Válka na Kavkaze je nekonečná. Od konfliktu o Náhorní Karabach na začátku 90. let dorostla nová generace Arménů a Ázerbájdžánců, ale znovu stojí v zákopech a za houfnicemi či raketomety proti sobě. Před třemi nedělemi ázerbájdžánské letectvo a dělostřelectvo zaútočilo na Karabach, obyvatelé karabašské metropole Stěpanakertu se po čtvrtstoletí znovu schovávají před bombardováním do krytů.
Na den přesně před 125 lety založil Václav Laurin a syn chudého velvarského cestáře a postilióna Václav Klement společný podnik na výrobu kol Slavia. Dnes je z něj Škoda Auto, významná evropská automobilka a jeden z největších podniků v Česku. Připomeňte si příběh jednoho z otců zakladatelů.
Připravili jsme český vlastivědně-historický kvíz. Odpovíte správně na všechny otázky? Porovnejte svoje znalosti v rodině či mezi přáteli.
Když v polovině 50. let vyšel model M20 Poběda z módy, automobilka GAZ již měla připravenou náhradu. Stala se jí limuzína GAZ M21, první z řady modelů pojmenovaných podle ruského veletoku Volha. Jednalo se o nejluxusnější sovětské auto, které bylo dostupné i běžným zájemcům, a především – nastartovalo éru jednoho označení, které definitivně zmizelo až po více než půl století.
Přesně před 145 lety vyjela od Invalidovny první koněspřežná tramvaj v Praze, takzvaná "koňka". Původní trasa vedla z Karlína k tehdy vznikajícímu Národnímu divadlu. Později se provoz rozšířil o dalších pět linek. Na přelomu 19. a 20. století ale dopravní prostředek tažený koňmi začala vytlačovat elektrická tramvaj Františka Křižíka.
Mikuláš Bröder přežil holokaust, tvrdé boje partyzánů ve slovenských horách a se štěstím i poválečný pogrom na Židy ve slovenských Topoľčanech. Nakonec emigroval do Izraele a po deseti letech se vrátil do Prahy. Trauma z pogromu a nenávisti k Židům v něm ale zůstávalo. Podívejte se na snímky z jeho života.
Musel to být ohromný náraz, který otřásl okolím dnes už neexistující železniční zastávky v pražském Hloubětíně. Do rozjíždějícího se osobního vlaku najel nákladní vlak. "Strojvedoucí zřejmě předpokládal, že rychlý elektrický osobní vlak před ním trať brzy uvolní," uvedl tehdejší šéf kriminálky Kalivoda. Od jedné z nejtragičtějších železničních nehod v metropoli uplynulo 21. září 55 let.
Osm let, přes půl milionu mrtvých a zničená infrastruktura ropného průmyslu. Konflikt mezi Irákem a Íránem, který v urputnostech bojů připomínal první i druhou světovou válku, začal přesně před čtyřiceti lety, 22. září 1980. Připomeňte si jej ve fotogalerii.
S Maluchem skončila éra malých lidových vozů, které postupně motorizovaly jednotlivé evropské státy. Připomínáme si výročí malého Fiátku s polským pasem, který se přestal vyrábět přesně před 20 lety, 22. září 2000.
Wartburg 311 patřil na přelomu 50. a 60. let mezi nejpohlednější auta východního bloku. I přesto ale postupně zastarával a ve východním Německu proto naplno běžely práce na tvorbě nástupce. Ten nakonec dostal jméno 353, revoluci však nepřinesl. I tak ale vydržel ve výrobě přes dvě dekády a patří mezi nejznámější socialistické automobily.
Fotograf Miloslav Kubeš v šedesátých letech pořádně předběhl svou dobu. Zatímco v Československu vládli komunisté, on už na svých snímcích řešil téma konzumní společnosti. Dlouho se o něm téměř nevědělo, do dějin české fotografie se zapsal teprve nedávno. Jeho snímky, zachycující často s filosofickým přesahem běžný život, jsou nyní k vidění v kavárně Národní technické knihovny v Praze.
