Neduhů ve školství napočítáme moc. Nejhorší je fakt, že nebudujeme školství pro budoucnost, mnohem spíš nás udržuje v minulosti. Český vzdělávací systém neodstraňuje sociální rozdíly, pomáhá je prohlubovat.
Odbory a zaměstnavatelé v pondělí podpořili návrh státního rozpočtu na příští rok. Nesouhlasí ale s navýšením platů učitelů o deset procent, jak počítá vláda. Podle nich by si měli přilepšit o 15 procent. Předáci a podnikatelé se na tom shodli na jednání tripartity.
České školství má podlomené zdraví a jeho kondice je zvláště v některých krajích alarmující. Výrazně zaostávají hlavně Karlovarský a Ústecký kraj. Podle odborníků za to může nejen horší ekonomická a sociální úroveň, ale i nižší kvalita škol a učitelů.
Pro plošnou maturitu z matematiky nejsou podmínky, rámcové vzdělávací programy jsou přeplněné, chybí učitelé a studenti jsou neúspěšní. Chci, aby zůstala možnost volby, vysvětluje ministr školství Robert Plaga z hnutí ANO, proč chce prosadit odklad povinné maturity, která měla začít v roce 2021. Je to chyba, to můžeme rovnou zrušit i maturitu z němčiny, u které není úspěšných 35 % studentů, oponuje poslanec STAN Petr Gazdík. Říkáme, že se tu matematika neučí dobře, učitelé jsou ale nuceni učit podle toho, jaké jsou zkoušky. Tak ať je Cermat změní, pak bude víc času a výuka bude zajímavější, vyzývá.
Není těžké pochopit, proč ne všichni absolventi „peďáku“ nastoupí do škol, kantoři ze škol vycucnutí odcházejí a české školství je podprůměrné.
V době, kdy si děti chystají penál, sešity a brašnu, než vyrazí po prázdninách do školy, zažívají ředitelé napínavé chvíle. Bojí se, že neseženou dost učitelů. "Letos je situace zatím nejhorší. Touto dobou v minulých letech jsme už učitele obvykle měli," říká Jan Korda, ředitel Smysluplné školy v pražském Karlíně, která marně shání učitele matematiky, českého jazyka a španělštiny i asistenty pedagoga.
Škola a učení jsou neodmyslitelnou součástí našeho života. Jak školy a jejich ředitelé podporují výuku žáků na základních školách a mohou vůbec čeští učitelé přicházet s novými nápady? A co znamenají ty pověstné rámcové vzdělávací programy? Na tyto a další otázky v novém díle Fenoménu odpovídal učitel, student a místopředseda projektu Otevřeno Daniel Pražák.
Do školství by v příštím roce měla jít oproti původnímu návrhu rozpočtu miliarda korun navíc na zajištění nových učitelů. O 30 milionů korun více by mělo jít na dotační program ministerstva na školní obědy zdarma pro děti z chudých rodin. Celkově by ministerstvo školství mělo v roce 2020 hospodařit s 213 miliardami korun, což je o zhruba 17 miliard korun více než letos. Ministr školství Robert Plaga (ANO) se na tom v pondělí dohodl s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).
Příběh žačky Anny Mezgerové, která tvrdí, že dostala důtku za absence kvůli účasti na stávkách za lepší klima, se rozvinul ve zcela nové vyznění. Podle vyjádření školy za poslední pololetí žádnou důtku nedostala. Pouze v minulosti, ty však s ohledem na časovou souslednost nemohly s hnutím Fridays for Future souviset. Mezgerová však trvá na svém - důtku za absence kvůli boji za klima dostala, jen to nemůže nijak dokázat.
Teprve patnáctiletá žákyně Anna Mezgerová se angažuje jako mluvčí hnutí Fridays For Future, které organizuje studentské stávky za klima. Ve své domovské Základní škole Na Chodovci však pro své aktivity nenašla pochopení. Dostala důtku třídního učitele za vysokou absenci, přestože přinesla omluvenky od rodičů. Tvrdí, že to nebyla jediná nepříjemnost, se kterou se kvůli boji za lepší klima ve škole setkala. Ministerstvo školství přitom podobné aktivity žáků podporuje.
