Univerzita Karlova letos zaplatí zhruba 1,7 miliardy korun z rozpočtu a další zhruba dvě miliardy z evropských dotací za přestavbu menzy či dvě stavby v Troji. Masarykova univerzita plánuje stavbu cvičné nemocnice i rozšíření Centra pro výzkum toxických látek v prostředí. A Česká zemědělská univerzita hodlá vystavět výukové centrum, jehož součástí bude mikropivovar či pekárna.
Zpěvák Ben Cristovao, herec Jan Cina nebo biatlonistka Gabriela Koukalová ve videu vyzývají mladé lidi, aby se zamýšleli nad politikou a přišli k volbám. Na sociálních sítích se počet zhlédnutí videa blíží milionu. Za spotem stojí čtveřice nadšenců z Brna, kteří se rozhodli bez jakýchkoliv sponzorů oslovit své vrstevníky a ukázat jim, že by se měli zajímat o politiku.
Přes 2600 lidí podepsalo petici proti novému logu Masarykovy univerzity, které vytvořilo grafické studio Najbrt. Podle autorů petice by peníze měly být raději použity na zlepšení kvality výuky a výzkumu. Rektor Bek logo podporuje a měnit ho nechce.
Chci připomenout sobě a nám společně to, čím univerzita je, a ne to, čemu slouží a co pro své fungování potřebuje, říká rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek v předvánočním díle DVTV Apel.
Masarykova univerzita mění svou tvář. Po téměř 30 letech bude mít nové zářivě modré logo Muni. Má odkazovat na prvorepublikovou tradici Brna.
Pracovníci Masarykovy univerzity v Brně začali s odklízením škod po čtvrtečním výbuchu tlakové lahve ve vnitrobloku rektorátu. Budova je uzavřená, v pondělí by rektorát měl začít normálně fungovat, řekla mluvčí univerzity Tereza Fojtová. Na dvoře vybuchla tlaková lahev v opravárenském voze firmy, která na budově opravuje výměníkovou stanici. Příčinu vyšetřovatelé stále zjišťují. Neštěstí si vyžádalo dva lehce zraněné, škoda podle odhadu přesáhne milion korun. Poškozená jsou dvě auta univerzity, fasáda, dvě až tři desítky oken, která jsou nejen vysklená, poškozeny jsou i jejich rámy. Zasaženo bylo především přízemí, kde jsou převážně chodby. Příčinu neštěstí vyšetřovatelé zjišťují.
V centru Brna došlo k explozi opravárenského auta. Podle hasičů se v něm nacházela plynová láhev, která se vznítila. K výbuchu došlo poblíž rektorátu Masarykovy univerzity. Exploze si vyžádala dva zraněné. Škoda podle hasičů přesáhne milion korun. Příčinu výbuchu odborníci zjišťují, ale podle policie nešlo o teroristický čin.
Vedoucí týmu, docent Petr Kubáň z Přírodovědecké fakulty, začal s diagnostikováním metanolu již po vypuknutí tzv. "metanolové aféry" v roce 2012. Jeho metoda však byla drahá a složitá, proto si v roce 2013 zažádal o grant a vyvinul jednoduchý přenosný přístroj, jenž se dá používat v terénu neškoleným personálem. Stačí krevní plazma, za chvíli se ukáže výsledek na displeji a zabliká příslušná dioda.
Čtyřicet procent studentů Masarykovy univerzity nedokončí studium. Brzy zjistí, že si vybrali špatný obor, nebo si jich původně zapsali víc a nechali si jen jeden. Rektor univerzity Mikuláš Bek se na to rozhodl zareagovat změnou struktury studia. Dvouoborové programy budou mít jeden hlavní a jeden vedlejší obor, který si ale studenti zvolí až po roce na vysoké škole. Chtěli by také zavést čtyřleté bakalářské obory s jednoletým navazujícím magisterským studiem. "Zejména v IT oborech by to bylo výhodné," míní Bek. Do nových oborů se studenti budou moct hlásit v roce 2019.
Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová o své demisi a platech učitelů; vedoucí centra raně středověkých studií Masarykovi univerzity Ivan Foletti o čtyřměsíční cestě se studenty od Ženevského jezera k Atlantiku.
Středověká historie by se měla vždy vyučovat kontaktem s předmětem, říká pedagog Ivan Foletti, který se svými studenty během čtyř měsíců ušel 1500 kilometrů od Ženevského jezera k Atlantiku. Chodit a dotýkat se je podle něj při výuce zásadní. V dnešní době si spoustu věcí neuvědomujeme, protože si je nepouštíme k tělu, dodává.
