Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele v Česku získala učitelka pro první stupeň Pavlína Kopáčiková ze Základní školy Vacov na Prachaticku. Na trůnu vystřídala Davida Turka ze Základní školy T. G. Masaryka a gymnázia Česká Kamenice na Děčínsku a ukončila mužskou nadvládu v této anketě z posledních tří let. Stala se 11. ženou, která za posledních 26 let anketu Zlatý Ámos vyhrála.
Chceme školství resuscitovat, je dlouhodobě podfinancované, není to ale jen o platech, to je jen populistická slupka, chybí mladí učitelé, ročně až tři tisíce, absolventi pedagogických fakult odcházejí do soukromého sektoru, jde o budoucnost všech a všichni na to doplatíme, říká Jan Wagner, viceprezident Pedagogické komory. Dodává, že je možné, že budou učitelé stávkovat.
Několik stovek pedagogů ve čtvrtek u příležitosti Dne učitelů přišlo do školy v černém oblečení nebo s páskou na ruce na protest kvůli současnému stavu školství. Akci Den v černém podpořily třeba spolky Učitelská platforma a Pedagogická komora. Podle výsledků ankety na Facebooku Pedagogické komory se do protestu zapojilo kolem čtyř desítek škol a dalších 560 pedagogů na jiných školách. V Česku je zhruba 158 000 učitelů mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol.
Čeští učitelé základních i středních škol přijdou ve čtvrtek - na Den učitelů - do tříd oblečeni do tmavého oblečení. Přidají se tak ke kolegům ze Slovenska, kteří s nápadem přišli. Chtějí tím vyjádřit, že se jim nelíbí nedostatek peněz ve školství nebo rychlé střídání ministrů. V poledne budou navíc držet minutu ticha za lepší školství.
Ačkoli v posledních letech celkově přibylo učitelů, podle zástupců ředitelů škol je jich stále nedostatek. Dohromady bylo loni v regionálním školství kolem 158 000 učitelů, tedy asi o 5500 víc než o tři roky dříve. Počet pedagogů stoupl hlavně v mateřských a základních školách, kde ale vzrostlo i množství žáků. Naopak na středních a vyšších odborných školách v uplynulém období pedagogů i dětí ubývalo.
Šestatřicetiletý Keňan Peter Tabichi se vzdal práce na soukromé škole, kterou navštěvovaly děti bohatých rodičů, aby mohl pomáhat žákům z chudých poměrů. Od příchodu na střední školu, která leží ve vesnici Pwani na jihu Keni, pravidelně poskytuje 80 procent svého platu na nákup školních pomůcek. Za tento přístup získal v sobotu cenu nejlepšího učitele na světě.
Hrubý plat učitelů v loňském roce vzrostl na 35 089 korun. Proti roku 2017 si kantoři polepšili zhruba o 11 procent, což je nejrychlejší tempo růstu za poslední roky. Za posledních pět let jim hrubá částka na výplatních páskách stoupla přibližně o 31 procent. Vyplývá to ze statistiky, kterou v úterý poskytlo ministerstvo školství. Průměrná mzda v Česku loni stoupla o 8,1 procenta na 31 885 korun hrubého měsíčně.
Také vám přijde čeština příliš složitá, plná výjimek a chytáků? V poslední době se ozývá stále více hlasů volajících po zjednodušení pravidel, třeba v případě psaní velkých písmen nebo čárek. Jednotlivé návrhy, jak by šlo češtinu zjednodušit, jsme probrali s odborníkem - doktorem Jiřím Kostečkou, středoškolským češtinářem, autorem učebnic českého jazyka i metodických textů, jak učit češtinu, a rovněž spoluautorem nových maturit. S většinou návrhů nesouhlasí. "Jazyk je systém, který by se mohl zbortit," říká.
Nemůžeme chtít po studentech učilišť, aby byli motivovaní, když od páté třídy o nich mluvíme jako o těch - co nejdou dál, říká Tomáš Feřtek z EDUinu. S ředitelem učiliště a gymnázia Jiřím Cočevem diskutoval v rámci vzdělávací konference Nakopněte svoji školu v Litomyšli. Cočev dodává, že na jeho učilišti se rozhodli, že budou učit jinou, atraktivní formou.
Známka není něco, co by pomáhalo dítěti ve vzdělávací zkušenosti, tvrdí analytička projektu Učitel naživo Lenka Štěpánová. Problém školství je podle ní v tom, že se nepodporují lidé, kteří v něm pracují. DVTV rozhovor natáčela v rámci vzdělávací konference Nakopněte svoji školu v Litomyšli.
Dokumentarista Tomáš Škrdlant se vydal s kamerou do škol, školek a přípravných tříd mezi děti, učitele i ředitele, aby zjistil, jak to vypadá s inkluzí v českém školství v praxi. Jeho dokument prostě nazvaný Inkluze uvedla Česká televize v úterý večer.
