Francouzi v prvním kole volili nového prezidenta. O více než dvě procenta hlasů zvítězil Emmanuel Macron před Marine Le Penovou. Oba kandidáti se utkají ve druhém kole, které se bude konat 7. května. Samotné hlasování i následný vývoj situace ve Francii jsme sledovali online přenosu.
Soukromý život jednoho z kandidátů na post francouzského prezidenta Emmanuela Macrona připomíná román z červené knihovny. Jeho vztah s o 24 let starší ženou, která byla jeho učitelkou na střední škole, poutá velkou pozornost médií. Nejen kvůli neobvyklému věkovému rozdílu. Brigitte Macronová se aktivně podílí na předvolební kampani svého muže. Macron je podle průzkumů jedním z favoritů prvního kola francouzských prezidentských voleb. Ty začnou v neděli, v zámořských francouzských teritoriích už se hlasování rozběhlo.
Poslední průzkumy před nedělním prvním kolem prezidentských voleb ve Francii slibují velmi těsný souboj. Rozdíl mezi prvním a posledním z favorizované čtveřice kandidátů už je jen v řádech několika procent. Velkou otázkou zůstává i volební účast a vysoké procento nerozhodnutých voličů. Francouzské úřady taky kvůli teroristickým hrozbám chystají rozsáhlá bezpečnostní opatření.
Francouze čeká už tuto neděli první kolo prezidentských voleb. Zhruba třetina voličů ale pořád neví, komu nakonec dá svůj hlas. Ještě nedávno se zdálo, že francouzské volby budou mít dva hlavní favority - krajně pravicovou Marine Le Penovou a proevropského Emmanuela Macrona. To už ale neplatí, do druhého kola se vedle nich můžou dostat i další dva kandidáti - Francois Fillon a Jean-Luc Mélenchon. Všechny čtyři kandidáty už od sebe v průzkumech dělí jen pár procentních bodů. Druhé kolo voleb, které pravděpodobně rozhodne, se odehraje 7. května.
Jeden policista přišel ve čtvrtek večer o život a další dva byli těžce raněni při střelbě na bulváru Champs-Élysées v Paříži. Pachatelem byl devětatřicetiletý Karim Cheurfi, oznámil francouzský prokurátor. V jeho autě se našly další sřelná zbraně, dokumenty o Islámském státu a korán. K útoku se přihlásil Islámský stát. Policisté nyní pátrají po druhém podezřelém, který by mohl být komplicem útočníka. Podle listu Le Parisien jde o Belgičana.
Vítězství nacionalistky Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách, jejichž první kolo se odehraje v neděli, by bylo pro Evropu nebezpečné, zpochybnilo by evropskou integraci, říká ředitel francouzského deníku Le Monde Jerome Fenoglio. Poprvé v historii mají šanci na výhru hned čtyři lidé. Ve Francii se ještě nestalo, že by tak krátce před volbami neznali jméno jediného kandidáta, který má jistý postup do druhého kola. Mnoho voličů bude do poslední chvíle váhat, zda a jak volit.
Ještě před pár týdny by ho volilo jen 11 procent Francouzů, teď radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon dotahuje dosavadní favority prezidentských voleb. Podle průzkumů je jediným kandidátem, kterému rostou preference. Oblibu si získává hlavně u mladých Francouzů. Pětašedesátiletý Mélenchon je aktivní na sociální síti Twitter a má i vlastní online hru, kde bojuje s oligarchy. Do prvního kola prezidentských voleb ve Francii zbývá deset dnů.
Florian Philippot patří mezi klíčové osobnosti Národní fronty. Její šéfce Marine Le Penové pomohl se zlidštěním strany po roce 2011, kdy se ujala jejího vedení. Nyní jí radí s prezidentskými volbami, které se ve Francii konají už za méně než dva týdny. Philippot je zapřisáhlý odpůrce evropské integrace a eura. Podobně i další kandidát na francouzského prezidenta Emmanuel Macron má svou "pravou ruku". Je jí renomovaný ekonom Jean Pisani-Ferry.
Kandidát krajní levice Jean-Luc Mélenchon ovládl ostře sledovanou debatu před prezidentskými volbami ve Francii. Jeho výkon v diskusním maratonu ohodnotilo coby nejpřesvědčivější na 25 procent Francouzů. Na druhém místě podle průzkumu společnosti Elabe pro televizi BFM TV skončil centrista Emmanuel Macron s 21 procenty, třetí pak kandidát republikánů Francois Fillon. Macron se několikrát ostře střetl s kandidátkou populistické Národní fronty Marine Le Penovou.
Šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová patří mezi favority francouzských prezidentských voleb. Slibuje, že Francii vyvede z Evropské unie. Klíčové ale je, jak dopadnou volby do Národního shromáždění. Pokud nezíská většinu, tak své sliby nedokáže naplnit.
