Svět je na prahu nebezpečného zlomu, varuje Amnesty International

Amnesty International (AI) upozornila, že mocné státy, korporace a hnutí odmítající lidská práva útočí na multilateralismus, mezinárodní řád i lidská práva. Uvedla to v úterý zveřejněné zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2025. Zároveň varovala před nástupem světového systému založeného na dominanci, beztrestnosti a zisku.

Zpráva je kritická nejen ke světovým velmocem, jako jsou Spojené státy, Rusko či Čína, ale také vůči Česku, kterému vytýká například nedostatečnou ochranu práv uprchlíků, stejnopohlavních párů, segregaci romských dětí nebo politické útoky na nevládní organizace.

„Čelíme nejnáročnějšímu okamžiku naší doby,“ řekla generální tajemnice AI Agnès Callamardová. Podle ní se predátorské vlády rozhodly prosadit svou dominanci nezákonnými válkami a ekonomickým vydíráním. „Amnesty International roky kritizuje postupný rozpad lidských práv v každé části světa, varuje před následky nehorázného porušování pravidel vládami a korporátními aktéry,“ poznamenala.

Zpráva, která hodnotí stav lidských práv ve 144 zemích, poukazuje na zrychlující se destrukci mezinárodního práva a na útoky proti mezinárodnímu soudnímu systému.

Izrael podle AI i přes dohodu o příměří z října 2025 nadále pokračuje v genocidě Palestinců v Pásmu Gazy, uplatňuje apartheid vůči Palestincům, zrychluje výstavbu nelegálních osad na okupovaném Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě a podniká kroky k anexi.

Spojené státy podnikají útoky na lodě v Karibském moři a v Tichém oceánu, čímž podle Amnesty spáchaly přes 150 mimosoudních poprav. Amnesty rovněž poukázala na americkou agresi vůči Venezuele v lednu 2026, odkud Američané unesli autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Rusko pak zintenzivnilo vzdušné útoky na kritickou civilní infrastrukturu na Ukrajině.

Amnesty kritizuje rovněž Spojené arabské emiráty za podporu jedné ze stran v konfliktu v Súdánu, barmskou armádu za útoky na civilisty či afghánské islamistické hnutí Tálibán za nepřátelskou politiku vůči ženám, kterým brání ve vzdělávání, pracovním uplatnění či ve svobodném pohybu. Organizace se ohradila také proti íránskému režimu v lednu 2026, který zmasakroval protivládní demonstranty. Násilné potírání protestů Amnesty vyčetla také Číně, Spojeným státům, Egyptu, Indii, Keni, Venezuele či Afghánistánu.

Většina zemí se podle zprávy nedokázala či nechtěla ohradit vůči predátorským činům USA, Ruska, Izraele nebo Číny. Evropská unie a většina evropských států omlouvaly americké útoky na mezinárodní právo a multilaterální mechanismy a nepodařilo se jim podniknout smysluplné kroky k zastavení genocidy páchané Izraelem, uvedla Amnesty.

Zpráva se věnuje i tomu, že Spojené státy uvalily sankce na soudce a prokurátory Mezinárodního trestního soudu (ICC), který na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vydal zatykač kvůli obvinění ze spáchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Amnesty poukázala na to, že ostatní země včetně evropských nedokázaly těmto sankcím předejít a že Maďarsko s Itálií odmítly vyhovět zatykačům vydaným ICC, zatímco vlády Francie, Německa a Polska naznačily, že ani ony by tak neučinily.

Česká pobočka Amnesty International uvedla, že dění ve světě není souborem izolovaných krizí, ale systematickým posunem k modelu, který oslabuje lidská práva, rovnost i samotné principy vlády práva. „Tento trend přitom není vzdálený ani České republice. I zde vidíme znepokojivé jevy od rostoucí xenofobie vůči uprchlíkům přes přetrvávající nerovnosti ve vzdělávání až po nedostatečné uznání práv stejnopohlavních párů,“ uvedla šéfka české pobočky AI Lucie Laštíková.