První zmínka o Vršovicích je téměř tisíc let stará, čtvrť patří k nejstarším částem Prahy. Největší rozvoj zažily po zbourání hradeb v 19. století. Na začátku 20. století už šlo o jedno z největších českých měst, které brzy pohltila nově vzniklá metropole - Velká Praha. Díky honosné secesní zástavbě, dvěma špičkovým fotbalovým klubům i výjimečnému sídlišti Vlasta zůstávají svébytným místem dodnes.
Karel Gott si za svého života tak úzkostlivě střežil vlastní mediální obraz, že o něm většina jeho biografií mluvila jen v dobrém. Hudební publicista Pavel Klusák, čerstvý držitel ceny Magnesia Litera, ve své knize Gott: Československý příběh nabízí kritičtější pohled. V rozhovoru mluví o zpěvákově marné snaze zůstat mimo politiku, komplikovaném vztahu s otcem i angažmá v západním Německu.
Na motivy knižního bestselleru vznikl výpravný osmidílný seriál Pačinko, který lze vidět na Apple TV+. Vypráví o čtyřech generacích jedné rodiny a obecněji o korejsko-japonských vztazích v celém 20. století.
Sportovních automobilů pamatuje historie českého automobilismu docela hodně. Namátkou Škoda 110 R, Garde či Rapid nebo Tatra 700 GT. Opravdové supersporty konkurující Ferrari nebo Porsche by ale šlo spočítat na prstech jediné ruky. S domácí technikou existuje vlastně jen na jediný, automobil MTX Tatra V8 z pera Václava Krále a plzeňské dílny Metalexu.
Ve třicátých letech 20. století byl vycházející hvězdou Sudetoněmecké strany, její předseda Konrad Henlein ho dokonce považoval za svého ministra zahraničí. Ještě před vypuknutím druhé světové války však čtyřicetiletého Heinze Ruthu zatkla československá policie kvůli podezření z homosexuálního styku, za který tehdy hrozilo až pětileté vězení. K soudu však nedošlo, spáchal sebevraždu.
Konec klasických MPV je už dlouhou dobu nevyhnutelný. Jejich místo v nabídkách automobilek i garážích početnějších rodin získávají SUV, případně osobní dodávky. Přesto má minulý týden oznámené ukončení výroby Citroënu Grand C4 SpaceTourer o trochu větší význam. Právě francouzská automobilka totiž patří mezi průkopníky světa kompaktních MPV.
Dávné perské větrné mlýny v íránském Nashtifanu pocházejí ze 7. století a stále jsou v provozu. Snímek, který je zachycuje, je jednou z oceněných fotografií v letošním ročníku světové soutěže Wiki miluje památky. Mezi nejlepšími záběry roku jsou desítky pozoruhodných míst – známých i takřka zapomenutých.
V Ústavu pro studium totalitních režimů bojují historici. Po nedávném zvolení Ladislava Kudrny ředitelem zveřejnila instituce na svém webu rok staré nařčení z plagiátorství. Nového šéfa z něj viní poradní vědecká rada dosavadního ředitele Zdeňka Hazdry. Na anonymní podnět řešila Kudrnovu habilitační práci z roku 2010. Oponenti textu to označili za "praktiky StB". Rada ústavu plagiátorství odmítá.
Těžko najít mezi automobilovými inženýry slavnější jméno, než byl Ferdinand Porsche. Rodák z Vratislavic nad Nisou proslul jako autor nesmrtelného Volkswagenu Brouk, podílel se na vývoji předválečných závodních speciálů a je pochopitelně i zakladatelem slavné automobilky Porsche. Přesto všechny nápady "největšího autoinženýra 20. století" nebyly tak úplně geniální.
Známější autobus byste v československé historii hledali jen těžko. Škoda 706 RTO nahradila poválečný typ 706 RO a na dlouhá léta se stala nedílnou součástí vozových parků většiny měst v Česku i na Slovensku. Navíc nešlo o žádnou nevzhlednou krabici, naopak RTO patří k tomu vůbec nejhezčímu, co za dob socialismu československý autoprůmysl vyráběl.
