Už za dva roky se mají žáci učit jinak než dosud. Čeká je méně povinných znalostí, dostanou ale více času řadu z nich prohlubovat. A dozvědět se třeba o riziku dezinformací, které nyní často nerozeznají ani učitelé. “Přitom jsou to vysokoškolsky vzdělaní lidé,” upozorňuje ministr školství Vladimír Balaš, jehož úřad nyní změnu připravuje. Doporučit chce také slovní hodnocení místo známek.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková se dlouhodobě věnuje také pomoci dětem, které mají psychické problémy. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o tom, proč stát v této oblasti zaspal a co by poradila rodičům, kteří potřebují pro děti tuto pomoc. Podstatné podle ní je řešit psychické problémy co nejdříve, než se prohloubí a způsobí nevratné škody.
Většina Čechů se nechá snadno zmanipulovat tím, co vidí na sociálních sítích, myslí si tři čtvrtiny žáků základních a středních škol. Oni sami přitom mají pocit, že se vše podstatné dozvědí z internetu, a tradiční média, jako jsou tisk, televize nebo rádio, proto pro ně nejsou důležitá. Nejvíce ale důvěřují veřejnoprávním médiím. Ukázal to průzkum organizace Člověk v tísni.
Ministr školství Vladimír Balaš schválil zadání, podle kterého se změní výuka na základních školách. Teď je řada na expertech Národního pedagogického institutu, aby připravili jeho přesnou podobu. Zadání ale dostali o půl roku později, než bylo původně v plánu. Zmizel nápad rozdělit učivo na jádrové a rozvíjející. Žáci místo toho dostanou víc prostoru věnovat se tomu, co jim jde a co je baví.
Ačkoliv mladé lidi pálí otázky kolem změny klimatu, většina škol se této problematice příliš nevěnuje. "Tématu se přikládá stejný význam jako tomu, jestli dítě umí popsat stélku lišejníku nebo rozeznat houby," upozorňuje Jiří Kulich, ředitel ekologického střediska a člen pracovních skupin, jež připravují reformu výuky. Do budoucna by se to však podle něj mělo právě díky reformě změnit.
Už v mateřské škole se některé děti chovají agresivně nebo ubližují svým vrstevníkům. Podle dat České školní inspekce takových případů přibývá, stejně jako mírně narůstá mezi malými dětmi šikana. Podle oslovených učitelek i ředitelek mateřských škol často za nevhodné chování mohou rodiče, kteří dítě neumí dostatečně vychovat. Pozorují ale také dozvuky pandemie covidu, kdy byly děti doma.
V příštích deseti letech odejde do důchodu zhruba třicet procent učitelů mateřských škol. Často v nich pracují starší učitelé a ty mladé práce s nejmenšími dětmi tolik neláká. Zároveň se ředitelé potýkají s odchody učitelek na mateřskou dovolenou. Česká školní inspekce varuje, že v budoucnu může být nedostatek učitelů ve školkách vážný problém.
Vyrůstají ve vyloučených lokalitách, často nedokončí školu, a v budoucnu proto najdou jen hůře placenou, nekvalifikovanou práci. Romským dětem tak hrozí, že skončí na dávkách jako jejich rodiče. K tomu, aby se z uzavřeného kruhu dostaly, je podle odborníků jedinou cestou kvalitní vzdělání. Projekt zpracovaný analytiky společnosti PAQ Research ukazuje školám, obcím i rodičům, jak na to.
Pohádky mnohem více zachycují současnost než historii. Polibek dvou mužů v Popelce byl očekávatelný, předělávky odpovídající době tu byly vždycky. Třeba postava Lociky v pohádce bratří Grimmů v původní verzi otěhotněla, pak sexuální motiv odstranili. České pohádky jsou už od Pyšné princezny feministické, stereotyp hloupých panovníků ale přetrval. Experti vysvětlují, jak pohádky ovlivňují diváky.
