Francouzi půjdou už tuto neděli vybrat nového prezidenta. Podle průzkumů se má vítězem stát centrista Emmanuel Macron se ziskem zhruba 59 až 60 procent hlasů. V prvním kole se průzkumy trefily. Mohou se ale tentokrát zmýlit? Macronově soupeřce, krajně pravicové Marine Le Penové, by mohlo pomoci, kdyby byla účast během druhého kola voleb velmi nízká.
Poslední televizní debatu před druhým kolem francouzských prezidentských voleb vyhrál podle průzkumů veřejného mínění Emmanuel Macron. Za vítěze duelu ho označily zhruba dvě třetiny diváků. Jen třetině z nich se více líbila Marine Le Penová. Kandidáti se ostře střetli především o domácí témata a budoucnost eura. Macron na výpady Le Penové reagoval klidně a snažil se co nejvíce vysvětlovat svůj program. Chvílemi působil jako profesor ve škole, jenž se snaží co nejvíc osvětlit své kroky, jindy ale zase arogantně a příliš sebejistě. Několikrát Le Penovou obvinil ze lži s tím, že její předvolební sliby si Francie nemůže dovolit.
Jak Emmanuel Macron, tak Marine Le Penová se ve finále francouzských prezidentských voleb uchází o voliče kandidátů, kteří v prvním kole propadli. Jde jim hlavně o hlasy pravicového Francoise Fillona a krajně levicového Jeana-Luca Mélenchona. Čím menší volební účast v nedělním druhém kole voleb, tím větší šance pro Le Penovou. Průzkumy veřejného mínění ale momentálně předpovídají vítězství centristy Macrona.
"Francie je ještě něco jiného a něco víc než průmyslová, zemědělská a vojenská mocnost." Tak zní slova z pondělního projevu kandidátky na francouzskou prezidentku Marine Le Penové, který přednesla na pařížském předměstí Villepinte. Jak se však ukázalo, stejně zněl i jeden z projevů neúspěšného kandidáta republikánů Françoise Fillona. Podle francouzských médií je Le Penová plagiátorka.
Francouzi poslali do rozhodujícího kola prezidentského klání dva kandidáty – nezávislého centristu Emmanuela Macrona a nacionalistku Marine Le Penovou. Nedělní hlasování přepíše politickou historii Francie. Lidé zvolí buď nejmladšího prezidenta ve svých dějinách, nebo první ženu v Elysejském paláci. Přečtěte si v přehledné grafice, jaké mají Le Penová a Macron názory a jak se vyvíjela jejich podpora v dosavadních průzkumech veřejného mínění.
Favorita druhého kola prezidentských voleb ve Francii, centristu Macrona, čeká nesnadný úkol. Pokud volby vyhraje, musí ke svému hnutí En Marche! nalézt partnery, kteří mu po volbách do Národního shromáždění zajistí parlamentní většinu. Pro evropské populisty a odpůrce EU bude případné Macronovo vítězství těžkou ranou.
Ve Francii se konaly u příležitosti prvního máje demonstrace za zachování sociálních jistot pro pracující a nezaměstnané, ale také proti krajně pravicové Národní frontě, jejíž kandidátka Marine Le Penová se dostala do druhého kola prezidentských voleb.
Marine Le Penová se snaží dostat na svou stranu voliče neúspěšného prezidentského kandidáta Jeana-Luca Mélenchona. Přestože je sama představitelkou krajní pravice a Mélenchon byl naopak velmi levicově orientovaný, snaží se najít společné cíle a oslovit jeho podporovatele. Shodnou se například v přístupu k Evropské unii. "Obracím se na voliče hnutí Nepodrobené Francie, abych jim řekla, že dneska je nutné zablokovat Emmanuela Macrona," řekla ve videoposelství.
