Fotograf Edward Sheriff Curtis miloval výlety do nespoutané severoamerické přírody. Když se během svých expedic setkal s jejími původními obyvateli, dobře si uvědomoval, že kultura indiánů může brzy zmizet. Proto se rozhodl každodenní život hned několika indiánských kmenů zvěčnit. Na sérii jedinečných snímků jsou domorodí Američané k vidění při lovu, plavbě na lodích i tradičních rituálech.
Ruský automobilový průmysl, to jsou především auta jako Volha, žigulík nebo Lada Niva. Obnovu poválečného automobilismu v někdejším Sovětském svazu však nastartoval GAZ M20 Poběda. První skutečně ruské auto vyráběné ve velkých sériích. A v jedné z verzí také přímý předchůdce toho, čemu dnes automobilky ve velkém říkají SUV či crossover.
Domácí konzervace ovoce a zeleniny má v českých domácnostech dlouholetou tradici a je neodmyslitelně spojena se zavařovacími sklenicemi. Do nich se zavařeniny ukládaly již v 17. století, zásadní byl nicméně vynález gumového těsnění před 140 lety. Podívejte se, jak Češi zavařovali v minulosti a jak nyní.
S novinářem Danielem Anýžem o lekci morálky z 50. let, dospívání v pozdním socialismu a kampani "Zavražděna komunisty".
Jako studentka FAMU prožila v Československu dobu pražského jara, k níž se pak vrátila v sérii Hořící keř. Na pouť středoevropskými dějinami se polská režisérka Agnieszka Hollandová vydala také ve snímku Šarlatán, který má momentálně šanci získat nominaci na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film. Aktuálně.cz s Hollandovou mluvilo o tom, jak má kinematografie zpracovávat moderní dějiny.
Postavu Jana Mikoláška, kterou ztvárnil ve filmu Šarlatán, popisuje jako svou nejtěžší roli. Příběh tajemného léčitele ho konfrontoval s morálními dilematy, která před jedince stavěly totalitní režimy, a Ivan Trojan má ve zvyku motivacím svých postav do detailu porozumět. O tom, proč podle něj mladí lidé historii pochopí lépe z filmů než z hodin dějepisu, vyprávěl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Italská perla, která si nezaslouží, aby se na ni zapomnělo. Připomeňte si značku Autobianchi, která by letos oslavila 65 let od svého vzniku.
Před Československým rozhlasem byly naprosto děsivé scény, zakrvácení lidé, plno mrtvých, sanity odvážely zraněné, líčí 52 let staré události historik a chemik Jiří Jindra. Kvůli Československu neštěkl ani pes, byli jsme absolutně odepsaní, bylo těžké nerezignovat, vzpomíná spisovatel Ondřej Neff. Porážka byla nevyhnutelná, podvolili jsme se moci, lidi šli za Dubčekem jako ovce, říká Petr Pithart.
Podívejte se na snímky z památných finálových zápasů nejvyšší evropské klubové fotbalové soutěže. Ať už to byl Pohár mistrů evropských zemí, nebo na něj navazující Liga mistrů, boj o cennou trofej byl vždycky plný emocí a zvratů.
Bosna a Hercegovina je zjizvený, dnes tuze zapomenutý kraj. Pochopit širší příčiny hrůz, jimiž prošel před takřka už 30 lety, není až tak těžké: srbský šovinismus, usilující o upevnění mocenských a politických pozic v prostoru rozpadlé Jugoslávie, systematicky rozdmýchal válku, která zejména krutou genocidní nevybíravostí neměla v Evropě od roku 1945 obdoby.
Případem židovského mladíka Leopolda Hilsnera, který byl v roce 1900 v Písku odsouzen za vraždu devatenáctileté Anežky Hrůzové k trestu smrti, se bude zabývat pražské vrchní státní zastupitelství. Obrátil se na něj advokát Lubomír Müller, který nesouhlasí s rozhodnutím žalobce v Českých Budějovicích 120 let starou kauzu už neotvírat.