Cílem je, aby děti více porozuměly tomu, jak počítače pracují, a aby uměly informaticky myslet, není dobré být ve vleku technologií, míní Daniela Růžičková z Národního ústavu pro vzdělávání. Základy programování a algoritmizace by se měly na školách začít učit za necelé dva roky, pilotní projekt už běží. Práce s textovým editorem do nové informatiky úplně nepatří, děti ale o výuku uživatelských dovedností nepřijdou, tvrdí Růžičková. Do výuky by se měli zapojit i učitelé dalších předmětů, náklady na obměnu techniky prý budou v řádu miliard.
Na materiál pro výuku jsme žádali o 900 tisíc korun pro 550 žáků, za to pro truhláře koupíte tři fošny, ministerstvo nám ale dá na jednu fošnu, to by truhláři museli dělat nábytek pro panenky, říká učitel Martin Holenda z pražské Akademie řemesel. Česko podle něj potřebuje víc učňů. Způsob, jak se dá získat vyšší vzdělání, může být i od výučního listu, přes vyšší odbornou školu k inženýrovi, takoví lidé jsou pak v praxi k nezaplacení, míní. Na druhou stranu přiznává, že třetina žáků v jeho oboru se vůbec nedostane k závěrečné zkoušce.
Hudební výchova na českých školách jede ze setrvačnosti. Při výuce stále převládá zpěv u klavíru a přednášení teorie, nová média a technologie kantoři zpravidla nevyužívají. Hudebních pedagogů je navíc nedostatek, a tak se na některých školách musí s výukou hudby popasovat učitelé jiných předmětů.
Na druhém stupni základních škol a na středních školách možná opět budou moct začít učit i lidé, kteří nevystudovali pedagogickou fakultu. Umožnit by to měla novela zákona o pedagogických pracovnících, kterou připravilo ministerstvo školství a kterou by měla brzo projednat vláda. Na začínající učitele by podle návrhu měli dva roky dohlížet jejich zkušenější kolegové. Učitelské vzdělání by si nováčci museli doplnit do tří let. Pokud bude novela schválena, mohla by začít platit od září. Zástupci pedagogických fakult a odbory ale s návrhem nesouhlasí.
Nutit patnáctiletého člověka, aby si vybral svoji budoucí odbornost, je velká hloupost, lidé potřebují mnohem větší míru všeobecné gramotnosti, řemeslníci by měli obstát i občansky, tvrdí Bohumil Kartous ze společnosti EDUin, spoluautor nového auditu vzdělávání. Mimo jiné kritizuje snahu hejtmanů dostat více studentů na učební obory. Jenom se tím naplní požadavek části ekonomiky postavené na levné pracovní síle, zase to dopadne na děti ze slabého sociálního prostředí, varuje Kartous.
Do škol se valí unylé učebnice, spousta učitelů je špatných a ti dobří jsou ve vleku osnov, které se musí učebnicemi řídit, je to provázaný systém, tvrdí soukromý učitel angličtiny Milan Šácha. Angličtina, kterou většina Čechů mluví, podle něj nemá s tou opravdovou nic společného. Sám vede kurzy ve skupinách s deseti lidmi. To, že individuální výuka je nejlepší, je zaklínadlo, které slyším všude, mylná je i představa, že nejlepší učitelé jsou rodilí mluvčí, myslí si Šácha.
Každé dítě má právo zažít úspěch, nemůžeme je někde zmrazit a čekat na učitele, kteří budou všechno umět, děti jsou na školách teď, míní předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková. U mnoha dětí s problémovým chováním se podle ní promarnila řada šancí, jak jim pomoci. Inkluze žádné škody nenapáchala, to je velká zkratka, nedošlo k žádnému velkému přesunu dětí ze zvláštních škol, říká Laurenčíková.
Učitelka základní školy ve skotském městě Port Glasgow Kate McLaughlanová dostane letos o Vánocích o několik dárků méně. Své žáky totiž podle britské BBC poprosila, aby pro ni jejich rodiče tentokrát nekupovali žádné pozornosti a ušetřené peníze místo toho darovali místní potravinové bance.
Dítěti, které vzdělávání nechápe, nepomůže ani deset asistentů, rozboří hodinu, je neúspěšné a neučí se, pak chodí po ulicích a páchá trestnou činnost, kritizuje Jiří Pilař z Asociace speciálních pedagogů. Ministerstvo školství podle něj vehnalo učitele do předem prohrané bitvy. Spoustu učitelů nezvládá už děti v první a druhé třídě, metodici, kteří inkluzi chystali, vůbec nebyli v praxi, říká Pilař. Ministerstvo školství prý podléhá tlaku neziskových organizací. Ty chtějí realizovat inkluzi šmahem a hned, dodává.
