školství

Škola zabije v dětech chuť se učit, hodně práce nechává na rodičích, říká Kryl

Musíme otevřít brány řízené migraci, můžeme řešit kdy a jak, ne jestli, tvrdí Kryl

Chybí nám společenská objednávka, co má škola z dítěte vyrobit, jestli je žebříkem pro ty schopné a ti ostatní, ať to přežijí a moc nezlobí, nebo zda chceme, aby vyrobila občana, který umí fungovat ve společnosti, míní Michal Kryl z Nové školy, která podporuje vzdělávání znevýhodněných dětí a dětí cizinců. Pokud jim vysvětlíme, proč by ty věci měly umět, tak se učí všechny velice rády. Česko by podle něj mělo otevřít brány řízené migraci. Můžeme řešit kdy a jak, ne jestli, myslí si Kryl.

Je absurdní chtít od všech dětí stejný výkon, inkluze je přínosná, říká Laurenčíková

Je absurdní chtít od všech dětí stejný výkon, inkluze je přínosná, říká Laurenčíková

Každé dítě má právo zažít úspěch, nemůžeme je někde zmrazit a čekat na učitele, kteří budou všechno umět, děti jsou na školách teď, míní předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková. U mnoha dětí s problémovým chováním se podle ní promarnila řada šancí, jak jim pomoci. Inkluze žádné škody nenapáchala, to je velká zkratka, nedošlo k žádnému velkému přesunu dětí ze zvláštních škol, říká Laurenčíková.

Přibývá záškoláků, děti selhávají, inkluze nefunguje, tlačí ji neziskovky, říká Pilař

Přibývá záškoláků, děti selhávají, inkluze nefunguje, tlačí ji neziskovky, říká Pilař

Dítěti, které vzdělávání nechápe, nepomůže ani deset asistentů, rozboří hodinu, je neúspěšné a neučí se, pak chodí po ulicích a páchá trestnou činnost, kritizuje Jiří Pilař z Asociace speciálních pedagogů. Ministerstvo školství podle něj vehnalo učitele do předem prohrané bitvy. Spoustu učitelů nezvládá už děti v první a druhé třídě, metodici, kteří inkluzi chystali, vůbec nebyli v praxi, říká Pilař. Ministerstvo školství prý podléhá tlaku neziskových organizací. Ty chtějí realizovat inkluzi šmahem a hned, dodává.

Kam od revoluce došlo tuzemské školství? Podívejte se na Sametový speciál DVTV z Brna

Kam od revoluce došlo tuzemské školství? Podívejte se na Sametový speciál DVTV z Brna

Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, podnikatel ve školství Ondřej Kania, novinář Martin M. Šimečka, psychiatrička Karolína Tkáčová a zpěvačka Mucha. Ti všichni byli koncem října hosty vyprodaného Sametového speciálu v Brně, který DVTV uspořádala ve spolupráci se spolkem Díky, že můžem. Teď se můžete podívat na záznam celého večera.

Čtyřka za obrázek hada? Jsou to těžké rány, ve školství se nedá dýchat, říká rodič

Čtyřka za obrázek hada? Jsou to těžké rány, ve školství se nedá dýchat, říká rodič

Součástí tradice je, že měříme všechno, co se měřit dá, známky v první a druhé třídě jsou ale těžké rány z hlediska stigmatizace, kam děti patří, míní vysokoškolský pedagog Peter Chvojka. Jeho devítiletá dcera dostala ve výtvarné výchově čtyřku za obrázek hada. Lidé v základním školství mají pocit, že vzdělávají, ale přitom segregují, v českém školství nemůžu dýchat, stejně jako moje děti a spousta učitelů, rodičům dává najevo, že nestojí o žádný dialog, říká Chvojka.

Mladým učitelům chybí podpora v začátcích. Musí mít šanci postěžovat si, říká ředitel

Mladí učitelé zvažují odchod ze školství nejen kvůli platům nebo nízké prestiži povolání, ale také kvůli nedostatečné podpoře v začátcích profesní dráhy. Mnozí mají pocit, že jim vedení či starší kolegové dost nepomáhají v náročném přechodu ze školních lavic za katedru. Podle aktuálně zveřejněného výzkumu Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně uvažuje o změně školy nebo profese třicet procent začínajících učitelů.

