Nemohla se zachovat jinak. Já bych nikdy nebyla statečná jako ona, proti takové nemůžete mít žádné výhrady, řekla v roce 2017 v DVTV dcera Milady Horákové Jana Kánská. Od justiční vraždy demokratické političky dnes uplynulo 70 let. Byla jsem stále hlídaná, stejně jako celá naše rodina, lidé se mě i trochu báli, vzpomínala Kánská.
Před 73 lety československý komunistický režim zavraždil Miladou Horákovou. Ženu, která si vždy stála za svými ideály a hodnotami, předtím ve vykonstruovaném procesu odsoudil k trestu smrti. Její manžel Bohuslav Horák později uprchl do Spojených států a poté ho následovala i dcera Jana. Podívejte se na unikátní snímky rodiny Horákových.
Komunisté se od toho, co se dělo v 50. letech, distancují alibisticky a vyhýbavě. Mají v názvu slovo komunistická, což je absurdní s ohledem na to, že komunistický režim je ze zákona zavrženíhodný, říká Michal Gregorini ze sdružení Dekomunizace. Transparent s portrétem Milady Horákové odmítla vyvěsit Filozofická fakulta UK a nově i Matfyz. Je to škoda, měli to udělat, je to ikonický motiv, míní.
Chápu, že někdo vidí heslo “Zavražděna komunisty” jako zkratku. Je to zkratka, ale je to i podnět k diskuzi. Milada Horáková by měla být připomínána jako aktivní žena se silným odhodláním, sociálním cítěním a akcentem na ženskou rovnoprávnost, míní historik Jan Synek, autor knihy Mám klid ve svém svědomí. Propaganda byla masivní, řada lidí tomu věřila, Horákové nadávali a plivali na ni, říká.
Velkolepá, celonárodní oslava socialistické společnosti. Tak komunisté pojímali spartakiády, monstrózní hromadná cvičení, kterých se na různých úrovních účastnily miliony lidí. Od zahájení první spartakiády na Strahově 23. června uplynulo 68 let.
Překladům Williama Shakespeara do češtiny zasvětil 30 let života a během práce sbíral i střípky o době, v níž slavný dramatik žil. Z nich posledních osm let sestavoval knižní mozaiku, která vyjde ještě letos a bude mít tisíc stran. Profesor anglické literatury Martin Hilský ale nemusí mít strach, že by ji nikdo nečetl. O Shakespearovi a jeho době totiž dokáže mluvit tak, že strhne i nezasvěcené.
Před třiceti lety zavolal fotografovi a padagogovi Vladimíru Birgusovi jeho kolega Vojtěch Bartek. Otázka zněla jednoduše: Nechceš v Opavě založit novou katedru fotografie? Bylo to v době těsně po sametové revoluci, kdy se rodila řada nejrůznějších projektů. Ten opavský uspěl. Právě nyní slaví opavský Institut tvůrčí fotografie 30 let své existence. Jak jinak než fotografickou výstavou.
Právě dnes uplynulo 78 let od hrdinné smrti sedmi československých výsadkářů. V kostele a jeho kryptě padli po několikahodinové bitvě s německou přesilou. Boji předcházel útok Josefa Gabčíka a Jana Kubiše ze skupiny Anthropoid na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Památku výsadkářů uctila i česká armáda klipem, ve kterém účinkují výsadkáři ve věku Gabčíka a Kubiše.
Byla to doba, kdy českým zemím vládl rakousko-uherský mocnář František Josef I. a fotografovalo se velkými měchovými aparáty na skleněné desky. Přesto už tehdy vznikaly působivé fotografie turistických lokalit po celém světě. A jelikož se používaly na pohlednice, byly už na začátku století barevné (i když se kolorovaly ručně). Pojďte se podívat na fotoprůvodce Rakouskem z doby našich pradědů.
Přímo na brífinku Komunistické strany Čech a Moravy v Poslanecké sněmovně se krátce po poledni objevila na řečnickém pultíku podobizna Milady Horákové. Projekci má na svědomí firma Artur Production. Kreativci tak chtějí upozornit na zrůdnost nejznámější justiční vraždy v československých dějinách. Na konci června od ní uplyne 70 let.
