Když se řekne fyzika, znamená to vědu o zákonitostech přírodních jevů kolem nás. Je jich ale tolik a k pochopení jsou tak složité, že se předmětu ve školách žáci často bojí. Zvlášť když učitel na tabuli před nimi sype další a další vzorečky, rovnice a nákresy. Zaujmout naopak může nadšenec, který výuku pojímá jako kouzlení s předměty. Ty zázračně ožívají, pohybují se a mění barvy i tvar.
Ve Smysluplné škole v pražském Karlíně nechtějí děti srovnávat, ale hodnotit jejich pokrok, proto se rozhodli k tradičním známkám připojovat i slovní hodnocení. Každé dítě je totiž jiné a potřebuje jiný způsob hodnocení, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel školy Jan Korda. Zároveň připouští, že někdy i samy děti známky vyžadují, protože se chtějí porovnávat se spolužáky.
Vstřícná komunikace s učiteli, rozvoj digitálního vzdělávání nebo doučování znevýhodněných dětí. Tyto aktivity, které pomáhají zlepšit české školství, nyní ocenila Nadace České spořitelny. Cenu za přínos v oblasti vzdělávání za rok 2021 udělila nadace v pondělí večer čtyřem českým osobnostem.
Změna vzdělávacího programu základních škol, ke které je nyní možné podávat připomínky a která má začít platit za dva roky, opět otevírá debatu o způsobu hodnocení žáků. Tedy zda nenastal čas zrušit tradiční známkování a nahradit jej slovním hodnocením. I ze škol, které k tomuto kroku přistoupily, však zaznívá, že změna by nebyla snadná. Proti zrušení známek se totiž staví část rodičů i učitelů.
O lesní mateřské školy je takový zájem, že děti musí často odmítat. Na řadě míst mnohonásobně převyšuje možnosti, přestože jsou školky většinou soukromé a rodiče stojí dost peněz. Aktuálně.cz navštívilo školku u pražské Obory Hvězda, kde děti lezou po stromech a učí se zacházet s nářadím. Poznávají věci a učí se zodpovědnosti. Učitelé jim dávají důvěru i jasná pravidla.
Do českých škol nastoupily už stovky ukrajinských dětí. Ředitelé škol a učitelé upozorňují, že na jejich integraci potřebují především více peněz, ať už na školní psychology a pedagogy, nebo na pořízení pomůcek. Vznikají také jednotřídky, kde se ukrajinské děti učí v mateřském jazyce. O takové vzdělávání projevilo zájem už 4000 dětí.
Index prosperity zkoumá na základě mnoha dostupných mezinárodních dat kvalitu života v Česku a porovnává je s ostatními státy EU. Zatímco v prvním díle, který Aktuálně.cz přineslo v únoru, se analytici zaměřili na stav ekonomiky, nyní svou pozornost obrátili na vědu a výzkum. A výsledky tentokrát moc pozitivní nejsou.
Nedůvěra ke škole, špatná vysvědčení a problémy s hledáním práce kvůli nedokončenému vzdělání se u českých Romů často přenášejí z generace na generaci. Pomoci se rozhodl brněnský spolek IQ Roma servis, který zkouší řetězec rozetnout. Malé Romy a jejich rodiče doprovází od předškolního vzdělávání přes základní školu na střední, k maturitě a někdy až k přijímačkám na vysokou a studium na univerzitě.
Zásadní dopad na to, jak žáci zvládnou školní docházku, má chudoba a s ní spojené exekuce či nedostatek bydlení v daném regionu. V obcích, které se s chudobou potýkají, je vysoký počet dětí, které propadají, mají spoustu zameškaných hodin a nedokončí ani základní školu. Nový projekt Mapa vzdělávání navíc ukazuje, že se to netýká jen vyloučených lokalit, ale i bohatších regionů.
Agentura NMS Market Research zpracovala v září 2021 pro první ročník futuristické akce Future Port Youth určené pro studenty středních a vysokých škol v Evropě průzkum zjišťující postoje studentů z Česka, Finska, Maďarska a Spojeného království v oblasti technologií a náhledu na budoucnost.