Studenti, žáci a přijímací zkoušky, učení, testy

Kraje chtějí ztížit přijímačky na střední školy. Kdo je neudělá, měl by jít na učňák

Asociace krajů navrhuje zavedení bodové hranice pro přijetí na střední školy, takzvané cut-off score. Slibuje si od toho snížení počtu neúspěšných maturantů, neboť by se na školu dostali jen ti nadanější. Zbytek by šel na učňovské obory. V pátek asociace o návrhu, který už zaslala poslancům, jednala s ministrem školství Robertem Plagou (ANO). Podle něj by ale zavedení bodové stupnice nic neřešilo.

Přibývá dětí s ADHD. Můžou za to i chemická barviva nebo styl výchovy, říká terapeut

Přibývá dětí s ADHD. Můžou za to i chemická barviva nebo styl výchovy, říká terapeut

Je spousta skvělých nápojů, které mají krásné barvičky, ale obsahují látky, které ovlivňují pozornost dětí, upozorňuje psycholog Martin Hofman. Za posledních deset let se počet dětí s poruchami chování ztrojnásobil. Kopíruje to ducha doby, kvůli moderním technologiím se děti učí, že pozornost udrží, jen když se rychle mění podněty, říká Hofman. Děti s ADHD podle něj patří do normálních škol. Nemůžeme je zavřít jinam a dělat, že problém neexistuje, dodává.

Které děti mají speciální vzdělávací potřeby? Inspekce neuhlídala citlivé údaje

Na speciální stránce České školní inspekce, kde zveřejňuje výsledky testů či cvičné testy, bylo možné stáhnout jmenné seznamy žáků základních škol a podívat se, kteří z nich mají speciální vzdělávací potřeby. Podle serveru Hlídač státu, který na to upozornil, tak inspekce zveřejnila citlivé údaje dětí. Inspekce připustila, že se jednalo o technickou chybu, kterou odstraní.

Inkluze nefunguje, říká 79 procent ředitelů škol. Stěžují si i na problémy s rodiči

Ředitelé základních škol považují za největší problémy školství přílišnou byrokracii, nedostatek financí a současnou podobu inkluze, vyplývá z průzkumu společností Tutor a Edulab.

Bek: Vysokoškoláci pracují na úkor studia, střední školy se od revoluce nezměnily, plýtváme talenty

Bek: Vysokoškoláci pracují na úkor studia, střední školy se od socialismu nezměnily

Dnes studuje 60 procent maturantů, to je dobře, za socialismu byla velká selektivita, střední školství se ale skoro nezměnilo, to je největší slabina systému, učňovské obory jsou často odtržené od praxe, nevěřím na revoluci ve školství, spíš na postupnou práci, říká rektor Masarykovy univerzity a senátor Mikuláš Bek. Dodává, že na vyšší stupeň vzdělávacího systému se málokdy dostanou děti z rodin, které toho stupně nedosáhly, plýtváme tak prý celou řadou talentů. Vzdělávání bylo hlavním tématem společného speciálu DVTV a spolku Díky, že můžem. Jestli chcete přijít na příští Sametový speciál, informace najdete na našem Facebooku!

Vedralová: Děti si u nás plánují učení samy, chceme spolupráci a dva učitele ve třídě

Vedralová: Děti si u nás plánují učení samy, chceme spolupráci a dva učitele ve třídě

Zabýváme se výukou v projektech, už prvňákovi řekneme, že jeho projekt musí zlepšit svět. Učíme děti, jak dosáhnout svých cílů, měly by za ně přijmout odpovědnost už od školky, dáváme jim od začátku nástroje, aby si své učení řídily samy, říká Andrea Vedralová, autorka vzdělávacího konceptu Škola Můj Projekt, který funguje už na dvou školách v ČR. Dodává, že její koncept akcentuje osobnostní rozvoj dítěte, zodpovědnost za svět kolem něj a děti připravují na budoucnost.

Výuku informatiky čeká radikální proměna. Děti dostanou roboty a naučí se programovat

Výuka informatiky ve školách by se měla v příštích letech výrazně proměnit. Pomoci s tím mají nové učebnice, které pracují s robotickými hračkami a seznamují děti se světem programování. Výukové materiály bude dva roky testovat sedmdesát škol v Česku a potom se ministerstvo rozhodne, jestli je rozšíří do škol po celé republice. Vzdělávání v oblasti informatiky a technologií by mělo začínat už v útlém věku. Koncept počítá s tím, že už ve školce se děti seznámí s roboty prostřednictvím včeličky Bee-bot, na prvním stupni pokračují s robotickou stavebnicí a na druhém už skládají legoboty a používají je k měření v hodinách fyziky nebo chemie.

