Co kdyby v neděli bylo zakázáno jezdit autem? Supermarkety by zavřely. A děti by klidně běhaly prostředkem silnice. Normálně svět není nebezpečný. Je krásný. Na ulici, v lese i za barákem. Každé dítě touží ten krásný svět poznat a žádné z něj nemá strach. Ty strachy máme jen my, říká Jan Krsňák, spoluautor knihy Jak se učí živě? v DVTV Apel.
Eduarda Štorcha si mnozí spojují pouze se slavnými Lovci mamutů nebo Osadou Havranů. Rodák z Ostroměře má přitom na svědomí první lesní školu, první lyžařské kurzy pro pražské žáky či první rodinné rekreace u Jadranu. Jeho pozoruhodná životní pouť začala přesně před 140 lety, 10. dubna 1878.
Vadí nám i neprůhlednost opravování prací, žáci nevědí, kde udělali chybu, říká Veronika Valíková ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury. Maturitní písemné práce čekají studenty ve středu. Loni je znovu začal centrálně hodnotit Cermat, což se učitelům nelíbí. Celé je to od začátku nastavené pochybně, stejná kritéria jsou na vypravování i na úřední žádost, tvrdí Valíková. Dvě hodiny času na slušný sloh jsou navíc málo, dodává.
Cenu pro nejlepšího učitele letos získala Britka Andria Zafirakouová. Český zástupce mezi finalisty nebyl.
Návrh zavést pracovní výchovu je jedním z dalších nerealizovatelných nápadů, které zatěžují učitele, tvrdí podnikatel ve školství Ondřej Kania. Nechceme provokovat a učit děti stloukat budky na ptáky, oponuje Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Podle něj nemá jít o staré aktivity typu dláto, pilník, kladívko, ale o propojení s moderními technologiemi. Ondřej Kania je přesvědčený, že tuzemské školství by mělo generovat lidi, kteří mají kompetence na vysoké úrovni a umí několik cizích jazyků.
Na učiliště odchází v České republice třetina populačního ročníku. Zhruba 40 000 deváťáků každý rok. Pokud se podíváme do výroční zprávy České školní inspekce nebo do sociologických výzkumů, zjistíme, že je to skupina dětí, která má na střední škole nejvíce zameškaných hodin. Nejčastěji nedokončí studium. Celoživotně je nejvíce ohrožena nezaměstnaností. Má nejnižší příjmy. A nejčastěji volí extremistické a populistické politiky, říká Tomáš Feřtek, odborný konzultant společnosti EDUin v dalším díle DVTV Apel.
Promrhali jsme 15 let, máme poslední šanci chytit se západního světa, nikdo neuvažuje nad tím, jak zlepšit stav vzdělávání, konkurenceschopnost Česka, která stojí na levné pracovní síle, zmizí do několika let, říká Bohumil Kartous z organizace EDUin. Dodává, že politici nemají zájem situaci řešit, shodli se jenom na tom, že je třeba zvyšovat platy učitelů. Největším handicapem ve vzdělávání dětí prý jsou jejich nevzdělaní rodiče.
Koalice s Babišem je jedno ze špatných řešení, ale ČSSD by měla jednání zahájit. Všeobecné referendum podporujeme, verze Okamury je ale naprosto nepřijatelná, znamenalo by to rozvrat demokracie, říká Kateřina Valachová, poslankyně za ČSSD. Jako předsedu strany by ráda viděla Jana Hamáčka, na vedení by se měl podle ní podílet i Jiří Zimola.
Malé děti by do mateřských škol mohly, kdyby na to byly školky připravené, kdyby v nich nebylo 28 dětí na jednu učitelku, tvrdí senátor Jiří Růžička. Je mezi zákonodárci, kteří podporují návrh poslance Václava Klause ml. zrušit školkám povinnost dvouleté děti od roku 2020 přijímat. Přibývá čím dál víc dětských skupin, rodiče by měli tlačit na obce a zaměstnavatele, rezignujeme na prostředky, jako jsou zkrácené pracovní úvazky nebo pohyblivá pracovní doba, upozorňuje Růžička, nestraník za TOP 09 a STAN.