Dlouhodobé investice do školství mohou zpětinásobit ekonomický výkon Česka, přinést vyšší platy i životní úroveň, tvrdí studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Podle ekonoma Daniela Münicha je však česká společnost zatím pokrytecká a volí politiky, kteří dávají přednost okamžitým řešením před systematickou změnou, jejíž ekonomické dopady by začaly být patrné až po třiceti letech.
České školství trpí řadou problémů. Analýza nadace Eduzměna ukázala, že se zhoršují znalosti žáků, děti chodí do školy nerady a jejich výsledky silně závisí na sociálním původu. Rozevírají se také nůžky mezi regiony i různými typy škol. O tom, jak situaci řešit, diskutovali účastníci debaty Hospodářských novin.
Učitelka v Texasu přišla v úterý o místo poté, co v několika příspěvcích na sociální síti Twitter žádala po americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby její školu zbavil imigrantů bez povolení k pobytu. Ačkoliv se domnívala, že vzkazy odeslala soukromě, zobrazily se na síti všem uživatelům. Informaci ve středu přinesl list The New York Times.
Profesní spolek Pedagogická komora kvůli situaci v českém školství a v obavě, že nynější kroky vlády sníží kvalitu vzdělávání, připravuje vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách. Komora zároveň zveřejnila návrh osmi požadavků na vládu či ministerstvo školství.
Finsko bere školní vzdělávání nesmírně vážně, hovoří o něm nejen jako o prostředku, jak zvládnout výzvy budoucnosti, ale i jako o základní podmínce pro přežití lidského rodu. Profese učitele je tu nesmírně ceněná a žádaná, svojí prestiží se pohybuje na úrovni právníků či lékařů. Jak je možné, že když mají Finové jedno z nejkratších vyučování na světě, skoro nejméně úkolů a nejdelší přestávky, patří ve srovnávacích žebříčcích k nejlepším? Odpovědi se snažili na konferenci v českém Senátu poskytnout finští specialisté na vzdělávací systém. A také vyvrátit několik mýtů, třeba že zrušili předměty a známky. Zde jsou jejich hlavní recepty.
Sabatikl pro kantory jistě, a nejen pro ně, tyto věci se mají dělat fér, myslet na další profese, pracovníky v sociálních službách, ve zdravotnictví.
Ve školách chybí aktuálně přibližně 1800 pedagogů. Zhruba devět procent výuky navíc zajišťují nekvalifikovaní učitelé nebo se zajišťuje díky přesčasům stávajících pedagogů. Ve školách pracuje zhruba 150 000 učitelů. Jejich průměrný věk je 47,2 let. Mezi vyučujícími také stále výrazně převažují ženy, muži jich tvoří asi pětinu. Vyplývá to z mimořádného průzkumu ministerstva školství.
Pražský magistrát přidá na mzdy učitelů a nepedagogických pracovníků ve školách zřizovanými hlavním městem 300 milionů korun. Novinářům to v pondělí řekli náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě) a radní Vít Šimral (Piráti). Pražští zastupitelé již na konci loňského roku při schvalování rozpočtu na letošek vyčlenili na navýšení mezd pracovníků ve školství 700 milionů korun.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) tvrdí, od ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) dostal zásadní slib: vláda splní závazek, podle kterého mají mít učitelé v roce 2021 průměrný plat 45 tisíc korun. Vládu to vyjde na zhruba 23 miliard korun. Ještě v letošním roce by měli učitelé opět dostat přidáno 15 procent. V loňském roce byl jejich průměrný plat 35 089 korun.
Polští učitelé v pondělí zahájili časově neomezenou stávku zejména za vyšší platy, ale i reformu školství. Televizi TVN24 to řekl šéf největší odborové organizace učitelů ZNP Slawomir Broniarz. Protest začal poté, co v neděli neuspělo jednání mezi představiteli tří odborových svazů a zástupců vlády.
