Proměnlivé počasí, vítr i tma ztěžovaly opravu střechy české Mendelovy polární stanice na Antarktidě. Na starosti ji měl pokrývač Dimitris Georgiadis z Vrbna pod Pradědem, který se na jižní pól vydal společně s vědci z Masarykovy univerzity. Pracoval tam pět týdnů. Krom oprav střechy také pomáhal výzkumníkům přímo v terénu. "Během dvou měsíců jsem zažil všechna čtyři roční období," říká.
V půlce března uplynul rok od doby, kdy se 37letá Olga Žmurko vypravila autem z Ukrajiny do bezpečnější části Evropy. Socioložka a výzkumnice našla dočasný domov v Brně, kde jí v začátcích pomáhali čeští dobrovolníci. I díky nim sehnala bydlení, práci v oboru i nové přátele. Začala také studovat a učit na Masarykově univerzitě. Do Kyjeva se chce vrátit, jakmile to bude možné.
Vědcům z Masarykovy univerzity v Brně se podařilo rozluštit desítky let neznámý proces svícení mořského žahavce. Objev může najít využití v lékařství při hledání nádorů, ale také k bezemisnímu osvětlení, či dokonce k rozsvícení rostlin. Vědci proto mluví o možné "revoluci ve svícení".
Tresty za sexuální a domácí násilí ukládají české soudy v naprosté většině ve spodní polovině zákonné sazby. Až polovina pachatelů znásilnění dětí nebo znásilnění s těžkou újmou na zdraví pak dostává trest pod dolní hranicí sazby. Vyplývá to z analýzy 556 rozsudků okresních a krajských soudů, kterou provedly socioložky Petra Havlíková a Iva Šmídová z Masarykovy univerzity pro organizaci proFem.
Hned několik případů údajného sexuálního obtěžování studentů pedagogy řeší v posledních týdnech české vysoké školy. Ministr školství Vladimír Balaš ze STAN kvůli tomu slibuje vyhovět požadavkům na zlepšení sexuální výchovy. Navrhne i změnu zákona, aby bylo jednodušší odvolat děkana nařčeného ze zneužívání.
Prezidentský úřad si pro sebe privatizoval, překračoval ústavní pravomoci a hájil zájmy Ruska. Přesto se od Miloše Zemana má podle odborníků nově zvolený prezident Petr Pavel co učit. Zeman dokázal komunikovat s lidmi a mezi evropskými politiky byl jedním z mála, kdo jasně podporovali Izrael. Mandát ukončí v březnu, po deseti letech odchází s velkou nedůvěrou veřejnosti i politiků.
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně se dohodla na rozvázání pracovního poměru s oběma učiteli podezřelými z nevhodného chování ke studentkám. O odchodu jednoho škola informovala v úterý dopoledne v tiskové zprávě, odchod druhého potvrdil odpoledne mluvčí univerzity Radim Sajbot. Situací se zabývá i policie.
Dva týdny mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb jsou příliš dlouhé, tvrdí politologové. Čím delší rozestup, tím více emocí rozdělujících společnost. Dlouhý úsek navíc kandidátům umožňuje nerovnou hru. Zkrácení odstupu mezi oběma koly by oslovení poslanci podpořili. Vyžadovalo by ale změnu ústavy, pro kterou je potřeba více hlasů než pro přijetí běžných zákonů. A shoda se hledá těžko.
Po komunistické revoluci v roce 1917 musela ruská elita opustit svou rodnou zemi. V Evropě je mnohdy nechtěli přijmout, ale Československo migrantům štědře pomáhalo. Byli to vědci, profesoři i umělci a dostali možnost nadále studovat, učit nebo tvořit. Ti, kteří v Rusku zůstali nebo se vrátili, většinou nepřežili. Osudy emigrantů sleduje nový výzkum historiků z Masarykovy univerzity.
„Proti stávce za klima nic nemám. Mám problém s tím, že probíhá v budově fakulty, aniž by vůči fakultě studenti adresovali nějaké požadavky. Jejich nocování v atriu vybočuje z rámce všech akcí, které se tu kdy konaly. Studenti se vlamují do otevřených dveří, většinu jejich požadavků už plníme,” říká děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Stanislav Balík.
Studenti několika vysokých škol od pondělí stávkují za klima. Chtějí přimět vládu Petra Fialy (ODS) k větší aktivitě v boji s globálním oteplováním a změnou klimatu. "Nechápu, proč stávkují na instituci, na kterou nemají žádné požadavky," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Stanislav Balík, děkan brněnské Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kde se studenti rozhodli nocovat.
Ne každý člověk se cítí jako žena či muž. A ve svobodné společnosti přece nejde o to, jak by nás chtěli vidět druzí, ale o to, za co se sami považujeme, jak o sobě smýšlíme.
"Nemůžeme přestavět všechny toalety na fakultě, aby byly nebinární. Musíme respektovat legislativu. Řešením je využít bezbariérové toalety. Vyhovují oběma pohlavím, nebinárním i hendikepovaným," říká Jiří Němec, děkan Pedagogické fakulty MUNI. "Musím hájit i práva kolegů, kteří se necítí dobře, když stojí u pisoáru a dovnitř vtrhnou studentky, aby si umyly štětce. Musím hájit práva všech," dodává.
Po ruském napadení Ukrajiny zesílil tlak i na akademiky na vysokých školách. Nesmí se vyjádřit proti válce nebo studentům říkat pravdu, jinak jim hrozí vyhazov nebo i zatčení. Mnozí proto z Ruska prchají a doufají, že budou smět učit v jiných státech Evropy. Jedním z nich je historik Andrej Zubov, známý svou kritikou autoritářského režimu Vladimira Putina. Nově učí na Masarykově univerzitě v Brně.
Ruský historik Andrej Zubov známý svým nesouhlasem se současnou vládou v Rusku míří přes Finsko do Brna, kde bude učit na Masarykově univerzitě. Zubov na svém Facebooku napsal, že hranice do Finska překročil "na poslední chvíli před jejich zavřením" a že doufá, že Rusko opouští pouze na krátkou dobu. Mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot potvrdil, že Zubov by měl na vysoké škole vyučovat.
Od června v Česku funguje vědecký institut SYRI, který bude hledat řešení na společenské a ekonomické výzvy v době krize. Sdružuje vědce z univerzit z Prahy a Brna a inspirací pro výzkumná témata pro ně bude covid. Týmy expertů budou hledat nejlepší řešení pro vzdělávání v době uzavřených škol nebo způsoby, jak zabránit propadům do chudoby různých skupin lidí. Výstupy poslouží i ministerstvům.
