Zástupci českých vysokých škol a školských odborů doufají, že se s vládou domluví na navýšení rozpočtu o 4,5 miliardy. V opačném případě nevylučují ani protesty. "Zatím je doba jednání. Pokud by nedopadla dobře, je možné, že v září a na začátku října bude situace opravdu horká," řekl šéf školských odborů František Dobšík.
Kariérní řád, který sliboval učitelům profesní růst, podporu a kvalitním pedagogům zvýšení platů, spadne pod stůl. Poslanci hnutí ANO ho nechtějí podpořit, závazné hlasování neslíbili ani lidovci. Sociální demokraté by ale potřebovali všechny koaliční hlasy k tomu, aby návrh prošel. V dubnu přitom kariérní řád prošel sněmovnou bez problému. Mezitím se ale objevila kritika z řad učitelů a protestní petice, senátoři vrátili zákon sněmovně a řada poslanců poté změnila názor.
Kdy a o kolik si polepší pracovníci veřejného sektoru, by mělo být jasno 25. července, kdy je naplánováno jednání vlády a odborů. Ministerstvo práce spočítalo tři varianty - svou, odborářskou a kompromisní s ministerstvem financí. Šéf odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář nechtěl zatím jednotlivé varianty komentovat. Předáci se budou radit v úterý. Ani poté ale své stanovisko zveřejnit neplánují, chtějí ho sdělit nejdřív vládě. Kompromisní varianta počítá od listopadu s 11 procenty pro učitele, pracovníky samospráv a lidi ve státní službě. Lékaři, sestry, nepedagogové, lidé v kultuře a technické a administrativní síly by pak dostali osm procent od ledna.
Slovenské školy budou moci od září vyučovat písmo Comenia Script, které bylo vyvinuto v České republice. Tamní ministerstvo školství odvolá dřívější nařízení, které to školám znemožňovalo. Podle něj bylo přípustné jen klasické vázané písmo. Nařízení ale vyvolalo odpor části veřejnosti, která začala připravovat petici za svobodu volby písma. "Přesvědčily mě argumenty, že je třeba dodatek zrušit. Zjistili jsme, že je poměrně velký počet škol, které používají Comenia Script, protože tento druh písma je velmi vhodný hlavně pro žáky s opožděným vývinem a poruchou jemné motoriky," odůvodnil současnou změnu slovenský ministr. V Česku je Comenia Script alternativou k obvykle používané abecedě.
Významný inkubátor pro podnikatele a start-upy po 14 letech mění ředitele. Jihomoravské inovační centrum (JIC), úspěšnou agenturu, díky které v regionu vzniklo zhruba 2000 pracovních míst, povede Petr Chládek. Nový ředitel v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz říká, že úroveň českého školství je špatná, mladí podle něj nejsou připravení na dnešní, rychle se měnící svět. "Celý vzdělávací systém v Česku je do budoucna největší brzdou rozvoje této společnosti, včetně podnikání," upozorňuje Chládek. Jihomoravské agentuře, kterou od začátku července vede, vděčí za úspěch například brněnské firmy jako prodejce letenek Kiwi.com s obratem bezmála 20 miliard korun nebo softwarová společnost Y Soft.
Celkem 11 zaměstnanců, z toho šest učitelů, podalo kvůli sporům s ředitelkou výpověď na sloučené střední škole v Turnově. Jde o vyvrcholení neshod, které se vyhrotily v roce 2015. Situaci nevyřešilo ani odvolání nové ředitelky, ani květnová jednodenní stávka. Podle současné ředitelky Evy Antošové nebyla část zaměstnanců ochotna vést slušnou diskusi a dialog o problémech školy. Jejich rozhodnutí odejít považuje za správné. Doufá, že nyní se situace zklidní.
Poslanci rozhodnou o tom, zda začne platit kariérní řád pro učitele, podle kterého by se učitelé měli rozdělit do tří stupňů podle kvality a dostávat za to příplatky. Ministerstvo školství slibuje, že se tím zlepší finanční situace učitelů, ale velká část učitelů tomu nevěří. Petici proti kariérnímu řádu podepsalo 20 tisíc učitelů. Průměrné platy českých učitelů na základních školách jsou v relaci k průměrným platům ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců nejnižší nejen ze všech zemí EU, ale i zemí OECD.