Francouzský prezident François Hollande se ohradil proti obvinění, které proti němu vznesl prezidentský kandidát François Fillon. Fillon čelí vyšetřování kvůli zaměstnávání svých příbuzných v parlamentu a označil Hollandea za vůdce "tajemného kabinetu", který o něm vypouští nelichotivé informace.
Francouzská média považovala Emmanuela Macrona za velkou neznámou pondělní debaty, nakonec byl ale podle voličů nejpřesvědčivějším ze všech kandidátů. Republikán François Fillon skončil podle zveřejněného rychlého průzkumu až na třetím místě, působil spíše nejistě a několikrát se marně pokoušel dostat ke slovu. Le Penové se povedlo dobře představit svůj program, nezvládla ale odrazit kritiku svého klíčového slibu - že vyvede Francii z eurozóny.
Na politiky nové éry, kteří skoncují s dosavadním politickým systémem, se snažili pasovat v pondělí večer v televizní debatě nejvážnější uchazeči o křeslo francouzského prezidenta. V debatě se sešlo celkem pět kandidátů na prezidenta, kteří mají podle průzkumů veřejného mínění největší podporu voličů: vedle největších favoritů Emmanuela Macrona a Marine Le Penové také François Fillon, Benoît Hamon a Jean-Luc Mélenchon.
Pět hlavních kandidátů na francouzského prezidenta se večer střetne v první televizní debatě. Před kamerami se v souboji slov sejde kandidát republikánů François Fillon, centrista Emmanuel Macron, šéfka protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penová, kandidát socialistů Benoît Hamon a kandidát krajní levice Jean-Luc Mélenchon. Všem kandidátům jde o hodně - chtějí získat nerozhodnuté voliče.
Volby v Nizozemsku byly prvním testem, jak si v Evropě stojí populisté. Krajně pravicový Geert Wilders v nich nečekaně neuspěl. Opravdová zkouška ale přijde až na přelomu dubna a května, kdy budou Francouzi vybírat nového prezidenta. Šéfka krajně pravicové Národní fronty a favoritka voleb Marine Le Penová ještě v úterý Wilderse označila za svého "přítele" a veřejně ho podpořila.
Nizozemci od středečního rána hlasují pro své favority v důležitých parlamentních volbách. Volební místnosti se uzavřou v devět hodin večer středoevropského času. Hned poté budou známy první odhady. Čeká se především na výsledek krajně pravicové Strany pro svobodu politika Geerta Wilderse. Ten už svůj hlas odevzdal. Proč jsou tyto volby tak důležité nejen pro Nizozemce, ale pro celou Evropu? A jak se do nich promítne roztržka mezi nizozemskou vládou a Tureckem? Odpovědi na klíčové otázky najdete v přehledu.
Do prezidentských voleb ve Francii zbývá méně než šest týdnů. Nejvíce hlasů by v prvním kole měla podle průzkumů dostat šéfka protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penová. Kandidátka na první francouzskou prezidentku plánuje, že pokud uspěje ve volbách, tak do půl roku vypíše referendum o setrvání v Evropské unii. Pokud by v hlasování Francouzi odmítli z Unie odejít, tak Le Penová coby prezidentka podá demisi.
První kolo francouzských prezidentských voleb by mohlo mít překvapivého vítěze. Marine Le Penovou, dosavadní jednoznačnou favoritku, by mohl už napoprvé porazit centristický kandidát Emmanuel Macron. Ten se v poslední době stal terčem nevybíravé dezinformační kampaně, za níž zřejmě stojí Rusko. Podle nového průzkumu by v úvodním kole voleb mohl získat o procento víc než Le Penová. V kole druhém, kam postupují jen dva nejlepší kandidáti, by už Le Penovou porazil výrazným rozdílem, o 30 procent hlasů. Do druhého kola by se s podporou 20 procent vůbec nedostal kandidát tradiční pravice Fillon, jehož provází skandál s proplácením náhrad pro jeho manželku.
Kandidát francouzských republikánů François Fillon byl ještě nedávno považován v prezidentských volbách za hlavního favorita. Teď byl pod stále silnějším tlakem, aby z hlasování odstoupil. Dopadá na něj aféra kolem fiktivního zaměstnávání jeho ženy Penelope. Republikáni zatím marně hledají plán B. V pondělí bývalý premiér Alain Juppé, kterého Fillon v listopadových primárkách porazil, oznámil, že kandidovat coby "náhradník" nebude. Vedení republikánů večer oznámilo, že Fillona plně podporuje.
Francouzi a Němci si zvykají na jiné volby, než doposud znali. K plakátům, televizním spotům, internetovým reklamám a akcím na náměstích kandidáti a politici odrážejí falešné zprávy, dezinformace a hackerské útoky. Francouzi volí prezidenta ve dvou kolech 23. dubna a 7. května, Němci vybírají do parlamentu 24. září. V obou zemích si stěžují na hackery a šiřitele falešných zpráv především lidi, proti kterým stojí příznivci Kremlu, odpůrci imigrace a kritici Evropské unie.