Otázku, jakým autem nahradit úspěšný model Nuova 500, vyřešil Fiat v říjnu 1972 představením tři metry dlouhého modelu 126. Už o rok dříve přitom Italové podepsali licenční smlouvu s polskou vládou, která dala československým sousedům možnost nový model vyrábět na svém území. A je dost možné, že ani jedna ze stran tehdy netušila, že se Polski Fiat 126p stane fenoménem polských silnic.
Do Sovětského svazu odjížděly ve dvacátých letech minulého století tisíce nadšených Čechů a Slováků s velkým snem vybudovat ráj na zemi. Jejich komuny postavily - nehledě na velmi drsné podmínky - prosperující továrny, mlýny, elektrárny i pivovary. Jejich sen se přesto zhroutil. Při stalinských represích byli ožebračeni, vězněni i vražděni. Podívejte se na příběh české komuny Reflektor.
Největší chybou je dívat se na historické osobnosti jen dnešní perspektivou. Známe spoustu výroků, které by pro to, že byl rasista, mluvily. O Indech řekl, že je to druhá nejhorší rasa hned po Němcích, líčí historik Bořivoj Hnízdo. Slova o rasismu někdo napsal na podstavec Churchillovy sochy v Praze. Byl sociálním darwinistou, ale pozdním, ve 20. a 30. letech, kdy už se to nenosilo, říká Hnízdo.
Před 67 lety, 11. června 1955, došlo v Le Mans k největšímu neštěstí v historii motoristického sportu. Mercedes Pierra Levegha vyletěl mimo trať a na tribuně vedle svého pilota zabil dalších 83 diváků.
Bývalá Ústřední telekomunikační budova vznikla v roce 1980 na pražském Žižkově a přezdívá se jí Mordor nebo Štrougalova věž. Společnost Central Group komplex odkoupila od společnosti Cetin a chce ho poslat k zemi. Developer spočítal, že demolice za stovky milionů korun by měla trvat zhruba 1,5 roku.
Byl to jeden z nejodpornějších momentů zinscenovaného soudního procesu s Miladou Horákovou a dalšími. Z dobových fotek je zřejmé, že vyšetřovatelé předložili jako důkazní materiál i vlajku s hákovým křížem. "Mělo to evokovat jejich spolupráci s fašisty. Zapomněli ale říct, že většina obžalovaných byla vězněna v koncentračních táborech," říká v debatě Muzea 20. století historik Petr Koura.
U zdi kasáren v Postoloprtech stojí pětice zbitých chlapců ve věku od 12 do 15 let. Po salvě ze samopalů se čtyři kácí mrtví k zemi, jeden přežívá a prosí o milost. Umírá ranou do týla. Byl začátek června 1945 a ve městě ležícím mezi Žatcem a Louny se odehrával největší poválečný masakr v tehdejším Československu. Temný okamžik historie připomínáme několika staršími články o této události.
Do první poloviny 20. století se mohou vrátit návštěvníci Muzea města Ústí nad Labem prostřednictvím nové výstavy o díle nejvýznamnějšího tamního fotografa Rudofa Jenatschkeho. Začala tento týden, potrvá do 14. března příštího roku.
Přesně před sto lety, dva roky po konci první světové války, ztratilo tehdejší Uherské království dvě třetiny svého území a třetinu obyvatel. Tři miliony Maďarů se na základě mírové smlouvy ocitly v cizím státě. Trauma z křivdy přežívá dodnes. I kvůli politikům, kteří tyto pocity využívají pro své vlastní cíle.
Na přelomu 80. a 90. let se zhroutil bývalý východní blok a státy se politicky i ekonomicky začaly transformovat. Do ekonomické sféry patřil také automobilový průmysl, který se však komunistické minulosti nedokázal tak rychle zbavit. Nebylo výjimkou, že ještě na konci 90. let bylo možné koupit auto technicky ze 70. let. A právě na zajímavá auta, která přežila východní blok, jsme se zaměřili.