Přijímání dvouletých dětí do školek bylo podle Bohumila Kartouse ze vzdělávacího centra EDUin původně určeno pro matky, které mají existenční potíže. Nyní chce skupina poslanců opatření rychle zrušit. Podle Kartouse jde o populistický krok, který neřeší špatné financování předškolního školství. Na jeho problémy upozorňuje také Audit vzdělávacího systému v ČR, který EDUin zveřejnil.
Průzkum zpracovaný Ústavem pro studium totalitních režimů ukazuje, že nenávistné postoje vůči Romům mají často mladí i vysokoškolsky vzdělaní lidé, zatímco vůči Židům jsou netolerantní spíše lidé s nižším stupněm vzdělání. Podle sociologa Martina Vávry, který se na výzkumu podílel, je to dáno menším společenským kontaktem, školy podle něj často dělají krátkodobé programy podporující toleranci, ale atmosféra v nich je jiná. Z průzkumu totiž také vyplývá, že předsudky vůči Romům má i většina učitelů.
Podle průzkumu Ústavu pro studium totalitních režimů, který se zaměřoval na předsudky Čechů vůči Romům a Židům, se nezvyšuje míra tolerance s věkem ani dosaženým vzděláním. Vůči Romům nejsou dostatečně tolerantní ani profese jako zdravotníci či učitelé. Podívejte s v přehledné grafice, jak průzkum dopadl.
Ve vztahu k Židům se k nesympatiím přiznalo nejvíce lidí ze skupiny 15 až 29 let, jako nesympatické je označilo 24 procent dotázaných.
Děti vzdělaných rodičů chtějí více chodit k volbám a jsou spokojenější s demokratickým systémem.
Co umožňují participativní rozpočty na školách? Jak vynaložit částku v řádu několika tisíc, rozhodují žáci v internetovém hlasování, což jim pomáhá pochopit principy demokracie.
Ministři se nevěnovali školství tak, jak by měli, bez koncepce jsou frustrovaní rodiče, žáci i učitelé, tvrdí zakladatel sítě soukromých škol Tomáš Trnka. Tuzemské školství podle něj vypadá jako za Marie Terezie a vůbec nereflektuje změny ve společnosti. V rámcovém vzdělávacím programu si musíte najít prostor pro to, abyste mohl vyučovat tak, jak si to žádá rok 2018, říká.
V mezinárodním srovnání se stáváme podprůměrnými, protože ostatní země se výrazně zlepšují, upozorňuje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Problémy potvrdilo testování žáků základních škol, ve kterém skončily za očekáváním hlavně děti z devátých tříd. Na prvním stupni jsou podle něj učitelé, kteří začínají více využívat změnu prostředí, v němž se vzdělání odehrává. Chceme po učitelích stále větší rozsah kompetencí, ale nevytváříme jim pro to podmínky, dodává.
Zkušenost s krádežemi či delikvencí u chlapců a dívek z víceletých gymnázií roste, nejrizikovější jsou podle letošního výzkumu psychologů studentky.
Několikrát jsem se omluvila za to, že jsem měla špatný úsudek, tvrdí Alice Němcová Tejkalová, zvolená děkanka Fakulty sociálních věd UK. Rektor Zima ji ve funkci potvrdí i přes odpor zhruba stovky akademiků, kteří podepsali petici proti jejímu jmenování. Varují v ní před poškozením pověsti FSV. Jméno fakulty poškozuje ten, kdo o mně mluví nepravdu, denně mi píšou lidé, ať se nevzdávám, říká Tejkalová.
Žáci pátých tříd ve všech předmětech dopadli podle očekávání, nebo dokonce nad očekávání. Deváťáci zklamali hned v několika předmětech. Nejvíce se jim nedařilo v matematice.
