Francie nemá formálně stanovenou funkci první dámy. Prezident Emmanuel Macron se to nyní pokouší změnit. Pro svou ženu Brigitte chce ustanovit oficiální post, který bude financovat ze státního rozpočtu. Mladý prezident, jehož popularita už tak klesá, vyvolal tímto krokem vlnu nevole. Petici, která se proti jeho rozhodnutí staví, v pondělí podepsalo už 188 000 Francouzů.
Manželka francouzského prezidenta Brigitte Macronová by neměla získat zvláštní status a dostávat peníze z veřejných rozpočtů. Proti zákonu navrhovanému francouzským prezidentem protestuje petice, která na internetu posbírala za dva týdny již více než 150 000 podpisů, napsala agentura AFP. Macronová má v současnosti k dispozici skupinu dvou až tří spolupracovníků, dvě sekretářky a dva osobní strážce. To podle autorů textu adresovaného prezidentovi Emmanuelu Macronovi a premiérovi Édouardu Philippeovi musí stačit. V petici stojí, že v době, kdy se hovoří o úsporách a o morálce v politice, není důvod k tomu, aby manželka prezidenta dostávala peníze z veřejných zdrojů.
Středeční schůzka francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a zpěvačky Rihanny se stala na sociálních sítích terčem kritiky, vtipů a karikatur. Přijmout hvězdu hudebního stylu R&B v Elysejském paláci se prezident rozhodl poté, co se na něj Rihanna obrátila na Twitteru s dotazem, zda Francie podpoří vzdělávání dětí v chudých zemích. Tomu je zasvěcena její nadace. "Pane prezidente, neumím zpívat a přitom se vykrucovat, ale můžete mě přijmout, abychom si mohli promluvit o právech zvířat?" napsal například na Twitteru ironicky novinář Aymeric Caron. Podle francouzského tisku ovšem mnoho autorů kritických příspěvků nezaznamenalo, že Rihannina návštěva není samoúčelná a má humanitární rozměr.
Francouzský prezident Emmanuel Macron jednal s představiteli Libye o vytvoření jednotné libyjské vlády, která by zavedla v zemi pořádek. Dva ústřední rivalové, premiér mezinárodně uznané libyjské vlády Faíz Sarrádž a libyjský maršál Chalífa Haftar, se na schůzce v pařížském zámečku dohodli na příměří a volbách příští rok na jaře. Podle odborníků je ale jejich dohoda vágní a někteří se obávají růstu vlivu Haftara. Macron ale považuje vytvoření společné vlády v Libyi za důležité.
Hodlám udržet tempo reforem, abych posílil důvěru Francouzů i investorů, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Vlajkovou lodí je reforma sešněrovaného pracovního trhu. Ta má největší výbušný potenciál a může vést k protestům a stávkám. Po reformě pracovního trhu přijde na řadu i zpřísnění pravidel pro přijímání podpory v nezaměstnanosti.
První vážnější problém v souvislosti s plánovanými škrty musí řešit francouzský prezident Emmanuel Macron. Náčelník generálního štábu francouzské armády Pierre de Villiers se ostře ohradil vůči snížení rozpočtu o 850 milionů eur. Ve středu pak oznámil, že odstupuje z funkce. Macron následně na jeho místo jmenoval Françoise Lecointreho. Podobné veřejné hádky o peníze pro armádu jsou ve Francii výjimečné. Plány francouzského prezidenta omezit armádní rozpočet kritizovali kromě de Villierse také Macronovi spolustraníci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se vyslovil pro navázání mírových jednání mezi Palestinou a Izrealem. "Francie je připravena podpořit veškeré diplomatické úsilí v tomto směru," řekl Macron na tiskové konferenci po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. O oživení mírového procesu se při květnové návštěvě Izraele pokusil již americký prezident Donald Trump. Izraelsko-palestinské mírové rozhovory jsou přerušeny od roku 2014.
"Donald Trump mi naslouchal a pochopil smysl mých slov, včetně spojitosti mezi globálním oteplováním a terorismem," prohlásil francouzský prezident Emanuel Macron. Vyjádřil tím naději, že by se Spojené státy mohly vrátit ke klimatické dohodě, kterou podepsalo 195 zemí. Počátkem června prezident Trump oznámil, že od pařížské dohody ustupují.
Francie k příležitosti státního svátku, který připomněl dobytí Bastily, uspořádala velkolepou vojenskou přehlídku. Té se zúčastnil nejen francouzský prezident Emmanuel Macron s manželkou Brigitte, ale i americký prezidentský pár Donald a Melanie Trumpovi. Při přehlídce měly oba páry možnost zhlédnout speciální vystoupení vojenské kapely, která předvedla choreografii na hit kapely Daft Punk. Zatímco Macron si podupával do rytmu, Trumpa vystoupení očividně nebavilo.
Francie oslavila státní svátek, který připomněl dobytí Bastily. Do Paříže přicestoval i americký prezident Donald Trump s manželkou Melanií. Oba povečeřeli se svými francouzskými protějšky Emmanuelem a Brigitte Macronovými ve druhém patře Eiffelovy věže. V pátek se společně zúčastnili velkolepé vojenské přehlídky. Tu hostil hlavní pařížský bulvár Champs Élysées. Kromě francouzského svátku se slavilo i výročí zapojení Američanů do první světové války.