Antarktidu zkoumají čeští vědci již od padesátých let minulého století. Vlastní stanici na ní však mají teprve deset let. Stanice, kterou vlastní Masarykova univerzita v Brně, se nachází na ostrově Jamese Rosse a každý rok se tam na dvouměsíční expedici vydá pouze několik vědců. "Expedice vyjde vědce na čtvrt milionu korun. Kdyby nebylo podpory státu, byl by to téměř čtyřnásobek," tvrdí šéf českého antarktického výzkumu Daniel Nývlt. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Nývlt popsal život v Antarktidě.
Studenti dějin umění a jejich vyučující z brněnské Masarykovy univerzity vyrazili v březnu na pěší pouť ze švýcarského Lausanne na západ Francie k Atlantickému oceánu. Ušli přes 1500 kilometrů. Vždy tři týdny strávili na cestách a tři týdny v klášterech, kde měli semináře a psali diplomové práce. Při své pouti se setkali s mimořádnou pohostinností. Pod širákem spali jen několik nocí.
V hodnocení, které zveřejňuje britská společnost Quacquarelli Symonds, vede Massachusettský technologický institut (MIT). Za ním je Harvardova a Stanfordova univerzita. V první desítce se umístily ještě další dvě americké univerzity, čtyři britské a desítku uzavírá švýcarská univerzita ETH Curych.
Zvol si info je projekt studentů Masarykovy univerzity, kteří se rozhodli postavit vlivu propagandy v Česku. Pomocí vzdělávacích přednášek a online manuálu s názvem Surfařův průvodce po internetu učí mladé mediální gramotnosti, kritickému myšlení a schopnosti rozpoznat dezinformace. "Lidé neumí rozlišit kvalitní informaci od nekvalitní, a proto nevidí rozdíl mezi novinovým článkem a facebookovou zdí," říká jeden ze zakladatelů iniciativy Vojtěch Bruk. "Pravda už dnes není cool," dodává spoluzakladatelka Kateřina Křivánková. Jejich iniciativa získala na konci května cenu Gratias Tibi pro mladé dobrovolníky.
Masarykova univerzita v Brně vybuduje moderní biobanku za čtvrt miliardy korun. Laboratoře umožní provést rozsáhlý výzkum o vlivu škodlivin v životním prostředí na zdraví lidí. Tým vědců plánuje nasbírat vzorky od 10 tisíců nově narozených dětí, které by se jej po následujících 20 let účastnily. Vědci u nich budou sledovat způsob života nebo nakolik se cizorodé látky ukládají v jejich těle. Univerzita podzemní biobanku, kde se budou získané vzorky skladovat, postaví do tří let v prostorách bohunického kampusu. Počítá se s nejmodernějším vybavením včetně robotického ovládání a speciální mrazící techniky.
Hledání nového uplatnění znamená pro sportovce po konci aktivní kariéry velkou psychickou zátěž. "Z našeho pohledu jedním z největších problémů je pád ze společenské pozice. Dost často se mluví o tom, že ten člověk spadne na úplný základ, na úplnou nulu. Má pocit, že nemá na co navázat. Je z toho velmi deprimovaný, ve špatné psychické kondici," uvedla na dnešní tiskové konferenci vedoucí výzkumu Zora Svobodová.
Na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně nově zavedli povinný semestrální pobyt v zahraničí jako podmínku splnění doktorského studia. Podle Kateřiny Cidlinské, předsedkyně České asociace doktorandů a doktorandek, jsou na studenty kladeny vysoké nároky, které za současných podmínek nemohou splnit, mnoho z nich totiž pracuje, aby se během studia uživili.
Před deseti lety byl spuštěn provoz České vědecké stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Vystřídaly se na ní desítky výzkumníků z různých oborů, od mikrobiologie po stavebnictví. Ponorková nemoc podle správce stanice Pavla Kaplera, z Geografického ústavu Masarykovy univerzity, dočasné obyvatele nepostihuje. "Jednak je zakázaná a jednak na ni není čas," dodává se smíchem.
Namísto zákona o neziskových nemocnicích, který prosazoval exministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, přišel jeho nástupce Miloslav Ludvík s návrhem na nemocnice univerzitní. Těmi by se měly stát současné fakultní špitály. Rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek vítá, že vysoké školy budou moci vyslat dva zástupce do rady nemocnice a získají tak větší vliv na další vzdělávání svých absolventů. Vadí mu ale, že by univerzity nově mohly být spojovány také s dluhy, které řada fakultních nemocnic má. Než se zákon schválí, měly by se podle Beka dluhy i způsob financování vyřešit. "Já jako rektor prostě do rady zadlužené nemocnice nikoho nevyšlu," říká Bek v rozhovoru.
