Nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona čeká první velký test. V neděli Francouzi vybírají na příštích pět let nové složení dolní komory francouzského parlamentu - Národního shromáždění. Do něj Macron z poloviny vyšle nováčky, kteří nemají s politikou žádné zkušenosti.
V Paříži u katedrály Notre-Dame postřelili francouzští policisté muže alžírského původu, který se jednoho z nich pokusil napadnout kladivem. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na francouzskou televizní stanici BFM TV. Policista je podle dostupných informací lehce zraněn. Útočník utrpěl střelnou ránu do hrudníku. Oblast byla uzavřena a uvnitř chrámu zůstalo asi 900 lidí, které policisté následně prověřili. Pařížská prokuratura podle Reuters oznámila, že incident vyšetřují protiteroristické úřady.
Centristické hnutí Republika v pohybu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by nyní v prvním kole parlamentních voleb získalo 31 procent hlasů. Na druhé příčce by skončili konzervativní Republikáni s podporou 22 procent hlasujících. Vyplývá to ze společného průzkumu ústavů Cevipof a Ipsos, který v pátek zveřejnil deník Le Monde. Krajně pravicová Národní fronta se nyní těší podpoře 18 procent voličů, zatímco krajně levicovému hnutí Nepodrobená Francie průzkum připisuje 11,5 procenta. Socialistickou stranu, která byla ještě nedávno rozhodující politickou silou ve Francii, by nyní volilo pouhých 8,5 procenta dotázaných. První kolo parlamentních voleb se uskuteční 11. června.
Zvykli jsme si pokládat za normální, že na německých stavbách pracují Poláci a na českých Ukrajinci, protože "jsou levnější". Ve skutečnosti to vůbec normální není.
Emmanuel Macron si drtil ruku s Donaldem Trumpem, až klouby bělaly.
Neobvyklé nabídky přímých hovorů využil zatím pouze liberální kanadský premiér Justin Trudeau.
Setřásla znovu domácí konkurenci. Německá ekonomika pod její taktovkou šlape naplno. A světové mocnosti číslo jedna – Trumpovým Spojeným státům – o víkendu vzkázala, že se na ni nedá plně spolehnout. Sebevědomí německé kancléřky Angely Merkelové opět roste. Její pozici doma i v Evropské unii výrazně zlepšily poslední týdny. Prezidentem Francie se stal její spojenec Emmanuel Macron. A v průzkumech před podzimními parlamentními volbami uniká Merkelová svému hlavnímu rivalovi, šéfovi německé sociální demokracie Martinu Schulzovi.
Francouzský a ruský prezident se v pondělí setkali ve Versailles, jednali spolu o situaci na Ukrajině i v Sýrii. Narazili ale například také na postavení homosexuálů v Čečensku, kde jsou lidé této sexuální orientace stíháni a dokonce mučeni. Macron prý Putinovi řekl, že ohledně těchto otázek bude "neustále ve střehu". Za společnou prioritu označili oba prezidenti především boj s terorismem či řešení syrského konfliktu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se poprvé setkali tváří v tvář. Na zámku ve Versailles. Žádný průlom ve sporných otázkách si ale ani jedna z delegací neslibovala.
Ve čtvrtek se během summitu NATO v Bruselu setkali americký prezident Donald Trump a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Na začátku schůzky došlo k potřesení rukou – Trump je přitom pověstný svými okázalými stisky. Tentokrát ale šéf Bílého domu narazil na nečekaný odpor. Macron jeho ruku stiskl až nepříjemně pevně. Podle svých slov to udělal záměrně. "Byl to okamžik pravdy," řekl později.
Německá kancléřka po summitu G7 vyzvala k větší soudržnosti Evropy. Zážitky posledních několika dní ji prý přesvědčily, že doba, kdy se Evropa mohla plně spoléhat na jiné, je už pryč. Reagovala na neshody s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek poprvé zúčastnil summitu Severoatlantické aliance v Bruselu a postaral se tam ihned o několik trapných momentů, které vyvolaly velké pozdvižení. Na setkání s představiteli Evropské unie i NATO přijel nový šéf Bílého domu v rámci své osmidenní zahraniční cesty po Blízkém východě a Evropě.
Evropská unie Turecku dlouhodobě vyčítá nedodržování lidských práv a porušování svobody slova, což je jedním z důvodů, proč se jednání Turecka o jeho vstupu do EU vlečou již od roku 2005. Na schůzce prezidenta Erdogana, předsedy Evropské rady Donalda Tuska a předsedy Evropské komise (EK) Jeana-Clauda Junckera se však obě strany shodly na nutnosti pokračování vzájemné spolupráce.
Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa se musí NATO v budoucnu soustředit na terorismus a migraci, ale i hrozby z Ruska, prohlásil při své návštěvě v Bruselu. Kritizoval také to, že 23 z 28 členských států NATO neplní své finanční závazky a nepřispívá dostatek peněz. Podle něj to není spravedlivé vůči americkým daňovým poplatníkům. Dodal také, že je třeba být tvrdý, silný a ostražitý v situaci, kdy se do "našich zemí valí tisíce a tisíce lidí… a v mnoha případech netušíme, o koho jde".
Francie bude nekompromisně bojovat proti ozbrojeným islamistům v Mali a celé oblasti takzvaného Sahelu. Na návštěvě v Mali to v pátek řekl nový francouzský prezident Emmanuel Macron. Úsilí Paříže by ale podle něj měly více podpořit i jiné evropské země, zejména Německo.
Trump nejdříve navštíví Saúdskou Arábii, Izrael a palestinská území. Pak jeho cesta povede do Evropy, kde se ve Vatikánu potká s papežem Františkem. Nakonec má v kalendáři naplánované dva summity - jeden v Bruselu a druhý na Sicílii.
Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga by se však v žádném případě nejednalo o zapojení Severoatlantické aliance do bojových operací proti džihádistické organizaci Islámský stát (IS). NATO mezinárodní snahy o likvidaci IS podporuje svými radarovými letadly AWACS a také výcvikem iráckých vojáků a důstojníků v Jordánsku i přímo v Iráku. Členem širokého spojenectví, které od září 2014 sdružuje skoro sedm desítek partnerů, ale není.
Ve Francii byla ve středu představena nová vláda konzervativce Édouarda Philippa. Ministrem zahraničí bude dosavadní ministr obrany, socialista Jean-Yves Le Drian. Ministrem financí se stal konzervativec Bruno Le Maire a spravedlnosti centrista François Bayrou. Nový prezident Emmanuel Macron obsazením klíčových vládních pozic politiky z různých stran dodržel svůj slib, že se pokusí překonat propast mezi levicí a pravicí, uvedla agentura Reuters.
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron se bude soustředit na bezpečnost v Evropě i na další integraci eurozóny. Česko má díky tomu šanci výrazně posílit váhu svého hlasu v EU, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Yves Bertoncini, ředitel Institutu Jacquese Delorse v Paříži. Polsko a Maďarsko se podle něj kvůli současným problémům dostávají na okraj zájmu unie. Češi mají ale šanci vtisknout středoevropské visegrádské čtyřce pozitivní náplň, tvrdí Bertoncini. Momentálně ale podle něj považují V4 na Západě za spojenectví, které umí jen říkat "ne".
Francouzsko-německý tandem v čele Evropy nově tvoří Angela Merkelová a Emmanuel Macron. Ten si jako cíl pro svoji první zahraniční cestu v roli prezidenta vybral právě Německo, kam v pondělí večer zavítal. Evropa musí lépe chránit své firmy a pracovníky, řekl po schůzce.
