V červnu rezignoval kvůli kontaktům s podnikatelem Michalem Redlem, jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Teď se bývalý ministr školství Petr Gazdík (STAN) na úřad vrací jako poradce ministra Vladimíra Balaše. Na poloviční úvazek za 35 tisíc hrubého. A to přesto, že na některé věci má jiný názor. Třeba na druhý povinný jazyk. "Můžu se vztekat, ale on musí politicky rozhodovat," říká Gazdík.
Čím více dětí chodí v sociálně znevýhodněných regionech do školky, tím méně jich pak na základní škole propadá a zameškává hodiny, ukazují nová data společnosti PAQ Research. Předškolní vzdělávání je zvlášť klíčové pro znevýhodněné děti, kterým chybí běžné návyky a dovednosti z rodin. Bez něj už v první třídě za spolužáky zaostávají a další problémy se už jen nabalují.
Dvě světové války a dvě totality, komunismus i nacismus. Paměť národa už deset let usiluje o to, aby školáci poznávali 20. století co nejzajímavěji. Setkávat se mohou s pamětníky přelomových událostí, nahrávat jejich svědectví nebo sledovat už natočené příběhy. "Spolupracujeme s řadou škol, ale pořád je to jen mizivé procento, máme zájem o další," říká šéf projektu Mikuláš Kroupa.
Ministr školství Vladimír Balaš (za STAN) dosud neschválil zadání pro chystanou reformu výuky na základních školách. Udělat to měl už před několika měsíci. Navíc požádal odborníky o vypracování dalšího dokumentu. Desítky expertů, kteří na revizích pracují, tak zatím musí pracovat se zadáním, kterému ještě chybí razítko a jehož finální podobu neznají.
Blíží se konec kalendářního roku a školám chybí peníze na učebnice, pomůcky, plavání nebo nemocenské. Od státu mají na běžný provoz o miliardu korun méně než loni. Ředitelé musí převádět peníze z platů či odměn pro učitele, některé školy raději šetří a nekupují například pomůcky, jež nejsou naprosto nezbytné.
Až patnáct procent začínajících učitelů svou profesi do dvou let opustí. Chybí jim podpora a připadá jim, že jsou na všechno sami. Ministerstvo školství doufá, že je udrží díky uvádějícím učitelům. Zkušenějším kolegům, kteří jim budou první dva roky pomáhat. Úspěšně to zkouší třeba na základní škole ve Velké Bíteši. Zástupkyně místního ředitele odhaduje, že tím udrželi už tři mladé učitelky.
Přestože přibývá dětí, počet míst ve školách roste výrazně pomaleji. V řadě měst není možné přijmout všechny uchazeče, někde dokonce o přijetí losují. Situace se navíc zhoršila s příchodem válečných uprchlíků z Ukrajiny. Potíže má hlavně Praha a okolí. Nově zvolená vedení radnic budou muset kapacity škol navyšovat. Aktuálně.cz přináší pátý díl volebního speciálu.
V Česku jsou první školy či projekty, které se věnují podpoře nadaných nebo mimořádně nadaných dětí. Podle odborníků to však nestačí. Chybí systémová podpora, které se přemýšlivým žákům dostává jedině od osvícených učitelů či jednotlivců. Varují, že pokud se nepodaří zlepšit práci s nadanými a jejich diagnostiku, bude země dál přicházet o talenty. A trpět tím budou i samotné děti.
Přestože je v Česku zhruba 25 tisíc ukrajinských dětí ve středoškolském věku uprchlých z válčící země, na školy jich nastoupila jen malá část. Neumí jazyk, chybí jim informace nebo se chtějí vrátit na Ukrajinu. Pokud do škol chodit nebudou, hrozí, že se místo přínosu stanou pro společnost zátěží, která vyjde na miliony korun.
V době pandemie covidu a výuky na dálku byli školáci online téměř neustále. Někteří ve virtuálním světě zůstali i po návratu do škol. Nadměrné a nesprávné užívání internetu však podle psychologů vede k úzkostem, sociálním fobiím či závislostem. Ministerstvo školství proto připravuje celoevropskou strategii, která má připravit žáky a jejich učitele na výzvy moderní doby.