O nutnosti reformovat středoškolskou výuku se mluví již řadu let, ale žádný velký posun nenastal. Studenty už přestalo bavit neplodné řečnění dospělých a přešli do akce. Zahájili kampani Revoluce na střední, místo naštvaného protestu nabízejí konstruktivní řešení, jak změnit české školství, aby odpovídalo požadavkům 21. století. Informace jsou v mobilech doslova na dosah ruky, přesto "Igor Hnízdo" před tabulí nalévá do žáků vědomosti a vynucuje memorování. Chybí pěstování sociálních a komunikačních dovedností, vedení k mediální či finanční gramotnosti, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová.
Počet dětí mladších tří let, které navštěvují školku či jesle, je v Česku jeden z nejnižších ze zemí OECD. Vyplývá to ze zprávy o kvalitě předškolního vzdělávání, kterou organizace zveřejnila. V Česku chodí do vzdělávacích institucí méně než deset procent dětí, matkám by to přitom mohlo pomoci při návratu do pracovního procesu. V zemích, jako je Dánsko či Francie, navštěvuje školky více než polovina dvouletých dětí. Problém je ale také v tom, že dvouleté děti nemají u nás na umístění do školky nárok. Ten jim zajistí zákon až od roku 2020.
Ukázalo se, že kdyby Cermat neudělal změny v hodnocení státní maturity, propadlo by letos o 2300–2500 studentů víc. Výsledek byl tak špatný, že ministerstvo mělo strach, že by to neobhájilo politicky, tvrdí Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno. Dodává, že státní maturita byla koncipována jako objektivní, srovnatelná a spravedlivá, protože rozhoduje o životech tisíců lidí. Objektivní státní maturita podle něho v rukou Cermatu rozhodně není. Chybí jí především veřejná kontrola a jasná pravidla hodnocení. Dobří učitelé se podle jeho názoru do přípravy státních maturit nezapojují.
Odbornice na sociální začleňování Monique Fletcherová je přesvědčená, že pro úspěšné zvládnutí studia je klíčové, aby se do školních aktivit zapojili i rodiče. "Když vzděláváním nejsou nadšení jejich rodiče, je těžké, aby se nadchly děti," vysvětluje svou filozofii. Fletcherová nyní na pozvání nadace Open Society Fund přijela do Česka, aby se podělila o své zkušenosti, které bychom mohli využít při zapojování romských rodičů do vzdělávání jejich dětí. Přečtěte si rozhovor pro Aktuálně.cz.
Jsem stoprocentně nadšená, byl to můj velký sen už několik let, chtěla jsem jít do zahraničí, uspěla jsem svojí všestranností, hodně sportuji, navštívila jsem několik kontinentů, bydlela jsem v budhistickém kostele u mnichů v Barmě a učila tam dívky angličtinu, pomáhala jsem v nadaci Terezy Maxové, zajímám se i o ženská práva, založila jsem nadační fond, říká osmnáctiletá studentka Barbora Davidová a dodává, že na prestižní univerzitu Stanford ji pomohli dostat i učitelé na gymnáziu PORG. Podle svých slov mířila hlavně na školu, kde se může až později rozhodnout, čím chce být. Čas prý není nic limitujícího, důležité je podle ní dát do věcí hlavně nadšení.
Nikdy jsme neměli lepší možnosti, není racionální důvod k tomu, abychom na tom jako stát byli hůře, než na tom je Švýcarsko, neumíme ale pracovat se zdroji, nevyužíváme klíčový potenciál našich lidí, neumíme je kvalitně vzdělávat a dávat jim radost ze získávání informací a objevování nového, musíme přesvědčit rodiče, že se musí věnovat svým dětem a mají řešit jejich vzdělání, se zpožděním z toho budeme jako země velmi těžit, říká odborník a bývalý náměstek ministra školství Tomáš Hruda a dodává, že ve školách se učí mnoho nesmyslů a zbytečných encyklopedických vlastností. Klíčové jsou prý radost z učení a zvídavé otázky. Učitelé by podle jeho slov měli mít vlastnosti jako manažeři HR.
