Jsou to tři měsíce, co se 37leté Olze Žmurko od základu změnil život, stejně jako miliony dalších Ukrajinců uprchla před válkou ze své země. Socioložka a výzkumnice našla dočasný domov v Brně, kde díky pomoci místních dobrovolníků získala práci v oboru. Česko ani moravské město přitom vůbec neznala. Nyní se v bezpečí snaží znovu postavit na nohy a pomáhat své zemi alespoň na dálku.
Na české univerzity či na Akademii věd od začátku války nastoupily desítky lidí z Ukrajiny. Většinou jde o ženy, které utekly před válkou a na univerzitách či ve vědě našly místo ve svém oboru. Učí studenty, pracují ve výzkumu nebo pomáhají postiženým. "Češi jsou velmi laskaví, hodně nám pomáhají. Přála bych jim, aby nikdy nepoznali, jaké to je mít válku ve vlastní zemi," říká jedna z akademiček.
Raketa Falcon 9 firmy SpaceX Elona Muska vynesla do vesmíru skládačku malých družic v podobě kostek 10×10×10 centimetrů. Tři z těchto kostek jsou z Česka. Dohromady tvoří družici, takzvaný nanosatelit, který vyrobil Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze. Na oběžné dráze bude mimo jiné monitorovat záblesky gama záření. Lidstvu mohou poodkrýt některá tajemství vesmíru.
Čeští sociologové z Masarykovy a Karlovy univerzity přišli ve své studii "Současná česká rodina" na pozoruhodný paradox. Očkování proti covidu se těší nejnižší důvěře u českých vysokoškoláků. Přesto to jsou právě oni, kdo se nejvíce nechávají očkovat. "Pomáhá jim zřejmě jejich vyšší důvěra ve stát, instituce a vědu," vysvětluje profesor Martin Kreidl.
Česká společnost chemická udělila Cenu Rudolfa Lukeše pro rok 2021 Lukáši Trantírkovi z výzkumného ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Obdržel ji za svůj přínos k vývoji technologie vnitrobuněčné nukleární magnetické rezonance. Jde o jedinou metodu, která dnes umožňuje zkoumat biomolekuly přímo uvnitř živých buněk. S cenou se pojí 100 tisíc korun od Nadace Experientia.
Počet Čechů, kteří se během druhé vlny epidemie nakazili a následně si vyvinuli protilátky, je mnohem vyšší, než tvrdí oficiální data ministerstva zdravotnictví. V rozhovoru pro Aktuálně.cz na to upozorňuje imunolog z Masarykovy univerzity Vojtěch Thon. Češi už jsou podle něj z velké části imunní, situace na podzim by tak nemusela být dramatická. “Je ale třeba co nejdříve doočkovat seniory," říká.
Optimismus i pesimismus je z větší části dědičný, ale to neznamená, že s tím nejde nic dělat. Pocit štěstí se musí trénovat, spokojenost vyžaduje čas. Cesta k duševní pohodě nevede přes potlačování a ignorování negativních emocí a zážitků, díky negativním emocím rosteme, říká psycholožka z Masarykovy univerzity a zakladatelka Centra pozitivní psychologie Alena Slezáčková.
Více než tři čtvrtiny české populace se domnívají, že klimatické změny na Zemi již probíhají. Většina si navíc myslí, že to svým chováním způsobuje člověk, ukázal výzkum Masarykovy univerzity a neziskové organizace Green Dock. Více než 60 procent lidí se pak obává, že dnešní děti budou žít v horším světě, než je ten současný.
Před rokem ještě jako student medicíny vypomáhal nejprve na testování na covid-19 a později na covidové jednotce ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Dnes Jan Sapák pracuje jako začínající anesteziolog v jedné z bavorských nemocnic nedaleko českých hranic. Jak se mu změnil život a jak vnímá průběh pandemie v Česku a v Německu?
V Brně odhalili tři vzorky nesoucí stopy jihoafrické mutace. Vedle britské mutace, která se Českem již výrazně šíří, se jedná o další nakažlivější variantu viru. Podle molekulárního biologa z Masarykovy univerzity Omara Šerého je potřeba vrátit se k testování na konci karantény, kterou by zároveň prodloužil na 14 dní. "Lidé mohou být infekční i po deseti dnech od začátku onemocnění," říká Šerý.
Nejstarším archeologicky doloženým písmem u Slovanů už není hlaholice, ale starogermánské runy. Archeologové je našli na zvířecím žebru vykopaném v lokalitě Lány u Břeclavi spolu s keramikou pražského typu, která je spojována právě se Slovany. Jde o jedinečný objev, informovala ve čtvrtek Masarykova univerzita.
Minulý týden odstartoval na většině tuzemských vysokých škol zimní semestr. Kvůli bezpečnostním opatřením souvisejícím s šířením koronaviru zůstávají školy zavřené a výuka probíhá na dálku. Rektoři vysokých škol se proti rozhodnutí o omezení výuky ostře ohradili. Vadí jim, že se opatření zavedlo bez jejich vědomí. Masarykova univerzita hrozí krajské hygieně soudem, pokud zákaz nezruší.
Po nákaze se ještě necítím úplně v pořádku, trvalo to déle, než bych očekával. Příznaky se mi vracely, teploty, obrovská únava a bolesti svalů, byl bych s podceňováním covidu opatrný, říká rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. Plošný zákaz výuky je nezákonný, irituje mě rozdílný přístup k omezování zábavy a vzdělávání, univerzity vědí, co mají dělat, ale nikdo se jich nezeptal, dodává.
Vysoké školy se připravují na další semestr v době koronavirové pandemie. Tentokrát už však vědí, co je může na podzim čekat, a proto zavádí preventivní opatření. Nebo ta, která mají vysokoškolákům studium v nezvyklém čase trochu ulehčit. Fungovat proto bude třeba univerzitní semafor, digitální knihovna či trvalá bezkontaktní výuka přes obrazovky počítačů.
Věda hovoří jasně a důkazy jsou nezvratné: vir se šíří snadněji, když nenosíme roušky, nedodržujeme odstupy mezi lidmi a neomezujeme shromažďování.
Budoucí učitelé zeměpisu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity se vzdělávali podle skript, které nezmiňují komunistický puč 1948, místo toho píšou o socialistické revoluci, jež započala socialistický rozvoj ekonomiky a společnosti. O pražském jaru píše jako o "protisocialistických a oportunistických silách" a zcela vynechává sovětskou okupaci. Univerzita se za tento počin omluvila.
Veterinární univerzita Brno, Janáčkova akademie múzických umění a Univerzita obrany. Tak by mohly znít nové názvy tří brněnských vysokých škol, jejichž přejmenování zvažuje ministerstvo školství. Důvodem je zkrácení názvu i rozhodnutí o změně jména samotných škol.
