Vysokoškoláci, kteří si museli prodloužit své studium jen kvůli koronavirové epidemii, poplatek díky výjimce platit nemusí. Univerzity se však rozcházejí v přístupu k těm, kteří prodlužují studia už od doby před šířením koronaviru. Zatímco třeba na Univerzitě Karlově mohou zažádat o prominutí poplatku, jiné školy na jeho zaplacení trvají. A to i přesto, že téměř celý semestr byly zavřené.
Nad pracovním stolem profesorky Jany Klánové v prosluněné pracovně visí velká cedule s desítkami podpisů. Patří členům týmu Recetox, spolupracovníkům oblíbené vědkyně, environmentální chemičky. Klánová vede brněnskou skupinu badatelů, která dostala desítky milionů eur, aby zkoumala vliv životního prostředí na lidské zdraví. "Do takzvané živé laboratoře chceme zapojit lidi i město," říká Klánová.
Profesor Ivan Holoubek se dlouhá léta zabývá výzkumem toxických látek v životním prostředí. Patří také mezi české experty OSN. V rozhovoru pro Aktuálně.cz odpovídá na to, zda pandemie koronaviru a přerušení dálkové dopravy i industriální výroby může mít pozitivní vliv na životní prostředí.
Student šestého ročníku medicíny na Masarykově univerzitě v Brně Jan Sapák měl na konci března skládat další ze státních závěrečných zkoušek. Kromě sezení nad učebnicemi se však stejně jako stovky dalších studentů medicíny zapojil do dobrovolnického programu v brněnské fakultní nemocnici. Budoucí lékař patří mezi ty, kteří pomáhají odebírat vzorky na testování na přítomnost nového koronaviru.
Dušan Navrátil, bývalý ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, se s úřadem definitivně rozešel 29. února. Ale velmi rychle si našel nové místo, kde bude v profesní dráze pokračovat. Podle zjištění deníku Aktuálně.cz je zaměstnancem Masarykovy univerzity v Brně, působí tam od počátku března. Podílí se tam mimo jiné na spuštění nového studijního programu.
Studie, do kterých se pouští experti na výzkum populace z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, trvají desítky let a zabývají se tisícovkami lidí. Mladí lidé z Brna a Znojma, které tamní vědci začali sledovat ještě před rozpadem Československa, se teď na jejich pozvání vrací do vyšetřoven, aby pomohli odhalit, jak životní prostředí a styl ovlivňují zdraví i nemoci.
Učitel učí tak, jak učili jeho, to brzdí moderní metody. Děti musí během hodin víc mluvit, být extrovert je pro žáky výhoda, introvertům je třeba naopak pomáhat. Ti ze tříd, kde se hovoří, mají lepší výsledky. Způsob, jakým učitel klade otázky, má dopad na to, kolik se toho žáci naučí, říká Klára Šeďová z Masarykovy univerzity, která vedla výzkum o komunikaci žáků během hodiny.
Brněnská Masarykova univerzita odebere dvěma svým absolventům titul kvůli plagiátorství, dalšímu studentovi zneplatní obhajobu závěrečné práce. O trestech rozhodl rektor univerzity Martin Bareš na základě doporučení přezkumných komisí.
Na studijním pobytu v Číně jsou desítky českých studentů, pobývají v různých částech země. Ministerstvo školství jich přes různé programy spolupráce vyslalo devadesát. Pokud by se v souvislosti se šířením nového koronaviru rozhodli vrátit do Česka, úřad jim poskytne pomoc. Studentům doporučuje sledovat informace ministerstva zahraničí.
Co dělá pornografie se společností? Mění představy lidí o sexu a rozkoši? Těmto a podobným otázkám spjatým se sexualitou se věnuje relativně nový akademický výzkumný obor porn studies. V kontextu dnešní "pornografické" doby získává na důležitosti, věnovat se mu tak začali i výzkumníci z brněnské Masarykovy univerzity. Na to, jak a proč porno zkoumat, jsme se zeptali socioložky Michaely Lebedíkové.
Jedním z mnoha projektů, které v minulých letech podpořily fondy EU, je i vědecký výzkum s poněkud krkolomným názvem Analýza českých genomů pro teranostiku. Jeho cílem je vytvořit národní referenční databázi, jež bude mapovat genetickou variabilitu české populace. Proč je to dobré a jak se Češi liší od jiných národů, vysvětluje pro Aktuálně.cz profesorka Šárka Pospíšilová z Masarykovy univerzity.