Ústavní soud zdůraznil, že je nutné zohledňovat i konkrétní okolnosti a zkušenosti jednotlivých lidí. Zatímco u nástupu do pracovního poměru je namístě bedlivé prověřování toho, zda má zaměstnanec potřebnou kvalifikaci, později je třeba volit maximálně zdrženlivý a citlivý přístup, uvedli soudci.
Chceme zvyšovat matematické dovednosti, matematická gramotnost klesá, školy mají dost času i financí se připravit, tvrdí ministryně školství Kateřina Valachová /ČSSD/ o povinné maturitě z matematiky pro všechna gymnázia a střední odborné školy. Senátor za TOP 09 a ředitel gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička tvrdí, že vzdělávání by mělo být o dobrovolnosti, že bychom měli posílit všeobecné vzdělávání i na odborných školách, ale maturitní předměty mají být na výběru studentů. Dodává, že velký problém je sehnat kvalitní učitele nejen matematiky, ale i ostatních předmětů.
Ministerstvo školství rozdělilo k 20. lednu krajům téměř 93 miliard korun určených pro financování mateřských, základních a středních škol. V rozpočtu na letošní rok je mimo jiné zahrnuto průměrné zvýšení objemu peněz na platy učitelů o osm procent a pro další pracovníky ve školství o šest procent, což činí téměř 6,3 miliardy korun na rok, informovalo dnes ministerstvo v tiskové zprávě. Další prostředky jsou určeny na pokrytí takzvaných zvýšených výkonů či snížení počtu vyučovacích hodin ředitelů mateřských škol a malotřídních základních škol. Kraje už také obdržely finanční prostředky pro soukromé školství na první čtvrtletí ve výši jeden a čtvrt miliardy korun.
Čeští studenti získali na desátém ročníku Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyziky zlatou a bronzovou medaili. Zlato si z indického Bhuvanéšvaru odvezl šestnáctiletý student druhého ročníku olomouckého gymnázia Jindřich Jelínek. Bronz získal Lukáš Supik, který je absolventem Gymnázia v Třinci. Informoval o tom mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan. Česká republika se mezinárodních soutěží v astronomii a astrofyzice účastní od roku 2007. Doposud studenti přivezli šest zlatých, 12 stříbrných a 22 bronzových medailí. Na letošní soutěži byl podle Suchana historicky nejvyšší počet účastníků - 234. Národními olympiádami přítomných států prošlo 822 tisíc soutěžících.
Školy se připravují na leden, kdy inspekce začne kontrolovat dodržování takzvané pamlskové vyhlášky, která zakazuje prodej nezdravých potravin ve školách. Problém řeší víceletá gymnázia, protože zákaz se vztahuje jen na základní školu a oni chtějí starším studentům nabídnout i "nezdravé" jídlo. Limity na zdravé potraviny jsou přitom velmi přísné, nesplní je ani některé bílé jogurty, müsli tyčinky či celozrnné pečivo. Prodavači tak mají nezdravé produkty schované a prodávají je jen starším studentům na vyžádání. Zrušení vyhlášky požadují někteří rodiče v petici, kritizují ji i studenti a ředitelé gymnázií. Zákonem ji chce zrušit poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09).
Rodiče z polského Těšína hledají levnější a kvalitnější školy pro své děti za hranicemi v Česku. Obávají se mimo jiné školské reformy v Polsku.
Pro české školky není inkluze zaváděná od začátku letošního září žádnou velkou změnou. Integrovat děti se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zvyklé už léta. Takových dětí jsou letos ve školkách nejméně tři tisíce, v reálu jich ale bude mnohem víc. Učitelům a učitelkám totiž schází schopnost handicap, či naopak extrémní nadání odhalit.
