Počítačovou hru Minecraft vyvinul Švéd Markus Persson v roce 2009, o pět let později ji odkoupil Microsoft. Veřejnost má hru spojenou především s kopáním kostiček, farmařením či boji s příšerami. Existuje však i vzdělávací verze pro školy s desítkami výukových her. Žáci v nich místo smyšlených úloh často řeší problémy, s kterými se budou v životě skutečně setkávat.
Učitelé v Česku jsou často přetížení a podhodnocení. V důsledku toho ze škol odcházejí kvalitní lidé. O tom, jak do českého školství přilákat schopné pedagogy a udržet je tam, diskutovali odborníci v debatě Hospodářských novin.
Tradiční média ztrácejí váhu, po internetu kolují miliony hoaxů a fake news, žijeme v postfaktické době - a přitom školy mediální výchovu zanedbávají a někteří politici ji považují za vymývání mozků dětem. S touto kritikou se Platforma pro mediální vzdělávání v pondělí otevřeným dopisem obrátila na ministra školství Roberta Plagu (ANO). Žádá, aby v dosavadním přístupu došlo k radikální změně.
Žáci už dnes nemusí mít žádné papírové učebnice nebo sešity, na vše stačí jeden program se sdílenými prezentacemi učitelů a vpisovanými poznámkami dětí. Vše si stáhnou a učí se pak v klidu doma nebo třeba při cestě vlakem. V tomto virtuálním prostředí se mohou odehrávat i písemky či úkoly. Na částečnou e-výuku přechází stále více českých škol.
Učitel učí tak, jak učili jeho, to brzdí moderní metody. Děti musí během hodin víc mluvit, být extrovert je pro žáky výhoda, introvertům je třeba naopak pomáhat. Ti ze tříd, kde se hovoří, mají lepší výsledky. Způsob, jakým učitel klade otázky, má dopad na to, kolik se toho žáci naučí, říká Klára Šeďová z Masarykovy univerzity, která vedla výzkum o komunikaci žáků během hodiny.
Svobodné školy jsou přesvědčené, že děti vědí lépe než dospělí, co je pro ně ve vzdělávání dobré, a tudíž si ho mají řídit samy. Učit se to, k čemu právě každé dítě dozrálo, o co má zrovna zájem, co ho posouvá dál, a způsobem, který mu nejvíc vyhovuje. Klasické školy považují za vězení, státem nařízenou výuku za poškozování dětí, poslušnost za sprosté slovo. V Česku zatím stojí mimo zákon.
České školství letos čekají zásadní změny. Klíčové výzvy a problémy, před nimiž stojí, sestavila společnost EDUin, zaměřující se na informace o vzdělávání. V každoroční analýze popisuje, v jakém stavu se české veřejné vzdělávání nachází.
Každoroční výzkum ukazuje, jak prestižně vnímají Češi učitelské povolání. Pravidelně se umisťuje na špičce hned za lékařem a vědcem. Jenže pro mnoho rodičů žáků a studentů je učitel někdo, kdo pár hodin denně něco vypráví u tabule, má spoustu volna, a učí proto, že nic jiného neumí. Tyto falešné stereotypy, nízký plat a představa "uštvaných učitelek" mohou za jejich nízký sociální status.
Učitelské noviny, které odebírá řada veřejných škol v celém Česku, dávají v posledních týdnech stále častěji prostor kontroverzním názorům i dezinformacím. Naposledy zveřejnily například rozhovor se sociologem a protimuslimským aktivistou Petrem Hamplem nebo článek popírající klimatické změny, který odborník označuje za "souhrn všech nesmyslů". Upozornil na to odborný server o vzdělávání EDUin.cz.
Tým kolem historika Kamila Činátla pracuje na moderní výuce dějepisu. Ukazuje učitelům, že i v tomto předmětu mohou být žáci aktivní a místo poslouchání nudných výkladů mohou zkoumat dějiny jako v laboratoři. Vznikla tak aplikace HistoryLab, kterou nyní školy testují. Ohlasy jsou vesměs kladné. Mnohými neoblíbený dějepis by tak mohl doznat zásadních změn.