S novým školním rokem se ukazuje, jak moc dopadne nynější raketové zdražování na děti. Rodiče si musí kromě energií nebo potravin připravit více peněz také na kroužky, školní pomůcky a obědy nebo sportování pro děti. U halových sportů připlatí ročně o stovky i tisíce korun víc. Někteří rodiče proto zvažují, zda budou moct dětem jejich oblíbené sporty nadále dopřát.
Úspory energií v případě krize se dotknou také škol a školek. V zimě by se měly učebny vytápět na 19 stupňů Celsia, stejná teplota má být i v umývárnách. Děti jsou přitom zvyklé na teploty o několik stupňů vyšší. Zatímco podle oslovených ředitelů škol to nebude větší problém, ve školkách s návrhem nesouhlasí. Za pravdu jim dává i ministerstvo školství.
Nadané děti nemají jen vyšší IQ, ale také přemýšlejí jinak než ostatní. Zajímají je náročná témata. Už velmi malí například řeší, zda rodiče dokážou splácet hypotéku. Jelikož jsou v mnohém napřed, mají problém najít si stejně staré kamarády. Bývalá místopředsedkyně Mensy Dana Havlová proto pro takové děti pořádá na Znojemsku tábory, kde si každé z nich může najít přátele mezi svými vrstevníky.
Chodit do školy bude pro ukrajinské děti od září povinné. Během léta proto mnohé z nich navštěvují kurzy, kde se učí česky a také se snaží navyknout na prostředí českých škol. Například do příměstského tábora na Základní škole Dukelská v Benešově chodí 13 ukrajinských dětí. Některé už se dorozumí, jiné zatím ovládají jen pár slov. "Nemůžu se dočkat, až v září začne výuka," říká jedenáctiletá Máša.
Povinná literatura ve škole. Pro někoho strašák, pro jiného zábava. Každý si četbou klasických děl musel při studiu projít. Některé věty se postupem času staly tak známými, že lze jen podle nich poznat konkrétní román či báseň. Kde padlo: Ne každý, kdo bloudí, je ztracený; tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným; být, či nebýt, to je oč tu běží? Kvíz je součástí projektu Chytré Česko.
Česko do konce letošního roku předsedá Radě Evropské unie, a má tak jedinečnou možnost určovat evropskou agendu. Prostřednictvím patnácti základních otázek si například otestujte, zda znáte nejdůležitější instituce unie, jaké je její motto, hymna či kdo jsou zakládající členové. Kvíz je součástí projektu Chytré Česko.
Vladimír Balaš (STAN) vede od července ministerstvo školství. Největší změnou, kterou navrhuje, je posunutí začátku výuky na devátou hodinu. "U pubertální mládeže může brzké vstávání vést až k depresím a psychickým poruchám," zdůvodňuje. Na rozdíl od svého předchůdce Petra Gazdíka je pro zachování výuky druhého cizího jazyka, navrhuje ale výjimky pro některé děti.
Počet dětí a dospívajících závislých na digitálních technologiích roste, podle nové zprávy Národního monitorovacího střediska má problém pětina z nich. Po covidu se zároveň prodloužil čas strávený před obrazovkou. Nadužívání technologií vede k poruchám spánku, problémům ve škole, ale také úzkosti a depresi. Odborníci radí se s dětmi domluvit na kompromisu, striktní zákazy podle nich nefungují.
Strašáky z diktátů. Čeština má několik slov, v jejichž pravopisu často chybují nejen děti, ale i dospělí. Jedno špatně napsané slovo přitom může zcela změnit smysl celé věty. Obstáli byste v diktátu na jedničku, nebo by vás nějaká slova potrápila? Připomeňte si, jak která slova správně napsat. Kvíz je součástí projektu Chytré Česko.
Každý den používáme při řeči slova, aniž bychom se zamysleli nad tím, odkud se vlastně vzala. Původem slov se zabývá obor zvaný etymologie. Když se lidé snaží často mylně odhadnout, odkud jaká slova pochází, pak je řeč o takzvané lidové etymologii. Budete lepší než lidoví etymologové a dokážete uhádnout skutečný původ těchto slov? Kvíz je součástí projektu Chytré Česko.