Hladomor ve 30. letech minulého století zabil miliony Ukrajinců. Řada historiků se shoduje, že byl výsledkem záměrných politických rozhodnutí. "Rusko opakuje způsoby Sovětského svazu. Už během hladomoru bylo součástí genocidy také znásilňování žen, ale tehdy se o tom téměř nepsalo," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitelka kyjevského Národního muzea Hladomoru-genocidy Olesija Stasjuková.
Hranatá "er osmička" je jedno z nejúspěšnějších aut s motorem vzadu, která se v Evropě v minulém století vyráběla. Tento francouzský sedan byl oblíbený i v Československu. Jde v podstatě o rivala škodováckého "embéčka".
Pod spojením sběratelské auto si dnes leckdo představí Ferrari F40, Peugeot 205 T16 nebo třeba Škodu 110 R. Jaká auta však budou tuto definici plnit za deset dvacet let? Německý magazín Auto Bild sestavil žebříček patnácti aut, která podle něj budou už za pár let naplňovat pojem "klasické auto". Nejde přitom jen o supersporty věhlasných značek.
Ve věku 99 let tuto středu zemřel filmový režisér a scenárista Antonín Kachlík, který natočil pohádku Princ Bajaja, snímek Já, truchlivý bůh podle povídky Milana Kundery nebo trezorový film Pršelo jim štěstí. O úmrtí informoval Jiří Srstka z agentury Dilia.
Na pařížském autosalonu se v roce 1982 odehrály dvě premiéry, které významně ovlivnily vývoj osobních aut. Zatímco do té doby aerodynamika promlouvala do designu jen u pár výstředních značek, s Audi 100 a Fordem Sierra zasáhla samotný střed trhu. Některé zákazníky to tehdy téměř vyděsilo, ale dnes patří oba vozy ke klasice a brzy je následovaly další.
Dějiny regionů se obvykle vymykají ze schémat "velké" historie. Zároveň je obecné povědomí často redukuje do několika předsudečných obrazů a hesel. Jedinečný příklad obojího nabízí Ostrava - v široce sdílených představách zafixovaná jako odvěce "rudá", hornická, případně "razovitá". Dopřejme si dnes detailnější pohled, který stereotypy rozpouští a odkrývá, jak pozoruhodnou historií kraj oplývá.
Spisovatelka Kateřina Tučková strávila deset let s osudy řádových sester, které v internačních klášterech a vězeních vzdorovaly nejen komunistickému režimu, ale i církevní hierarchii. Koncem dubna vydává dlouho očekávaný román Bílá Voda a těší se, že si dá od psaní aspoň do září pohov. V rozhovoru popisuje, za jakých okolností se za totality ženy světily na kněze i proč se sama nestala katoličkou.
Pokud zrovna není jarní výstava Retromobile nebo podzimní autosalon, Paříž na první pohled nemá milovníkům automobilů moc co nabídnout. Přitom na předměstí francouzské metropole, nedaleko bývalé továrny PSA v Aulnay-sous-Bois, stojí na první pohled obyčejná hala. V ní má však své muzeum Citroën a zhruba tři stovky automobilů v něm stojících si může prohlédnout i široká veřejnost.
Na pražských sídlištích žije zhruba půl milionu lidí. Často mohou působit jednotvárně, podle odborníků je ale každé svým způsobem jedinečné, ať už (ne)kvalitou stavby, nebo architektonickou hodnotou. Některé z nich, zejména Ďáblice, Solidarita nebo Invalidovna, patří k evropské sídlištní špičce. "Jsou naším rodinným stříbrem," říká památkářka Hana Řepková.
Když se ve druhé polovině 60. let rozběhla výroba moderně pojatého žigulíku, ne všichni to přijali s nadšením. Vrásky na čele přidělal licenční Fiat především moskevské továrně AZLK, chrlící auta pod značkou Moskvič. Její modely totiž postupně začaly ztrácet dech a jejich obliba klesala. V polovině 70. let se tak k slovu dostala poslední modernizace hranatých "Leninových saní".
