Restaurace v Česku čeká nelehké období. Zkrácení provozní doby, chybějící turisté i úbytek místních zákazníků se podepíše na jejich tržbách. Některé firmy z oboru očekávají až poloviční propad. Řada provozovatelů se ale situaci snaží čelit - doručením jídla domů, předpřipravenými polotovary či menu pro školáky.
Nikdy jsme neslibovali, že budeme ceny snižovat. Těžko můžeme něco hospodským přikazovat, je to věc trhu, upozorňuje prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Daňovou změnou podle něj vláda podnikům v pohostinství pomohla, mnoho z příkladů nového zdanění ani nikdy nenastane. Pivo se jen přidalo ke snížené sazbě u stravování, rozdíl u jídla do krabičky a na talíř je tu už dávno, dodává.
Téměř devět z deseti Čechů si štědrovečerní večeři nedovede představit bez bramborového salátu. Stejně tomu bylo před rokem 1989. Na stole dnes ještě více než před 30 lety nesmí chybět kapr. Naopak v současnosti opadla oblíbenost rybí polévky, kterou nahrazuje třeba vývar s knedlíčky, hrachová nebo zelňačka.
Češi jsou na jídlo hodně soustředění, dáváme mu extrémní význam, už v 15. století se objevuje obraz Čechů jako velkých jedlíků, zajištění jídla bylo vždy podstatné. To, co máme dnes jako národní kuchyni, za sto let může být zapomenuto. Cena potravin hrála v minulosti ještě větší roli než dnes, nemalá část lidí teď přechází na dražší výrobky, říká historik jídla Martin Franc.
Bohužel pořád máme tu tradici jíst v poledne, hodně snídat a obědvat. Známe přitom ten pojem postgastrální demence, pracovní výkon je pak slabší, říká primář kardiologie Nemocnice Na Homolce Petr Neužil, který v oboru patří ke světové špičce.
Influencerka Alyse Parkerová, která si zakládala na veganské stravě, přešla na jídelníček založený výhradně na živočišných produktech. Nepřekvapivě tím šokovala a pobouřila své fanoušky, kterých má na Instagramu přes 200 tisíc.
V bistrovozech Českých drah budou moci jíst a pít zakoupené jídlo cestující všech tříd. Od 15. prosince v nich totiž budou vyčleněna nová bistromísta. Půjde o místa 1. třídy, na které ale nebudou dráhy prodávat místenky. Uvedl to server Zdopravy.cz. Dopravce před časem sklidil za chaos v bistrovozech kritiku - cestující 2. třídy si v nich totiž k jídlu neměli prakticky kam sednout.
Bistrovozy na linkách Českých drah zaplavila nedávno vlna kritiky. Jak upozornil server Aktuálně.cz, občerstvení se v rámci renovace spojilo s první třídou a cestující z "dvojky" se v nich k jídlu nesměli posadit. Teď dopravce ustoupil. Komfort zákazníků drah se má zlepšit - dopravce vyčlenil 12 míst ve vedlejším voze druhé třídy, kde mohou cestující zakoupené občerstvení konzumovat.
Stravenkový paušál plánuje ministerstvo financí zavést jako alternativu stravenkám a podnikovému stravování od roku 2021. V pátek to novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová. Daňové zvýhodnění paušálu by podle ní mělo zůstat stejné jako u stravenek. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.
Řetězec rychlého občerstvení KFC zkouší na Američany další ze svých bizarností - tento týden totiž ve Spojených státech začal testovat kombinaci smaženého kuřete s koblihou.
Několik let trvající výzkum, který pracoval se vzorkem 48 tisíc britských obyvatel, odhalil, že vegetariánům hrozí ve srovnání s lidmi, kteří jedí maso, o 22 procent nižší riziko srdečního infarktu. Současně ale čelí o 20 procent vyššímu riziku mozkové mrtvice. Důvodem může být fakt, že vegetariáni mají nižší hladiny cholesterolu a cukru, ale zároveň jim mnohdy schází například vitamín B12.
