Odborníci na etiketu by jezení s otevřenou pusou označili za známku špatného vychování či rovnou nechutný zlozvyk. Podle vědců z Oxfordské univerzity má ovšem ne zrovna elegantní způsob žvýkání jídla svoje výhody. Pokrmy totiž díky němu chutnají lépe a člověk si je užije všemi smysly.
„Zjistil jsem, že klienti to nemají lehké. Největší překážkou je hlava, nevěří si a jejich motivace upadá. Cítil jsem to i sám na sobě. I já jsem při hubnutí selhával, přestože jsem trenér a přesně jsem věděl, co mám dělat,” líčí kouč Matúš Špirko, jak přibral čtvrt metráku, aby se lépe vcítil do svých klientů, kterým pomáhá s hubnutím.
Univerzita Karlova začala ve svých menzách čepovat vlastní pivo Slušné číslo. Vyvinula ho Matematicko-fyzikální fakulta spolu s Pivovarem Ferdinand. "Nejde o marketingovou ozdobu, ale o důstojnou, vtipnou a originální prezentaci celé Univerzity Karlovy," řekl při slavnostním přiťuknutí rektor školy Tomáš Zima. Pivo navazuje na loňskou čtrnáctku Pěkný číslo, obě při výrobě hojně využívají čísla pí.
V roce 2019 trpěla nadváhou či obezitou zhruba pětina českých dětí ve věku mezi 11 a 15 lety. Už před pandemií tak Česko patřilo k evropským zemím, které se nejvíce potýkaly s dětskou obezitou. Jak tuto situaci ovlivnila pandemie? A co s sebou přináší takzvané nutriční skóre, které připravuje EU? Nejen o tom hovořila v podcastu Aktuálně.cz klinická nutriční terapeutka Edita Weidenthalerová.
Rostlinné náhražky mléčných výrobků se stávají čím dal větším hitem a v obchodech se objevuje sójové mléko i veganský sýr. Vědci teď ale přišli se zjištěním, že mléčný tuk pro člověka není tak škodlivý, jak mnozí předpokládají. Lidé s větší spotřebou mléčných produktů podle nich naopak čelí nižšímu riziku výskytu kardiovaskulárních onemocnění.
Není žádným překvapením, že časté stravování v rychlých občerstveních lidskému zdraví zrovna neprospívá. Američtí vědci však nyní vypočítali, že jeden snědený hot dog může člověku zkrátit život o celých 36 minut. Na vině je vysoký obsah soli a tuku, a podobně škodlivé jsou také hamburgery či slanina.
Systém je prostý, debata nad jeho smysluplností už nikoli. Nové značení zvané Nutri-score dělí potraviny v obchodech do pěti barevných tříd a zákazníkům má tak ulehčit výběr zdravějších produktů. Zatímco někteří výrobci a obchody v Česku Nutri-score již testují a prosazují ho také mnozí výživoví experti z EU, podle kritiků - mezi které patří také české ministerstvo - jde o zavádějící zjednodušení.
Turisté, kteří se vypraví objevovat české hrady, zámky či národní parky, už se nemusí spoléhat na svačiny v batohu. I na nejméně pravděpodobných místech totiž mohou narazit na kulinářský zážitek, který jim vyrazí dech. Své o tom ví herec a autor oblíbené Gastromapy Lukáš Hejlík, který nyní vydal knihu plnou tipů, kde se výletníci mohou dobře najíst a napít. České podniky podle něj čeká silné léto.
Češi začali více přemýšlet na tím, co jedí a co dávají k jídlu svým dětem. I proto v Česku stoupá zájem o biopotraviny, jak potvrzují například supermarkety. Tržby supermarketů za biopotraviny se ročně zvyšují zhruba o 16 % (audit agentury Nielsen, 2019). Nejen potraviny v biokvalitě, ale také uměle vypěstované maso, chytré technologie jsou cestou, jak se na Zemi uživit, ale nedrancovat ji.
O tom, že nadměrná konzumace hovězího masa a masných výrobků typu klobásy či slanina zvyšuje riziko výskytu rakoviny tlustého střeva, se mluví už déle. Vědci z Oxfordské univerzity ovšem nyní přišli na to, že intenzivní masožravce kvůli jejich nezdravému jídelníčku více postihují také srdeční choroby, cukrovka nebo zápal plic.