Před čtyřiceti lety vznikly v polském Gdaňsku Nezávislé samosprávné odbory, takzvaná Solidarita. Šlo o první masové opoziční hnutí v tehdejším socialistickém Polsku i v zemích Varšavské smlouvy. O rok později už měla Solidarita milion členů. Hnutí se stalo hlavní silou, která přispěla k pádu komunistického režimu.
Ferdinand Korbel se narodil rok před koncem druhé světové války v obci Tušť na česko-rakouské hranici. Německého otce během divokého odsunu zastřelili, česká matka přišla o majetek a se třemi dětmi na krku několik měsíců čekala, než se mohla do Československa vrátit. Z příběhu pamětníka krutých poválečných událostí vychází i film režiséra Bohdana Slámy Krajina ve stínu, který teď hrají kina.
"Lidé, ve kterých je ještě jiskra lidskosti, lidského cítění, vzpamatujte se! Slyšte můj křik, křik šedého, obyčejného člověka, syna národa, který vlastní a cizí svobodu miloval nade všechno, víc než vlastní život, probuďte se! Ještě není pozdě!" Těmito slovy končilo poselství, které Polák Ryszard Siwiec před 55 lety nahrál na magnetofonovou pásku. Protestoval proti komunismu, proti okupaci ČSSR.
Bohdan Sláma se po filmech zachycujících syrovou poetiku porevolučního venkova poprvé vydal do minulosti. Jeho nový snímek Krajina ve stínu mapuje meziválečné události v národnostně smíšeném pohraničí a divoký odsun německy mluvících obyvatel, který následoval po nich. V rozhovoru pro Aktuálně.cz režisér vysvětluje, proč by Češi neměli historické konflikty nechávat hnít v kolektivním nevědomí.
Levné rumunské SUV Dacia Duster se záhy po svém představení v roce 2009 stalo populární nejen ve východní, ale také západní Evropě. Kombinace nízké ceny, robustnosti a prostornosti na zákazníky platí dodnes. Málokdo přitom ví, že první Duster ve skutečnosti není první Dacia toho jména. Už v 80. letech totiž jiná rumunská značka ARO vyrobila malý off-road 10, který se prodával i jako Dacia Duster.
Historie Botanické zahrady Liberec sahá do roku 1893, kdy členové místního Spolku přátel přírody zakoupili, po předešlé neúspěšné snaze založit ji na jiném místě, nynější pozemek a začali zahradu budovat. Otevřeli ji o dva roky později; hlavní úkol zahrady tehdy spočíval v zásobování města zelení. Libereckou zahradu ročně navštíví zhruba 60 tisíc lidí.
Rozhodnutí k emigraci uzrálo v hlavě Josefa Hlavatého na jaře 1988. Nejsnazší cesta na Západ vedla přes Jugoslávii, podezřívavý režim však na dovolenou pustil jen manželku a ročního syna. Josef s tříletým synem Davidem proto museli překonat hranici na vysněný Západ jinak - rogalem.
Půl šesté ráno 4. září 1890. Naplavené trosky svírají pilíře Karlova mostu v Praze tak mohutně, že gotický skvost tlak nevydrží. Zbortí se dva oblouky. Čtyři hodiny poté se zřítí další. V dravých vodách rozvodněné Vltavy v ten moment skončí několik lidí. Zahynou. Nejsou to však první oběti jedné z největších povodní, které Praha před 133 lety zažila.
Budoucí učitelé zeměpisu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity se vzdělávali podle skript, které nezmiňují komunistický puč 1948, místo toho píšou o socialistické revoluci, jež započala socialistický rozvoj ekonomiky a společnosti. O pražském jaru píše jako o "protisocialistických a oportunistických silách" a zcela vynechává sovětskou okupaci. Univerzita se za tento počin omluvila.