Nová studie amerických vědců napovídá, že heslo "jste to, co jíte" může platit. Výzkumníci mluvili se vzorkem dospívajících, aby zjistili, jestli netrpí depresí, a následně analyzovali jejich moč. Výsledky ukázaly, že depresivní teenageři mají v moči hodně sodíku, který se vyskytuje ve fast foodu, a málo draslíku, na nějž je bohatých mnoho druhů ovoce a zeleniny.
Ministerstvo financí oznámilo, že hodlá zavést takzvaný "stravenkový paušál". Na místo kupónů by zaměstnanci mohli v práci získat na jídlo přímo peníze. Plán by významně ovlivnil stravenkový byznys v Česku. A tak budí vášně. Někteří ho vítají, jiní tvrdě kritizují a další se ptají, proč s tím ministryně Schillerová přišla právě teď, v době dovolených. Aktuálně.cz sestavilo průřez názory jednotlivých aktérů na samotnou existenci stravenek, jejich daňové zvýhodnění a jejich budoucnost.
Pětina populace dětí ve věku 11–15 let má buď nadváhu, nebo je obézní. Jejich počet roste, a to navzdory tomu, že teenageři jedí méně sladkostí a více ovoce a zeleniny. Problém s hmotností se více týká chlapců, chudých rodin a méně vyspělých regionů, ukazuje studie odborníků z Fakulty tělesné kultury na Univerzitě Palackého v Olomouci pod vedením Michala Kalmana.
Tendenci přibližovat se chuti masa nechápu, když někdo chce, aby něco chutnalo jako maso, tak ať si dá maso, míní šéfredaktorka časopisu FOOD Darina Křivánková. Stále více firem nabízí vegetariánské produkty, které jsou údajně chuťově k nerozeznání od skutečného masa. Je za tím náročný byznys, suroviny jsou důmyslně namíchané, pokud ale chceme chuti masa docílit, tak se bez chemie neobejdeme, musí tam být nějaké stabilizátory, míní Křivánková.
Čeští pacienti jsou o krok blíže zdravější stravě v nemocnicích. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, ve Fakultní nemocnici v Olomouci brzy spustí pilotní projekt, který má otestovat, jak by proměna jídelníčku mohla fungovat. Začne nabízet "fit" verze jídel a vyjde tak vstříc zpravidla mladším pacientům, kterým se zajídá cpát se v nemocnici omáčkami a sladkostmi, zatímco doma si dávají pozor na to, co jedí. Od fakultní nemocnice by se měla příští rok učit i další zdravotní zařízení. Nemocnice však nechce převychovávat, v nabídce zůstane i jedno klasické české jídlo.
Jíst zdravě je v současnosti téměř nemožné. Podle nové zprávy zveřejněné na Světovém ekonomickém fóru má potravinářský průmysl negativní dopad nejen na životní prostředí, ale i lidské zdraví. Autoři studie proto doporučují zásadní změnu stravovacích návyků, jinak na následky nekvalitní stravy by podle odhadů mohlo do roku 2050 ročně zemřít až pět milionů lidí.
Lidé často jedí méně, než by měli, sní kvantum energie, ale kvalita pokulhává, nedávají tělu to, co by mělo mít, upozorňuje Karolína Hlavatá, odborná garantka iniciativy Vím, co jím. Diety, které nás úplně zbavují masa, obilovin nebo mléčných výrobků, jsou špatně, veganství je nezdravé, tvrdí. Lidé podle ní ignorují řadu rizikových složek stravování. Sůl jim uniká, vůbec ji nepočítají jako něco, co by mělo stát za pozornost, slazené nápoje jsou zase nálož cukru, je to peklo, dodává.
Podle nejnovější americké studie může nízkosacharidová dieta bohatá na živočišné tuky a proteiny za kratší život. Studie trvala pětadvacet let a zapojilo se do ní 15 400 lidí ze Spojených států amerických.
Nutrichondrie je posedlost vlastní stravou a náchylnost k samodiagnostikování příznaků údajné alergie či nesnášenlivosti určitých potravin.