Táta parťák: Syn si sám vybírá, jestli chce dělat úkoly. Škola je nesvobodný systém

Domácí úkoly jsou zlo? Žáci, rodiče i kantoři otročí systému? Táta parťák je vedle

Klobouk dolů, Táta parťák je v jedné věci naprosto skvělý, má o své děti zájem, jde mu o ně, jen má tu smůlu, jako my všichni, že žije v systému.

Nejspokojenější jsou rodiče se školami v Dublinu, Praha se v EU umístila osmá

V metropolích států Evropské unie jsou rodiče školáků nejspokojenější s kvalitou vzdělávacích zařízení v irském Dublinu. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat, podle nichž je naopak nejhorší situace v bulharské Sofii. Praha se umístila v první desítce z 28 porovnávaných hlavních měst EU a tří dalších metropolí. V irském hlavním městě je s úrovní škol spokojeno 83 procent rodičů. Druhá příčka patří Oslu (80 procent), které bylo spolu s Reykjavíkem a Ankarou zařazeno do průzkumu z neunijních metropolí. O třetí místo se dělí Helsinky, Nikósie a Lublaň. V Praze jsou podle dat z roku 2015 tři čtvrtiny spokojených rodičů stejně jako v Amsterodamu.

Táta parťák: Můj syn úkoly dělat nemusí. Povinné nejsou. Škola je nesvobodný systém

Nechtěl bych být na místě žádného učitele, škola je nesvobodný systém, jsme vedeni k poslušnosti k autoritě, rodič je nucen odvádět děti do školského systému, i když s ním nesouhlasí. Můj syn úkoly dělat nemusí, ale není kvůli tomu černou ovcí třídy, děti to vůbec neřeší, říká bloger, který vystupuje pod přezdívkou Táta parťák. Pro svého syna vymohl, že ve škole nemusí úkoly dělat. Dodává, že si jeho syn sám vybere, jestli je pro něj úkol zajímavý, nebo jestli se chce věnovat něčemu jinému. Do školy se už ve druhé třídě prý tolik netěšil.

Inkluzi na českých školách je třeba omezit, oznámil po jednání s experty Hrad

Podle odborníků na školství inkluze nesmí být útokem a likvidací praktických a speciálních škol, uvedl prezidentův mluvčí Ovčáček.

Učitel musí věřit tomu, co dělá, ne od rána myslet na to, jak to zapíchne, říká Block

Učitel musí věřit tomu, co dělá, ne od rána myslet na to, jak to zapíchne, říká Block

Učitel musí mít prostor předat dětem lásku k předmětu, i biflování může být zábava, tvrdí Olga Block, česká rodačka a zakladatelka sítě škol, které dnes patří k nejprestižnějším v USA. Učit se není práce, něco vědět dává dětem sílu, být spokojený a mít dobrý život spočívá v tom, že něco umím a něco znám, líčí. Děti se musí naučit selhat, nezničí je to, je to zdravá část vývoje, dodává.

Mladí Češi mají strach z neúspěchu, podnikat chtějí, ale málokdo začne, říká Tížek

Mladí Češi mají strach z neúspěchu, podnikat chtějí, ale málokdo začne, říká Tížek

Byrokracie mladé podnikatele netrápí, tak daleko se totiž ani nedostanou, tvrdí Jakub Tížek, který má sám několik firem a lidem s rozjezdem byznysu radí. Ve škole i od státu se podle něj mladí lidé dozvědí, jak mají založit IČO a platit daně, ale nenaučí se nic o tom, jak rozjet zajímavý projekt. Pokud je hned na začátku otrávíme, nenajdou v podnikání vášeň, míní Tížek, který začal spolupracovat s tuzemskými vysokými školami. Nechceme z lidí hned dělat podnikatele, chceme jim jen dát možnost zjistit, jestli by je to vůbec bavilo, dodává.

ŽIVĚ: Nejsme posluhové, kteří budou problémy dětí řešit za vás, vzkazuje rodičům učitel

Nejsme posluhové, kteří budou problémy dětí řešit za vás, vzkazuje rodičům učitel

Poměřujte vzdělávání kritickým rozumem. Ale stejně tak poměřujte vše, co se dnes o vzdělávání a školství říká. Nevěřte na příliš snadná či radikální řešení, nevěřte tomu, že lze ke vzdělání dojít bez tak prostých věcí, jako je práce, zodpovědnost, respekt k druhým, říká předseda Asociace češtinářů Josef Soukal v DVTV Apel.