Poslední dubnový den se uzavře podávání přihlášek ke studiu na vysokých školách, které to neudělaly koncem února. Na pěti desítkách fakult běží už od prosince jednotné přijímací testy od společnosti Scio. Zájemce vyjdou až na několik tisíc korun. "Platila jsem asi deset tisíc," uvedla Veronika Vávrová, která se loni hlásila na práva Univerzity Karlovy.
Stát má představu aktivních dětí, ale naráží na odlišné myšlení učitelů, tvrdí vysokoškolský učitel a kritik školství Peter Chvojka. Český systém vzdělávání je podle něj asociální a krutý. "Dokud si nepřipustíme, že kvalita vzdělání souvisí s kvalitou kultury školy, s kvalitou vztahů, nikam se nedostaneme," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ve čtvrtek a v pátek psali žáci devátých tříd jednotné přijímací zkoušky z češtiny a matematiky na čtyřleté maturitní obory. Výsledky zkoušek pošle Cermat, který zkoušky pořádá, na konci dubna přímo ředitelům škol. Ti musí následně do dvou pracovních dnů zveřejnit výsledky. Vyzkoušejte si v kvízu, zda byste u zkoušek uspěli.
Přes padesát tisíc dětí, které uprchly před válkou z Ukrajiny, nastoupilo v posledním roce do českých škol. Základních, středních i mateřských. Navzdory původním obavám se jejich zapojování daří, nevznikají izolované skupiny a děti se zlepšují v češtině. Rizika přesto zůstávají, integrace se nedaří hlavně u středoškoláků, ukazují data výzkumné organizace PAQ Research.
Zhruba 1500 rodičů podepsalo petici, která žádá zrušení povinných domácích úkolů. Podle nich jsou diskriminační a prohlubují rozdíly ve vzdělávání. Navíc nemají oporu v zákoně, uvádí analýza, na kterou se rodiče odvolávají. Ministerstvo školství v reakci rozešle školám ještě tento měsíc návod, jak postupovat, aby žáky úkoly nadměrně nezatěžovaly.
Žádné známky ani ústní zkoušení, věkově smíšené skupiny, kombinace několika předmětů dohromady a tandemová výuka, během které se na vyučovací hodině podílejí dva učitelé. Českých škol se zájmem měnit tradiční způsoby vzdělávání přibývá. Jednou z nich je i Základní škola Be Open, sídlící na zámku v Hostavicích v Praze 14.
K pornografii se dostávají děti už i v šesti letech. Může to na ně mít negativní vliv a snáze se stanou obětí predátora. Předejít tomu může kvalitní sexuální výchova.
Děti i učitelé ve školách sexuální výchovu chtějí. Chybí jim však podklady, jak to učit, popisuje ředitelka neziskové organizace Konsent Johanna Nejedlová v podcastu Chytré Česko, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny. Učitelé by se tématech spojených se sexem měli s dětmi bavit od nejnižších ročníků. Díky mobilu se totiž děti dostávají k videím pro dospělé poměrně brzy.
Na Den učitelů vyrazily stovky pedagogů, doktorandů a studentů humanitních oborů vysokých škol demonstrovat za vyšší platy. Vadí jim, že berou stejně jako nekvalifikovaní pracovníci. "Minimální mzda se zvyšovala, naše je pořád stejná," upozornila doktorandka Anna Schubertová. Demonstrace nebyla namířená proti vládě. "Ministr se snaží situaci řešit," uznává šéf vysokoškolských odborů.
V Česku žije zhruba 120 tisíc dospívajících, kteří se narodili v roce 2008. Velká část z nich se nyní hlásí na střední školu či gymnázium. A jelikož jejich ročník je mimořádně silný - více dětí se v posledních 28 letech nenarodilo, čelí velké konkurenci. Dostat se na vybraný maturitní obor, případně gymnázium je těžší než pro jejich předchůdce. Data navíc ukazují, že situace se nezlepší.