Učitele na církevní škole v západoněmeckém Hildenu vyšetřuje státní zastupitelství kvůli krajně nevybíravému napomenutí žáka, jehož otec je Libanonec. Pedagog studentovi údajně řekl, že dříve by byl zplynován, tvrdí agentura DPA.
Vlastní skipas, zlevněné ubytování i nadstandardní platové podmínky. Po lyžařských a snowboardingových instruktorech je i přes řadu slibovaných benefitů stále velká poptávka. Rodičů, kteří chtějí svým ratolestem zaplatit kurz, je totiž rok od roku více. Česká zimní střediska tak inzerovala pracovní nabídky na svých webových stránkách i sociálních sítích už měsíce dopředu.
Tiimiakatemia neboli Týmová akademie je vzdělávací program, který má kořeny ve finském městě Jyväskylä. Získal řadu národních ocenění za inovativní metody učení, rozvoj podnikání i pokles nezaměstnanosti. Rozšířil se po celém světě a letos dorazil i do Česka, konkrétně na Českou zemědělskou univerzitu. Nenajdete tu učebny, lavice, předměty, učebnice ani učitele. A funguje to.
Národní institut pro další vzdělávání vede třetím rokem projekt Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi. Chce lépe připravit učitele na inkluzi a více informovat veřejnost. "Na inkluzi se nabalila spousta mýtů, za co všechno může, a svádí se na ni většina problémů českého školství," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz manažerka projektu Jana Odstrčilová.
Zná to asi každý - staré, špinavé a rozpadlé učebnice, které se dědí z třídy na třídu, v kolonkách vzadu přibývají další a další jména, často i mimo vyznačené rámečky. Jenže kromě formy velmi rychle zastarává i jejich obsah, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz plzeňský nakladatel Jiří Fraus, který vydává učebnice již od roku 1991.
O život na svobodě začne příští týden bojovat Marcel Cichý z Trmic na Ústecku. Ve svém městě byl zastupitelem, vedle toho vyučoval na základní škole. Mezi žáky byl oblíbený. Jeho život ale dramaticky přeťal policejní zátah. Soud nakonec Cichého potrestal pěti lety vězení za obchod s drogami. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, učitel požádal o podmíněné propuštění.
Společnosti vládnou digitální technologie a jejich používání se bude dále rozšiřovat. Technologie už ve školách sice často jsou, ale nemá je kdo obsluhovat. Učitelé totiž v digitálních kompetencích mnohdy zaostávají za svými žáky. Na pedagogických fakultách se nic takového neučili a dalšího vzdělávání v této oblasti se trochu obávají - mají strach, že selžou a žáky stejně nedohoní.
Inkluzivní vzdělávání v Česku funguje už tři roky. Národní institut dalšího vzdělávání proto zmapoval postoje a potřeby 6349 učitelů a 355 ředitelů škol v oblasti inkluze. Jde o školy pracující v obtížnějších vzdělávacích podmínkách, které se ale chtějí dále rozvíjet a zapojily se do projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi. Aktuálně.cz přináší výsledky šetření.
V počítačové hře si žáci mohou zřídit svou vlastní školní laboratoř a zkoumat v ní třeba chemické reakce. Robotika naučí děti logice i spolupráci v týmu. A díky virtuální realitě se školák nemusí o středověku učit, ale může se v něm rovnou ocitnout. Nejrůznější inovace a nové trendy ve výuce odborníci představili na akci Prague Education Festival.
Pedagogická fakulta je pro část uchazečů místem, kde sice studovat nechtějí, ale nejsnadněji se tam dostanou. Podle toho pak často vypadá i jejich motivace. Ještě větší problém je ale u samotných škol – ty se zaměřují hlavně na obsah předmětů, ale už ne na to, jak je správně učit. To se však postupně mění – iniciativa ke změně dokonce vzešla od samotných studentů.
