí a vše nasvědčuje tomu, že si spletl válku na Ukrajině s konfliktem v Íránu.
Ostře sledovaná návštěva britského krále Karla III. ve Spojených státech dostala nečekaný rozměr. Z analýzy, kterou si nechal zpracovat britský deník Daily Mail, totiž vyplývá, že král a americký prezident jsou vzdálenými příbuznými.
Po mincích, vstupenkách do národních parků či plánovaném zlatém oblouku přichází další projekt s podobiznou Donalda Trumpa. Americký prezident se nově nechá zvěčnit i na speciální edici pasů. „Jakmile člověk začne pojmenovávat věci ve svém okolí sám po sobě, stojí za to si všimnout, kdo to v minulosti dělal,“ zkritizoval záměr amerikanista.
Nedělní zpráva washingtonského Institutu pro studium války (ISW) uvádí, že Ukrajina v posledních týdnech zintenzivnila útoky na ruském území. Podle institutu je ruská protivzdušná obrana natolik přetížená, že Ukrajincům umožňuje rozšiřovat dosah i razanci náletů.
Ruské angažmá v západoafrickém Mali prochází těžkou zkouškou. Po rozsáhlých víkendových útocích povstalců, při nichž byl sestřelen ruský vojenský vrtulník, oznámil Africký sbor stažení z města Kidal na severu země.
Ukrajinskou armádou otřásly fotografie vyhublých ukrajinských vojáků. Muži měli na frontě celé měsíce přežívat bez dostatku jídla a vody, přestože prosili vedení o dodání zásob. Případ už vedl k odvolání velitele odpovědného za zásobování.
Finský prezident Alexander Stubb má pověst jednoho z mála evropských politiků, kterým americký prezident Donald Trump skutečně naslouchá. Oba si začátkem loňského roku zahráli golf a od té doby zůstávají v bližším kontaktu, než by se mohlo zdát. Sám Stubb ale říká, že přezdívka „Trumpův našeptávač“ realitu úplně nevystihuje. Jejich komunikace má podle něj k šeptání často daleko.
Je to již téměř sedm týdnů, co byl Modžtaba Chameneí jmenován nejvyšším vůdcem Íránu. Od chvíle, kdy při americko-izraelském útoku zemřel jeho otec a on sám utrpěl zranění, se ale na veřejnosti neobjevil. Nabízí se tak tři zásadní otázky: kde se vlastně nachází, v jakém je zdravotním stavu a zda se skutečně podílí na vedení země.
Ukrajina vyvíjí vlastní odpověď na obávaný ruský Kinžal. Ambicí projektu je vytvořit střelu schopnou dosahovat extrémně vysokých rychlostí, zasahovat cíle hluboko na ruském území a zároveň být velmi obtížně zachytitelnou. Pokud by byla nová letecky odpalovaná raketa zařazena do výzbroje ukrajinské armády, šlo by o první zbraň tohoto typu v jejím arzenálu. Testování má začít už v létě.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, jak potrestat spojence, kteří odmítli podpořit válku s Íránem. Bílý dům si proto podle serveru Politico sestavil seznam „hodných a zlobivých“ členských zemí NATO, podle něhož by mohl rozhodovat o tom, kdo si zaslouží přízeň Spojených států a kdo naopak ponese následky.
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven setkat se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ve středu to prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zdánlivě vstřícné gesto má však podstatný háček.
Samotný úder ukrajinského letectva z minulého týdne na sklad ruských dronů by sám o sobě nijak nepřekvapil. Pozornost však vzbudil způsob, jakým Ukrajinci zaútočili. Podle deníku Euromaidan Press totiž poodhalil možné slabiny ruské protivzdušné obrany a zároveň naznačil, že dlouhodobá ukrajinská strategie začíná nést ovoce.
Čtrnáctidenní příměří mezi Íránem a Spojenými státy se chýlí ke konci. Pozornost se tak upíná ke středečním jednáním v Islámábádu, kde má americkou delegaci vést viceprezident J. D. Vance. Ten se v posledním měsíci stal hlavní tváří mírových rozhovorů a Teherán do něj vkládá nečekaně velké naděje. Zároveň ale Vance hraje i o svou politickou budoucnost.
