Především poslanci ANO prosadili usnesení, v němž sněmovna žádá ministra školství Roberta Plagu, aby umožnil žákům úřední maturitu. Ministr je dlouhodobě proti této možnosti, stejně jako školské asociace a vysoké školy. Odpoledne navíc uvedl, že postup, který sněmovna žádá, je nezákonný. Úřední maturita je spojena s premiérem Andrejem Babišem, protože on s ní přišel první a výrazně ji prosazoval.
Není v pořádku porušovat zákony, ale je otázka, jaký zákon je porušován, v první řadě musím dodržovat školský zákon, umožnit přístup do školy všem dětem bez rozdílu. Všechno ohledně opatření se navalilo na školy, neměli jsme dostatek času, abychom to vše zvládli prodiskutovat, říká Ivan Semecký, odvolaný ředitel Waldorfské školy Semily. Chci podat žalobu, moje odvolání je nepřiměřené, dodává.
Od pondělí se mohou do lavic vrátit žáci prvního stupně základních škol. Podmínkou je negativní antigenní test, který musí podstoupit dvakrát týdně přímo ve škole. Přesto jsou děti rády, že se po měsících výuky na dálku opět mohou vidět se svými spolužáky. Jak žáci zvládli návrat do školy s povinným samotestováním, zjišťovala redakce Aktuálně.cz na Základní škole Antonína Čermáka v Praze 6.
Díky financím z evropských fondů se v minulých asi 13 letech podařilo zmodernizovat 90 procent základních a 75 procent středních škol v Česku. Ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík v podcastu pro Aktuálně.cz nicméně vysvětluje, že peníze se často vynakládají spíš na kosmetické úpravy a na skutečnou změnu pak prostředky chybí.
Dokument Netflixu Podmáznuté přijímačky se věnuje případu, ve kterém se desítky dětí bohatých bílých rodičů dostaly na prestižní americké univerzity podvodem. “Hlavní postavou kauzy je Rick Singer, který se vydával za takzvaného přípravkového kouče a snažil se protlačit děti na vysoké školy, aniž by měly v přijímacích řízeních ty nejlepší výsledky,” říká filmový kritik Kamil Fila.
Hosty vysílání jsou středočeská hejtmanka Petra Pecková, kardiolog Aleš Linhart, bioklimatolog Miroslav Trnka a historik Petr Čornej.
Tomáš Pírek (28) je učitelem češtiny, dějepisu a občanské výchovy na pražské Základní škole U Krčského lesa. Působí jako třídní v 8. B, která ho nominovala do letošního ročníku soutěže o nejoblíbenějšího českého učitele Zlatý Ámos. Pírek kromě hlavní ceny vyhrál i kategorii Dětský Ámos, v níž rozhoduje dětská porota.
Ministerstvo školství představilo první fázi plánu návratu žáků a studentů na jednotlivé stupně škol. Jako první by se měly vrátit děti z prvního stupně v rotačním modelu a předškolní děti do školek ve skupinách do 15 dětí. Obnovena bude také praktická výuka na středních školách, konzervatořích a vysokých školách. Konkrétní datum, odkdy bude plán realizován, však ministerstvo dosud neoznámilo.
Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele v Česku získal letos Tomáš Pírek ze Základní školy U Krčského lesa v Praze 4. Na "trůnu" vystřídal Tomáše Míku z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře. Je 17. mužem, který za posledních 28 let anketu vyhrál. Zároveň zvítězil i v hlasování u dětské poroty, a stal se také Dětským Ámosem.
Snažím se, aby hodina byla nabitá aktivitami. Pokud chci dětem vyložit novou látku, tak jim posílám video, aby se na něj mohly podívat, při hodině ale chci, aby se mnou komunikovaly, říká učitelka matematiky a informatiky na ZŠ Sušice Štěpánka Baierlová. Snažíme se děti přimět k tomu, aby převzaly odpovědnost za svoje vzdělání. Je problém, že nevíme, kdy se vrátíme do škol, dodává.
