


Přestože Ukrajina hlásí největší postup od léta 2023, situace na frontě podle expertů dál nahrává Moskvě. Rusko může současné tempo opotřebovávací strategie díky rozsáhlým lidským rezervám udržet ještě dlouhou dobu, zatímco Ukrajina by k zásadnímu zvratu podle zdrojů NATO musela výrazně posílit lidské síly i výzbroj.

Ukrajina v posledních dnech hlásí největší postup od léta 2023. Zisk až 200 kilometrů čtverečních na východní části Záporožské oblasti experti připisují zejména vypnutí internetových terminálů Starlink pro ruskou armádu.
Zdroje deníku The Times navzdory tomu upozorňují, že situace v době čtvrtého výročí ruské invaze spíše nahrává Moskvě. Rusové po měsících pomalého postupu, vykoupeného vysokými ztrátami, tlačí na několik strategických měst v takzvaném pevnostním pásu na východě Donbasu a dál posilují svou kontrolu v Doněcké a Záporožské oblasti.
Podle západních zdrojů je Ukrajina na většině fronty početně i technicky slabší, včetně úseků u Lymanu a Siversku. Pokud by ruské jednotky postoupily dál u městečka Huljajpole, mohlo by se Záporoží, jedno z největších měst na jihovýchodě země, ocitnout v dosahu FPV dronů.
Ukrajinský důstojník působící v Pokrovsku řekl britskému listu, že Rusko má naprostou převahu v letectvu i v taktických balistických střelách, což mu umožňuje účinně zasahovat logistická centra a velitelská stanoviště.
Podle Nicka Reynoldse z Royal United Services Institute Rusko „poměrně konzistentně“ proráží ukrajinské obranné linie. „Ruská armáda operuje v takovém rozsahu, že je schopna vyvíjet tlak podél celé fronty,“ uvedl. Města v pevnostním pásu jsou podle něj klíčová především kvůli terénu, který poskytuje výhodu vyššího postavení tomu, kdo je ovládá.
Za své postupné zisky území však Moskva platí vysokou cenu. Podle amerického think-tanku CSIS ztratilo Rusko jen loni přibližně 415 tisíc vojáků. Od začátku plnohodnotné invaze před čtyřmi lety jich bylo zhruba 1,2 milionu.
Západní zdroje přesto soudí, že Rusko dokáže současné tempo opotřebovávací války udržet ještě nejméně rok. Podle britského zdroje z oblasti obrany by v optimistickém scénáři Moskva potřebovala dalších 18 měsíců bojů a přibližně půlmilionovou ztrátu, aby dobyla zbytek Donbasu. V horším případě by konflikt mohl trvat až další čtyři roky a vyžádat si kolem dvou milionů obětí.
Nic však nenasvědčuje tomu, že by Rusko chtělo od strategie takzvaného mlýnku na maso ustoupit. Navzdory vysokým ztrátám má stále dostatek lidských rezerv.
„Ukrajina je pod obrovským tlakem. Je to mnohem menší země, takže i když mají obě strany problémy s nedostatkem lidí, Ukrajina to pociťuje mnohem citelněji. Přestože Rusové ztrácejí více vojáků, je pro ně poměrně snadné je nahradit,“ uvedl Reynolds pro The Times.
Britský ministr obrany John Healey tento měsíc také připomněl, že Moskva se stále více spoléhá na rekrutování zahraničních bojovníků z Indie, Pákistánu, Nepálu, Kuby, Nigérie nebo Senegalu.
Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj však odmítá, že by se válka ocitla ve slepé uličce, a poukazuje na ruské ztráty i pokračující ukrajinské ofenzivní operace.
Podle vysoce postaveného vojenského zdroje z NATO by ale Ukrajina k zásadnímu zvratu potřebovala nejméně 250 tisíc dalších vojáků a výrazně silnější výzbroj.
V souvislosti s probíhajícími mírovými jednáními zprostředkovanými Spojenými státy panuje mezi experty značná skepse. Moskva podle nich nedává najevo ochotu k zásadním kompromisům, sleduje maximalistickou strategii a nic nenasvědčuje tomu, že by počítala s brzkým koncem války.
Bývalý americký diplomat Kurt Volker proto míní, že jedinou cestou k příměří je další ekonomický tlak na Rusko. Především zpřísnění sankcí na ropný a plynárenský sektor a důslednější postup proti takzvané stínové flotile.



Stav plynoměru můžete nahlásit během několika minut přímo z mobilu nebo počítače. Samoodečet pomáhá například při změně dodavatele plynu nebo při kontrole spotřeby v průběhu roku.



Hnutí Duha zaslalo ministru zahraničí Petru Macinkovi (Motoristé) předžalobní výzvu kvůli výroku, ve kterém předseda Motoristů označil ekologickou organizaci za teroristickou. Hnutí žádá veřejnou omluvu. V případě, že se Macinka neomluví, je organizace připravena podat žalobu, informovala v úterý v tiskové zprávě ředitelka hnutí Zuzana Lenhartová.



Amnesty International (AI) upozornila, že mocné státy, korporace a hnutí odmítající lidská práva útočí na multilateralismus, mezinárodní řád i lidská práva. Uvedla to v úterý zveřejněné zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2025. Zároveň varovala před nástupem světového systému založeného na dominanci, beztrestnosti a zisku.



Americký viceprezident J. D. Vance má v úterý odletět do pákistánské metropole Islámábádu, aby tam s íránskou delegací vedl jednání o možném ukončení války. V noci na úterek to s odvoláním na své zdroje napsal portál Axios. Válku, kterou Spojené státy a Izrael vedou proti Íránu, pozastavilo dvoutýdenní příměří, které vyprší v noci na čtvrtek SELČ.



Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou v úterý v Lucemburku jednat o ruské agresi proti Ukrajině. Na úvod se s nimi prostřednictvím videokonference spojí jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha, který jim poskytne informace o aktuální situaci v zemi a o nejnaléhavějších potřebách Ukrajiny. Za Česko se jednání zúčastní ministr Petr Macinka.