Pražská čtvrť Smíchov je známá pro svou průmyslovou a dělnickou minulost. Sídlila zde první manufaktura v Česku, slavný pivovar Staropramen i největší strojní podnik v Rakousku-Uhersku. Původně šlo přitom o oblíbené rekreační místo pražských šlechtických rodin plné honosných vil i zemědělských usedlostí. Před 100 lety se Smíchov stal součástí nově vzniklé metropole - Velké Prahy.
O nadcházejícím víkendu se v prostorách Výstaviště Praha Holešovice koná automobilová akce Legendy 2022. Vystavovatelů budou desítky, hlavním tématem motoristické události je "Italská vášeň", a tak tu nebudou chybět vozy značek Alfa Romeo, Fiat, Maserati, Ferrari nebo Lamborghini. Celkem tu má být k vidění tisíc aut v hodnotě jedné miliardy.
Na území neolitické osady Durrington Walls ležící poblíž Stonehenge našli archeologové přes 4500 let staré výkaly. Jedna ze zkamenělin může podle nich pocházet od některého ze stavitelů proslulého komplexu menhirů. Její rozbor ukázal, že budovatelé starověkého osídlení jedli nedostatečně tepelně upravené zvířecí vnitřnosti.
Ruská propaganda stojí na přesvědčení o vlastní velikosti, pracuje ale také s pocitem obklíčené pevnosti a strachem ze Západu. V Evropě nás nemají rádi, mají nás za barbary, to jsem slyšel mnohokrát, líčí historik a rusista Marek Příhoda. „V Rusku jsem měl dva nepříjemné dojmy. První byl u řady lidí pocit ublíženosti a naštvanosti na Západ. Druhý byl komplex méněcennosti,“ říká v rozhovoru.
V té londýnské věznici pro dlužníky začátkem 19. století pobýval se svým otcem Charles Dickens a později o ní psal. Nedávno vydaný román nazvaný Ďábel v Marshalsea ji však líčí ještě dřív: v roce 1727, kdy byla světem sama pro sebe. V mnohém připomínala malou, leč nemilosrdnou vesnici.
Značkové muzeum Škody v Mladé Boleslavi patří mezi cíle automobilových nadšenců. Mnoho z nich láká samozřejmě depozitář závodních aut a prototypů, i samotná hlavní expozice ale nabízí několik neokoukaných a zajímavých vozidel. Třeba původní prototyp Favoritu od Bertoneho. Vedle toho je tam teď k vidění i výstava zaměřující se na techniku aut s okřídleným šípem.
Literární velikán Lev Nikolajevič Tolstoj na zahradě vily, tajemný lovec z domorodého národa sibiřských Evenků či dávné fotografie Moskvy. Vše v barvě. Nahlédněte do snímků dávného Ruska, které koloruje a na webu Flickr.com vystavuje amatérská umělkyně Olga Širninová. Jak dříve popsala Aktuálně.cz, barvení fotek se věnuje od roku 2011 a práce na jedné jí zabere i celý den.
V úterý 17. května zemřel herec Josef Abrhám. Jednou z jeho nejznámějších rolí byl falešný číšník Dalibor Vrána ve slavné komedii Vrchní, prchni. Ten jezdil v "vozidle", za které se styděl. Připomeňte si historii tříkolky Velorex, které se lidově humorně říká prchající stan.
O smrti syna básnířky Barbary Sadowské vypráví téměř tříhodinový polský film Nezanechat stopy. Od začátku je to extrémně intenzivní podívaná. Polský režisér Jan Pawel Matuszynski se s ní dostal do nabité hlavní soutěže benátského festivalu.
Veřejným prostorem se i desítky let po válce vznáší pojem kolaborant. Sáhnou po něm s chutí všichni, zleva i zprava. Protože spolehlivě funguje jako emoční nálepka, s jejíž pomocí se pak už není nutné vysilovat racionální argumentací.