Americký prezident Donald Trump a jeho francouzský kolega Emmanuel Macron se v Paříži shodli na společném boji proti terorismu i spolupráci v obraně. Trump dokonce mluvil o nutnosti bojovat proti klimatickým změnám, což dosud zpochybňoval. Média si ale všímají i údajně nevhodných Trumpových poznámek vůči Macronově ženě.
Francie si připomíná výročí dobytí Bastily. Do Paříže přijel i americký prezidentský pár. Donald a Melanie Trumpovi ve čtvrtek večer povečeřeli se svými francouzskými protějšky Emmanuelem a Brigitte Macronovými ve druhém patře Eiffelovy věže. V pátek se oba páry zúčastnily velkolepých oslav. Kromě francouzského svátku se slavilo i výročí zapojení Američanů do první světové války. V Paříži se konala vojenská přehlídka.
Prezident USA Donald Trump je od čtvrtka na dvoudenní návštěvě Paříže. V den příjezdu povečeřel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Státníci hovořili o pařížské klimatické dohodě, kterou Američané v červnu vypověděli a jež ochladila vztahy mezi těmito zeměmi. Trump naznačil, že by se zamítavý postoj USA mohl ještě změnit. Hlavním tématem jednání však byla situace v Sýrii. Jak se shoduje řada komentátorů, návštěva Francie pro Trumpa nemusí být zrovna snadnou cestou. Jeho nynější vztahy s touto zemí nejsou ideální, přesto se však obě země dohodly na společném postupu v boji proti kybernetické kriminalitě a propagandě.
Summit skupiny G20 v německém Hamburku byl prvním vrcholným jednáním od nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. V postoji ke klimatickým změnám se poprvé v historii G20 jedna ze zemí, Spojené státy, postavila proti souhlasnému názoru ostatních států. Pracný kompromis musela skupina G20 v Hamburku také hledat v názoru na volný obchod a tržní dohody. Evropští lídři, německá kancléřka Merkelová či francouzský prezident Macron, byli na závěr summitu vůči USA velmi kritičtí. Prezident Trump ovšem na Twitteru označil jednání v Hamburku za "úžasný úspěch".
Summit členů největších světových ekonomik G20 v Hamburku skončil. Jednání světových lídrů se neslo ve stínu masivních protestů v ulicích, při kterých bylo zraněno přes 200 policistů a zatčeny desítky demonstrantů. V závěrečném prohlášení se země shodly na otevřeném obchodu. Devatenáct z nich potvrdilo i cíle klimatické dohody, USA měly jako jediné výjimku.
Italové žádají, aby jim ostatní evropské státy více pomáhaly se záchranou migrantů ve Středomoří. To ale Francie odmítá, podle ní na italské břehy připlouvají hlavně tzv. ekonomičtí migranti, kteří ve své vlasti nečelí bezprostřednímu nebezpečí. Francouzi i Němci naopak souhlasí s přitvrzením pravidel pro lodě humanitárních organizací, které podle nich pomáhají pašerákům lidí. Do Itálie letos připlulo o pětinu víc migrantů než za stejné období loňského roku. Naopak do Řecka už téměř žádní běženci neproudí.
Americký prezident Donald Trump navštíví Polsko, když přijede do Varšavy na summit polsko-chorvatského projektu Trojmoří. Pro Poláky je to velký úspěch. Doufají, že dokážou ovlivnit Trumpův názor na Rusko - především pak na protiruské sankce související s projektem nového plynovodu Nord Stream 2. Podle analytiků ale Trumpova návštěva nemusí nic reálného změnit. "Návštěva Donalda Trumpa může přinést rétorickou podporu Trojmoří, ale nevyplynou z ní žádné konkrétní projekty," domnívá se polský think-tank Polityka Insight.
Nová francouzská vláda premiéra Édouarda Philippea získala důvěru parlamentu, v hlasování ji podpořilo 370 poslanců z 577. Hlasování se zdrželo 129 členů sněmovny, informuje agentura Reuters. Fakticky šlo o formalitu, neboť v parlamentu má většinu strana prezidenta Emmanuela Macrona, který Philippea do funkce jmenoval. Nový premiér při představování vládního programu v parlamentu oznámil velkou reformu soudnictví, která má posílit nezávislost soudců a zjednodušit justiční systém. Počítá také s vytvořením 15 tisíc nových míst ve věznicích, aby se vězňům dostalo důstojného zacházení a věznice nebyly "líhní pro budoucí násilí".
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyhlásil rozsáhlou reformu státních institucí. Pokud se ji nepodaří prosadit do roka, bude následovat k dané otázce referendum. Macron to řekl během svého slavnostního projevu před oběma komorami parlamentu ve Versailles. Zároveň potvrdil, že na podzim ve Francii skončí výjimečný stav zavedený po teroristických útocích v Paříži v roce 2015.
Francouzská policie minulý týden zadržela muže, který údajně plánoval atentát na prezidenta Emmanuela Macrona. Útočit chtěl taky na příslušníky menšin žijících ve Francii, uvedla v pondělí s odvoláním na pařížskou prokuraturu agentura AP. Zadržený má údajně blízko ke krajní pravici. Třiadvacetiletý muž při výslechu uvedl, že chtěl Macrona zavraždit během tradiční vojenské přehlídky, která se každoročně koná na pařížské třídě Champs-Elysées u příležitosti státního svátku Dne dobytí Bastily 14. července. Útočit prý chtěl také na "muslimy, Židy, černochy a homosexuály". Na internetu oslavoval čin norského teroristy Anderse Behringa Breivika, který v roce 2011 zavraždil 77 lidí.