Pracovní pauza na oběd byla ve Francii dlouho posvátným rituálem a hodit do sebe v kanceláři za pochodu jen něco malého nepřipadalo v úvahu. Pandemie koronaviru ovšem přinesla zavření restaurací, a francouzský zákoník práce, který zaměstnancům nařizoval jíst plnohodnotná menu u stolu s kolegy, tak po letech prošel radikální změnou.
Jako teenagerka toužila po uznání. Začala hubnout, ale sebedisciplína se jí vymkla z rukou. Markeťačka Lada Brůnová skončila s diagnózou mentální anorexie a teď se po letech rozhodla svoji zkušenost sdílet. Její projekt 3pe má pomoct všem, kteří s poruchami příjmu potravy bojují. V rozhovoru pro Aktuálně.cz spolu s psychoterapeutkou Terezou Makovou popisuje, jak těžko se ze spárů nemoci vymotává.
Mluvit o jídle a zároveň se dotýkat zásadních společenských témat umí málokdo. Historikovi konzumu Martinu Francovi se to daří. V rozhovoru pro Aktuálně.cz tak nemluví jen o původu kapra s bramborovým salátem, ale i o tom, proč bylo pro komunisty klíčové zajistit dostatek potravin aspoň o Vánocích a proč se v době klimatické krize už nelze vrátit k časům, kdy chudší vrstvy jedly maso jednou týdně.
Lidem, jejichž dieta je založena pouze na stravě rostlinného původu, hrozí vyšší riziko zlomenin kostí než těm, kdo jedí i maso. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil akademický žurnál BMC Medicine. Na výsledky výzkumu, který je založený na vzorku 55 tisíc lidí, upozornila na svých webových stránkách britská stanice BBC.
Restaurace a hospody v Česku zavřely minimálně na tři týdny. Provoz je povolen pouze skrze výdejní okénka. Takové nařízení provozovatelé dobře znají - přerušit byznys povinně museli už během první vlny pandemie koronaviru na jaře. Tehdy kvůli tomu skončil každý desátý podnik. Do února příštího roku pak podle odhadů znalců gastrooboru nemusí přežít dalších 20 procent podniků.
Jen 13 procent Čechů nikdy nechodí do restaurací a bister s rychlým občerstvením, vyplývá z čerstvého průzkumu od Nielsen Admosphere. Čtvrtina lidí se tam naopak stravuje několikrát měsíčně. Nejčastěji se lidé rozhodují pro jídlo ve fast foodu spontánně, tedy když jdou zrovna okolo a mají hlad nebo na něco chuť. Jako největší minusy těchto zařízení Češi vnímají nezdravé jídlo či plastové odpady.
Fastfoodový řetězec McDonald's se rozhodl angažovat v českém školství. Od září příštího roku otevře na Střední škole technické a gastronomické Blansko učební obor zaměřený na fastfoodovou gastronomii. Studenti tříletého oboru kuchař-číšník projdou placenou praxí v restauracích McDonald's, absolventi v nich pak budou mít zajištěné místo.
Miliony zaměstnanců bez teplého oběda, poloprázdné restaurace, zvýhodnění supermarketů. Tak bude podle stravenkových firem vypadat Česko po zavedení stravenkového paušálu, který může vzít vydavatelům jejich monopol na daňově zvýhodněné stravování. Firmy, kterým chce vláda sebrat hlavní byznys, teď spustily přesvědčovací ofenzivu včetně organizování výzev pro odmítnutí paušálu.
Stravenkový paušál by byla katastrofa pro pohostinství, máme obavy, že lidi přestanou chodit na oběd a odbydou se namazanou houskou, lidé sáhnou po hotovosti, když budou mít možnost. Zaměstnavatelé to nepodporují, říká Daniel Čapek, prezident Sodexo pro Českou republiku a Slovensko. Klientská provize je pod jedním procentem, koronavirus zvýšil zájem o digitalizaci stravenek, dodává.
V dotovaném ochuceném mlíčku dáváme dětem šest kostek cukru. Zelenina zabalená v plastu je naopak odrazuje, vadí to dětem i rodičům, kritizuje projekt Ovoce, zelenina a mléko do škol výživová specialistka Margit Slimáková. Platíme někoho, koho nepotřebujeme, firmy si na tom staví jméno. Místo jejich propagace bychom měli podpořit jídelny a vzdělávání špatně placených kuchařek, míní.