Rád bych zůstal popularizátorem vědy, ale ne rapperem, doufám, že se videoklip lidem líbil. Chtěli jsme lidem ukázat, že věda může být zábavná, kouzelná, až nerdovská, říká doktorand z univerzity v Helsinkách Jakub Kubečka. Vedl tým, který s klipem na téma Vytváření, struktura a stabilita atmosférických molekulárních klastrů vyhrál soutěž Dance Your Ph.D.
Ministr školství Robert Plaga představil podobu letošních maturit, stejně jako loni dostanou studenti úlevy. Nebudou muset například absolvovat ústní zkoušku z češtiny a cizího jazyka, výhody získají také studenti pomáhající v nemocnicích. Podle odborníků jednorázová změna maturit kvalitu vzdělání nepoškodí, v názoru na další opatření se ale rozcházejí.
Letošní maturanti nebudou muset skládat ústní maturitní zkoušky z češtiny a cizího jazyka. Rozhodnout se pro ně budou moci dobrovolně. Maturanti, kteří pracují v nemocnicích či domovech seniorů, navíc nebudou muset dělat ani státní didaktické testy. Pro ostatní zůstanou povinné, pouze se u nich prodlouží čas. Všechny pak bude čekat školní maturita ze dvou či tří předmětů.
Sledujte tiskovou konferenci ministra školství Roberta Plagy k úpravám maturitních, přijímacích a závěrečných zkoušek.
Odmítáním úřední maturity říkáme, že nevěříme učitelům, že třináct let učili děti dost dobře na to, aby maturitu složily. Návrh počítá s možností volby, upozorňuje podnikatel ve školství Ondřej Kania. Není fér, že se studenti připravují doma a najednou dostanou úřednickou maturitu. O změně musí rozhodnout ministerstvo a ne anketa na Facebooku, říká rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.
Informacím vlády k epidemii nemoci covid-19 nedůvěřuje zhruba polovina učitelů, její opatření hodnotí kladně necelá třetina pedagogů. Kolem dvou pětin učitelů do 34 let vnímá covid-19 jako běžné virové onemocnění a očkování proti němu jako nebezpečné. Dvě pětiny vyučujících deklarují, že víc než desetina žáků má výraznější problémy s distančním vzděláváním.
Dětské domovy se během pandemie potýkají s velkým nedostatkem personálu. Vychovatelé v dětských domovech už rok pracují nadoraz a na úkor svých rodin. Děti nemají ani dost počítačů pro on-line výuku. Některým domovům se nedostává ani ochranných pomůcek. Na podporu dětských domovů v úterý spustila organizace Děti v akci petici. Situace negativně působí i na psychiku dětí v domovech.
Psychická pohoda učitelů nebyla dobrá ani před pandemií. Kontakt s dětmi je esencí jejich profese a tahle profese se dramaticky změnila, upozorňuje ředitel organizace Učitel naživo Martin Kozel. Když chcete s dětmi ve vzdělávání něčeho dosáhnout, tak je to maraton, koukáte daleko před sebe. Teď za sebou ale máme spoustu sprintů a vyčerpání učitelů je obrovské. Potíž je i s motivací dětí, dodává.
Ještě ve 13 letech neuměl pořádně číst, trpěl dyslexií a poruchou motorických funkcí a učitelé nad ním lámali hůl. Teď 22letý Brit William Carter úspěšně odpromoval a získal Fulbrightovo stipendium na univerzitě v Berkeley, kde si plánuje dodělat doktorát z politické geografie.
Situace okolo covidu způsobila, že řada vysokých škol mění podobu přijímacích zkoušek, další je pak rovnou ruší. Tam, kde budou zkoušky on-line, řeší, jak na dálku zajistit, aby studenti u testů nepodváděli. Jsou však i školy, které stále doufají, že se situace zlepší, a budou tak moct uskutečnit zkoušky na univerzitní půdě jako dřív.