Dezinformace a falešné zprávy se pomocí sociálních sítí šíří už mezi žáky druhého stupně základních škol. Studenti politologie z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity proto vyvinuli novou únikovou hru Fakescape II, která má děti naučit kriticky přemýšlet o informacích, které se dozvídají z médií a sdílí na sociálních sítích.
Masarykova univerzita se odhodlala ke zpětnému přezkoumání závěrečných prací, na jehož konci může být odebrání titulu. Škola může takové řízení zahájit pouze do tří let od obhajoby, tedy v současné době u prací od roku 2016 dále. U textů z let 2000-2015, které vykazovaly shodu alespoň 30 procent s jiným dokumentem, škola podrobněji zkoumala náhodně vybrané práce. U těch z období 2016-2018 prošly následnou kontrolou všechny s touto mírou shody. Našlo se jich 326 z celkem 21 605 odevzdaných prací, a to včetně těch neobhájených, což představuje zhruba 1,5 procenta.
Brněnská Masarykova univerzita získala téměř miliardu korun z programu H2020 Evropské unie, peníze půjdou na výzkum faktorů ohrožujících zdraví. Centrum Recetox, které spadá pod Přírodovědeckou fakultu, se zaměří na dopad toxických látek v prostředí. To by mělo přispět k získání nových informací například o snížení plodnosti, poruchách imunity, diabetu či rozvoji alergie.
Skupina vědců z brněnského centra CEITEC Masarykovy Univerzity vyvrátila desetiletí panující představy o tom, jak infikování buněk enteroviry probíhá. Jejich objev může pomoci v návrhu nových protivirových léčiv.
Masarykova univerzita přichází s psychologickou studií Jak to mají mámy, která zachycuje podobu mateřství v první polistopadové generaci matek. Vědkyně vycházejí ze zkoumaného vzorku 1200 respondentek, jež vyrostly nebo se již narodily po revoluci v roce 1989. Dnešní matky mají podle studie tendenci více kojit, více se dělit o péči s otci, více pracovat a místo trestání se spíše s dítětem domluvit. Výzkum si všímal i společenského tlaku na matku ze strany sociálních sítí či mobilu coby hračky pro batolata. Hlavní zachycené trendy jsme probrali se spoluautorkou studie a psycholožkou Zuzanou Masopustovou z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na Fakultě sociálních studií.
Matthew Rampley (52) byl profesorem na Birminghamské univerzitě, jeho hlavní specializací jsou dějiny umění. Nedávno dokončil publikaci o muzeích habsburské monarchie a získal prestižní grant Evropské výzkumné rady ve výši 2,5 milionu eur na nový projekt. "V Británii je kvůli brexitu takový zmatek, že mi nikdo nebyl schopný říct, zda nám grant nechají i po odchodu z EU," říká Rampley.
Tým brněnských vědců vyvíjí přístroj na měření stresu. "Je to unikátní koncept, nikdo touhle cestou nejde, přístroj už máme, teď budeme podávat patentovou přihlášku," říká Julie Dobrovolná z Masarykovy univerzity. Vědci budou moci například u vojáků odhadnout, jak dlouho vydrží zátěž v konkrétní situaci, v medicíně by zase jejich zjištění mohla pomoci pacientům na ARO. Až 15 % lidí je odolných vůči stresu a naopak jim dělá dobře, asi 40 % lidí stres nevadí a zbytku vadí natolik, že z toho budou nemocní, líčí Dobrovolná.
Rektorem Masarykovy univerzity bude padesátiletý neurolog a děkan lékařské fakulty Martin Bareš. Ve volbě porazil geologa Jaromíra Leichmanna z přírodovědecké fakulty. Funkční období nového rektora začne 1. září a potrvá do konce srpna 2023. Musí jej ještě jmenovat prezident Miloš Zeman.
Vysokoškoláky trápí nejen studijní povinnosti, ale také stres, úzkost nebo poruchy spánku. S jejich problémy jim v psychologické poradně pod záštitou Masarykovy univerzity pomáhá 10 psychologů. Zájem o jejich služby se zvyšuje, minulý rok je využilo téměř 300 studentů. „Pro studenty přestává být stigma říct: šel jsem k psychologovi, protože mě něco trápilo,“ míní Marie Szopová, psycholožka a manažerka poradenského centra Masarykovy univerzity.