Přestože vědci upozorňují na nebezpečí změny klimatu, ve školách většiny zemí toto téma chybí. Teenageři se bouří, rádi by životnímu prostředí pomohli, nevědí ale jak a cítí se bezmocně. Propracovanou environmentální výchovu má zatím jen pár zemí, vznikají ale tisíce ekoškol, které vedou děti k udržitelnému rozvoji a ekologickému chování. Najdeme je i v Česku, třeba ve Zbirohu nebo v Praze.
Čtenáři Aktuálně.cz diskutovali s předsedkyní Učitelské platformy Petrou Mazancovou o výzvách pro nového ministra školství Petra Gazdíka, o tom, co trápí učitele, žáky či jejich rodiče na současné podobě výuky. Podle Mazancové by hlavními prioritami nového šéfa ministerstva měla být podoba maturit či jednotných přijímacích zkoušek a také výběr a vzdělávání ředitelů škol.
Když se budeš špatně učit, půjdeš na řemeslo, slýchaly dlouho české děti. Panovalo přesvědčení, že učiliště a odborné školy jsou jen pro ty méně nadané. Vedení pražské Akademie řemesel, kde studuje více než tisícovka žáků, má ale jiný názor. Také tady získávají absolventi výuční list, maturitu nebo rekvalifikaci. Zájem je ale tak velký, že letos škola musela odmítnout více než 200 uchazečů.
Vánoce jsou nejen obdobím rozdávání dárků a času stráveného v rodinném kruhu, ale mají pro mnohé i hlubší duchovní rozměr, který se opírá o křesťanské tradice. Víte například, proč se vůbec adventu říká advent nebo proč na východ od nás slaví svátky později? I o Vánocích platí: jiný kraj, jiný mrav. I o tom je vánoční kvíz Aktuálně.cz.
Vyhláška o společném vzdělávání pro všechny děti vtrhla do škol v roce 2016. Nebyli na ni připraveni učitelé, poradny ani rodiče. Ne všechny se ale podařilo zapojit tak, aby je výuka rozvíjela naplno. Chybí poradny, speciální pedagogové, asistenti, ve třídách je příliš mnoho dětí. Školy si nevědí rady s dětmi ze sociálně slabých rodin a s mimořádně nadanými. Výjimky ale ukazují, že cesta tu je.
Nezisková organizace EDUin, která se zabývá vzděláváním v Česku, udělila cenu EDUína Média za novinářskou práci redaktorce Aktuálně.cz Zuzaně Hronové. Především za článek letošního předvolebního seriálu o situaci v regionálním školství, ale i za dlouhodobou systematickou práci na tématu, například v projektu Chytré Česko.
Když se řekne vysoká škola, lidé si často představí obří posluchárny, přednášky, skripta a dlouhé monology vyučujících. Na České zemědělské univerzitě to ale dělají jinak. Provozně ekonomická fakulta učí podnikání podle finského vzoru. Část výuky vedou sami studenti, založí si obchodní společnost a provozují ji. Teorie je spojená s praxí, volnost vyžaduje zodpovědné chování a pomáhá k rozvoji.
Zná to skoro každá škola - třídy, části tříd či jednotliví žáci se každou chvíli ocitají v karanténě. Učitel za jediný den vystřídá výuku ve škole, vysílání on-line pro třídu v karanténě a vysílání hodiny s částí žáků ve třídě a částí doma u počítačů. Tento složitý režim je ale stále lepší než zavřít školy plošně, jak tomu bylo po většinu posledního roku, shodují se hosté debaty Chytrého Česka.
Nejprve se řešila výuka na dálku, školy a rodiče museli zajistit, aby se děti mohly do hodin připojovat z domova. Pak se začali žáci vracet do lavic, mluvilo se o pravidelném testování na koronavirus i povinném nošení respirátorů ve třídách. Teď přišla třetí fáze. Učení dětem komplikují karantény. Někde se do ní dostávají celé třídy, jinde jejich části nebo jednotlivci.
„Kupte popcorn, promítneme lidem film!“ vykřikuje první ze studentů. „Aha, už ho nekupujte, promítání neděláme,“ mávne rukou druhý. Pětadvacet finalistů soutěže Středoškolák roku dává v Jizerských horách dohromady akci pro veřejnost. Mají pět hodin na to ji vymyslet a uskutečnit. Víkendové soustředění jim pomáhá v dalším rozvoji, přípravě na vysokou školu či rozjezdu start-upů.