Jean-François Jalkh vydržel v čele francouzské Národní fronty jen několik dní. Dostihla ho aféra. Podle francouzských médií v roce 2000 zpochybnil využití cyklónu B v nacistických vyhlazovacích táborech. Kauza vrhá na Národní frontu negativní světlo v době, kdy všichni odpočítávají poslední dny do druhého kola prezidentských voleb. V tom bude bojovat o křeslo hlavy státu Marine Le Penová, která právě z čela Národní fronty dočasně odstoupila.
Kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová vyrovnala úspěch svého otce Jeana-Marie Le Pena z roku 2002. Postoupila do druhého kola francouzských prezidentských voleb. A má větší šance než on je i skutečně vyhrát. Zintenzivnila proto kampaň a proti svému soupeři, centristovi Emmanuelu Macronovi, například poštvává dělníky na severu Francie. K úspěchům Le Penové pomohlo i to, že se odvrátila od svého otce.
Francouzi mají jedno známé a nepříliš slušné slovo, začíná na "m…". Teď ho vmetli do tváře teroristům, píše v komentáři Jan Moláček.
Evropští politici si oddechli – kandidátka krajní pravice Marine Le Penová se zřejmě nestane francouzskou prezidentkou. Po šoku z výsledků britského referenda o brexitu a po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem mnozí prorokovali nástup protievropských sil napříč Evropou. Zatím tomu ale nic nenasvědčuje. Zastánci Evropské unie nicméně stále nemají vyhráno. I kdyby Emmanuel Macron, který s Le Penovou postoupil do druhého kola prezidentských voleb, skutečně vyhrál, čeká ho vyjednávání v parlamentu.
Podle ústavu pro výzkum veřejného mínění Ipsos dá více stoupenců poražených kandidátů ve druhém kole francouzských prezidentských voleb přednost Emmanuelovi Macronovi, který by měl obdržet 62 procent hlasů. Marině Le Penové poslední průzkum předpovídá 38 procent.
Čeští politici uvažují o tom, že by po vzoru svých zahraničních kolegů využili v kampani moderní technologii 3D hologramu. Ta umožňuje přenášet 3D obraz. Politik by tak mohl mluvit k voličům na různých místech najednou, nová technologie je navíc daleko efektnější než klasický přenos na plátně. O využití 3D hologramu uvažuje TOP 09 nebo lidovci. Naopak ČSSD nebo ODS o nasazení hologramu do kampaně neuvažují.
Podle japonské firmy za útoky stojí skupina známá pod jménem Pawn Storm (Útok pěšcem), kterou podle amerických zpravodajských služeb řídí ruská špionáž. Rusko podobná obvinění vytrvale odmítá.
"Panuje tu teď jistá hrdost na Francii, která neodpovídá karikatuře, která koluje v zahraničních médiích: migrace, terorismus, Le Penová..." říká česko-francouzský politolog v rozhovoru s Karlem Hvížďalou.
Vítězové prvního kola prezidentských voleb ve Francii, Marine Le Penová a Emmanuel Macron, burcují voliče pro rozhodující druhé kolo. Klíčové slovo je pro ně "vlastenec".
Bylo by předčasné malovat si Emmanuela Macrona jako příštího lídra liberální Evropy. Ale byl by to lepší prezident než Le Penová; pro Francii, pro Evropu i pro nás.
Do druhého kola francouzských prezidentských voleb postoupili podle očekávání centrista Emmanuel Macron a šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Průzkumy veřejného mínění se letos ve Francii strefily. Tradiční strany socialistů a republikánů, které se léta střídaly u moci, jsou v krizi. Vše bude nyní záležet na parlamentních volbách, kterých se Francouzi dočkají už v červnu.
Vítězem prvního kola prezidentských voleb ve Francii je středový nezávislý kandidát Emmanuel Macron. Těsně za ním skončila kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Většina neúspěšných kandidátů i hlavních politických stran ve Francii už vyjádřila podporu Emmanuelu Macronovi. Le Penová se ve svém vystoupení označila za "kandidátku lidu". Macron s Le Penovou se utkají ve druhém kole prezidentského klání v neděli 7. května.