Před 80 lety, 14. října 1943, vypuklo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře na východě Polska Sobibor. Tři sta vězňů využilo zmatku a z tábora uprchlo. Naprostou většinu ale nacisté postupně polapili a zabili. Posléze byl tábor zrušen. I tak zde nacisti povraždili na čtvrt milionu lidí.
Už před 130 lety si Pražené dopřávali dobroty u vyhlášených lahůdkářů. Na výběr měli třeba paštiku s pravými lanýži, humrové chlebíčky nebo pravý ananas až z Havaje. Řada pamlsků přečkala obě světové války a "vynálezy" tehdejší doby se prodávají dodnes, ať už jde o obložené chlebíčky, nebo točenou banánovou zmrzlinu. Podívejte se v galerii, jak vypadaly vyhlášené cukrárny a lahůdkářství v Praze.
Strašnice v polovině 18. století zpustošila prusko-rakouská válka. To mohl být konec. Nestalo se. Nicméně ještě v roce 1910 měly oproti dnešku desetinu obyvatel. Dynamického rozvoje se dočkaly až poté, co je před stoletím pohltila nově vzniklá metropole - Velká Praha. Většina lidí zná Strašnice jako čtvrť sídlišť a bytových kolonií, nicméně ukrývají i historické statky či skutečně unikátní vily.
Ještě před stoletím bychom na mnoha místech v Praze, kterým dnes dominuje zejména bytová zástavba a žijí tam statisíce lidí, nalezli hospodářské usedlosti i rozsáhlá pole. Pro zásobování města plodinami byly klíčové například Břevnov nebo Smíchov. Téměř pětinu rozlohy města zabírá osevná půda i dnes - pěstuje se ječmen i víno. A roste zde přes 100 tisíc jabloní. To je více než na celé Vysočině.
Celovečerní film o bratrech Mašínech začne v srpnu natáčet režisér Tomáš Mašín podle scénáře Marka Epsteina. Hlavní role ztvární Oskar Hes a Jan Nedbal, v dalších se objeví Matěj Hádek nebo Tatiana Dyková. Premiéra je naplánována na 26. října 2023.
I po více než třiceti letech od pádu komunistického režimu zůstává Klement Gottwald čestným občanem Liberce nebo Svitav. Stejně jako nacista Konrad Henlein. Odebrání jim ale zatím nehrozí. Města tvrdí, že nechtějí zasahovat do historie. Naproti tomu České Budějovice kvůli podpoře války na Ukrajině odebraly poctu ruské poslankyni Valentině Těreškovové. Praha to plánuje s maršálem Ivanem Koněvem.
Jiří Louda prošel protinacistickým odbojem, komunistickým vězením i normalizačním ponižováním. Jeho dílo dnes zná úplně každý Čech i mnoho světových státníků.
Vedle značkového muzea Škody je v Mladé Boleslavi možné navštívit i takzvaný depozitář, v němž se schovávají prototypy a závodní speciály z historie automobilky. Mezi největší lákadla patří Ferat, tedy Škoda 110 Super Sport předělaná speciálně pro film Upír z Feratu. Černé kupé s unikátním otevíráním dveří ale rozhodně není osamocené, na exponáty z depozitáře se můžete podívat do galerie.
Nakladatelství Paseka pokračuje v edici Velké dějiny zemí Koruny české, největším projektu české historiografie. Historik Jiří Pernes se v nově vydané knize věnuje letům 1948 až 1956. Zabývá se vznikem exilu, studenou válkou, militarizací Československa, válkou v Koreji, politickými procesy nebo událostmi po smrti Stalina a Gottwalda.
Ostravské divadlo Komorní scéna Aréna připravuje inscenaci původní hry Zápas o generála, která mapuje osud komunistického generála Jana Šejny, uprchlíka před československými úřady a pozdějšího spolupracovníka americké tajné služby CIA. Přezdívalo se mu Semínkový generál.