Matka jednoho dítěte by si ráda přivydělala. Její sousedka se chce z rodičovské vrátit do práce dříve, ale nesehnala pro své dvouleté dítě místo ve školce. Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončuje zákon, který by pomohl oběma. Mohly by založit skupinu sousedského hlídání, stát by hlídačce platil až několik desítek tisíc. Kritici se ale obávají dopadu na rozpočet i kvalitu vzdělávání dětí.
Za několik posledních let se téměř zdvojnásobil počet dětí v domácím vzdělávání. Všechny se ale neučí pouze doma, některé navštěvují například komunitní školy. Reportérka Aktuálně.cz navštívila brněnskou Domoškolu Líšeň, kde se žáci učí na dlouhodobých projektech namísto tradičních předmětů. Získané znalosti si pak upevňují během expedičních dnů v terénu.
Vytvořit test pro studenty, navrhnout plán výukové hodiny či debatovat na společné téma. Chatovací robot zvládne všechny tyto činnosti během několika sekund a pro učitele tak představuje velkou pomoc. Technologie se stala ještě dostupnější, když na konci loňského listopadu byl na trh uveden ChatGPT. Jenom během prvních pěti dnů nástroj využilo jeden milion uživatelů.
Nástup do první třídy si v Česku ročně posouvá přes 20 tisíc předškoláků. O odklad školní docházky žádá v době zápisů na základní školu každé páté dítě, což je nejvíce v Evropě. Rodiče se obávají, že jejich dítě není na školu ještě připravené, a proto mu chtějí dopřát rok navíc. Česká školní inspekce ale tvrdí, že škola má být připravená na dítě, ne naopak.
Přesně před rokem, 3. března 2022, přišla psycholožka Larysa Kremenčutská do Česka. Byla jednou z 490 tisíců Ukrajinců, kteří sem uprchli před válkou. Útočiště našla nedaleko Českých Budějovic, u jedné ze svých dcer žijících v Česku delší dobu. Manžel zůstal na frontě, rok o něm neslyšela. Neví, zda je naživu. I přes své starosti pomáhá ukrajinským dětem vyrovnat se s válečnými traumaty.
Většina Čechů nesouhlasí s návrhem na zrušení známkování v prvních třídách základních škol. Zrušení známek si nepřeje 53 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK. Slovní hodnocení, které místo známek navrhuje ministerstvo školství pro první až třetí třídy základních škol, by uvítalo 39 procent oslovených. Osm procent lidí není rozhodnuto.
Základní školu Mojžíř, do které chodí převážně děti z jedné ze sociálně vyloučených lokalit, si vybral ve čtvrtek k návštěvě nově zvolený prezident Petr Pavel. "Ptal se nás, jestli vidíme při naší práci světlo na konci tunelu," sdělil ředitel Karel Bendlmajer. Když později Pavel dostal při setkání s vysokoškolskými studenty dotaz na návštěvu dětí, doprovázený smíchem, školu i žáky chválil.
V posledním roce do českých škol přibylo více než padesát tisíc žáků, kteří uprchli před válkou z Ukrajiny. Školy se zatím soustředily na to, aby noví žáci zapadli. Větší zapojení do výuky je výzvou až pro toto pololetí. Ukázala to velká studie vědců z Národního institutu SYRI mezi desítkami žáků, učitelů, rodičů a ředitelů.
Ať se žáci cítí jako doma v obýváku, radí Vlastimil Ondra, ředitel Základní školy Josefa Bublíka v Bánově. V malé obci, deset kilometrů od slovenských hranic, se snaží vyučování neustále modernizovat a co nejvíce zapojovat žáky. Při prezidentských volbách tu právě žáci navrhli hlasování o hlavě státu si vyzkoušet. Ve škole to přitom není ojedinělé, což oceňují i rodiče.
Objíždějí svět s filmovým kroužkem, vyhrávají folklorní soutěže, a když přijdou prezidentské volby, chtějí o nich ve škole diskutovat s učiteli. Žákům ze Základní školy Josefa Bublíka v Bánově se věnuje ředitel Vlastimil Ondra, ve třídách i mimo ně. "Tak si vlastně představuji školu. Aby se žáci cítili jako doma v kuchyni nebo obýváku a přitom se mimoděk učili," prohlašuje.