Milan Kundera či Pavel Kohout psali o komunistickém novináři Juliu Fučíkovi oslavné básně. Jeho Reportáž psaná na oprátce byla přeložena do 90 jazyků. Kult tohoto "nezlomného hrdiny a vzoru" vládl v Československu desítky let. Proč? Julius Fučík se narodil 23. února 1903 na Smíchově.
České koprodukční drama Šarlatán, které natočila světoznámá polská režisérka Agnieszka Hollandová s Ivanem Trojanem v titulní roli, mělo světovou premiéru v únoru na festivalu Berlinale. Vinou koronavirové epidemie do zdejších kin přichází až tento čtvrtek, s několikaměsíčním zpožděním.
Nejdřív tmu proříznou záblesky ohně. Pak kužel světla zamíří na kytaristu Keitha Richardse, který v modrých džínech a růžové bundě vyběhne, kopne do vzduchu a spustí úvodní akordy skladby Start Me Up. Hned za ním sprintuje zpěvák Mick Jagger v červeném kabátu. Je po půl desáté večer, přesně před 30 lety, a na strahovském stadionu začínají hrát britští Rolling Stones.
Pokud chce někdo skutečně luxusní Toyotu, zamíří pravděpodobně do showroomu sesterské automobilky Lexus. Ani limuzína LS však není tím úplně nejluxusnějším vozem od jedné z největších světových automobilek. Skutečný vrchol své nabídky si totiž Toyota nechává pro japonskou smetánku. Už přes půl století jim totiž nabízí model Century, nejluxusnější auto, jaké Toyota umí vyrobit.
Pokud budete v české i československé historii hledat nejkrásnější automobil, jen máloco překoná Škodu 110 R. Kupé odvozené od běžného sedanu 100/110 si letos připomíná padesát let od začátku výroby a naopak 40 let od jejího konce. První kousky vyjely z Kvasin v srpnu 1970 a i půl století po premiéře má "erko" auru něčeho výjimečného. Jedním jsme se svezli.
Na konci 80. let už i východoevropské automobilky pochopily, že místo neustálé modernizace rodinných aut s pohonem zadních kol a mnohdy i motorem vzadu je potřeba přejít na koncepci "vše vpředu", navíc s moderní karoserií hatchback. Tak se zrodily Lada Samara nebo Škoda Favorit. A "vlastního Favorita" chtěla i jugoslávská Zastava. Proto se opět spojila s Fiatem a představila model Florida.
V roce 1917 vyrobilo Mitsubishi Model A, první sériové auto s japonským pasem. Od té doby tamní automobilky vyprodukovaly velké množství modelů, které si zaslouží označení ikonický či nejslavnější. Vybrat z nich jen zlomek byl tedy poměrně složitý úkol. Nicméně jsme se o to pokusili, a v galerii tak najdete dvanáct nejkultovnějších japonských aut i s vysvětlením, proč právě ono do výběru patří.
Areál Pražské tržnice v Holešovicích původně sloužil jako ústřední jatka, kde řezníci ročně zpracovali až 87 milionů kusů dobytka. „Tady ty krávy řvaly, vydávaly hrozné zvuky,“ vzpomíná kurátor Josef Vomáčka. Po uzavření jatek v 80. letech se využití areálu zcela proměnilo. Podívejte se na reportáž, kde Vomáčka prozrazuje, jaké využití například měly budovy nynějšího nočního klubu nebo nevěstince.
Životopisný snímek Havel vyvolal v médiích i mezi historiky diskusi o tom, jak ve filmu pracovat s moderními českými dějinami. První pokus přenést na stříbrná plátna Havlův příběh podle kritiků trpí přílišnou zkratkovitostí a vytrhává Havla z dobového společenského kontextu. Pozadí některých klíčových událostí, které se ve filmu náznakem objevují, přibližuje v rozhovoru spisovatel Pavel Kosatík.