Zavést pozici provázejících učitelů, kteří by na startu kariéry pomáhali začínajícím kolegům, má projednávaná novela zákona. Takzvaní mentoři by měli připravit budoucí pedagogy na to, jak to skutečně chodí ve škole, a zabránit tomu, aby podlehli frustraci a po krátké době ze školství odcházeli. Zakotvení v zákoně má pro provázející učitele zajistit jasná pravidla i peníze.
Poslanci budou v pátek řešit, zda nechat učit lidi s vysokoškolským diplomem, kteří nevystudovali pedagogickou fakultu. Změnu má přinést novela zákona o pedagogických pracovnících. Zaznívá však kritika, že ředitelé budou upřednostňovat nekvalifikované uchazeče. Podle ministerstva školství je však potřeba dát ředitelům důvěru, že si vyberou toho vhodnějšího uchazeče.
Ačkoliv na vysvědčení stále převládají známky, učitelé si zvykají používat během výuky také takzvané formativní hodnocení. Tedy takové, které je průběžné a poskytuje žákům zpětnou vazbu. Jakým způsobem to učitelé udělají, už je na nich, možností mají mnoho. Učitelé tímto způsobem zjišťují, co se žáci dosud naučili. Aktuálně.cz se zeptalo učitelů na jejich zkušenosti s tímto typem hodnocení.
Nejhorší scénáře z dob pandemie covidu se podle České školní inspekce nenaplnily. Výuka na dálku neměla vliv na zvládnutí výuky češtiny nebo matematiky, větším problémem je prohlubování rozdílů mezi školami. Ukázalo to zjišťování výsledků žáků pátých a devátých tříd základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Proběhlo na jaře, zapojilo se do něj téměř 300 tisíc žáků.
Na sedmi desítkách základních i středních škol ministerstvo školství ověřuje, zda by mělo smysl ukotvit ve školském zákoně výuku na dálku. Podle zapojených škol je kombinovaná výuka skvělou příležitostí třeba pro rodiče, kteří potřebují kvůli práci často cestovat, nebo pro žáky, kteří musí dojíždět. Některé děti ale už zjistily, že výuka na dálku jim nevyhovuje a vrátily se na denní studium.
S tím, jak přibývá kybernetické kriminality, se zároveň potvrzuje, že nejčastějšími oběťmi jsou děti. Čelí nebezpečnému obtěžování i podvodům. Experti se proto snaží nabízet vzdělávání a prevenci, jako je například nový projekt Univerzity Palackého v Olomouci. Výuku kyberbezpečnosti na školách komplikují často nedostatečné znalosti pedagogů, kteří by ji měli učit.
Až dvojnásobně vyšší účet za energie očekávají letos české školy oproti loňskému roku. Masivní zdražování elektřiny i tepla vede ředitele k hledání způsobů, jak co nejvíce ušetřit. Na pražském Jarově například vzniká energeticky soběstačná škola, jinde mění plynovou kotelnu za vytápění na štěpku. Pomůže také zastropování cen, které začne platit od ledna.
Cestou do školy na mobilu zjistí, že jejich intimní fotografie kolují na sociálních sítích. Obtěžují je spolužáci na messengeru a vyhrožují zveřejněním dalších osobních materiálů. Kyberšikana u dětí je na vzestupu a Česko není výjimkou. Množí se především případy vydírání intimními fotografiemi. Oběťmi jsou nejčastěji dívky. Svěřit se policii bojí, šikana je přitom může dohnat až k sebevraždě.
Výuka moderních dějin v Česku se zlepšuje, na mnoha školách už nekončí výkladem o první nebo druhé světové válce. Stále však jsou témata, kterým se prostoru nedostává, jako je romský holokaust nebo vysídlení Němců. Říká to vedoucí vzdělávacích projektů v organizaci Post Bellum Magdaléna Benešová v podcastu Chytré Česko, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny.
Přivýdělek má 92 procent vysokoškolských studentů v Česku, více než ve většině ostatních zemí Evropy. Nejčastěji pracují proto, aby si mohli pořídit věci, které by si jinak nemohli dovolit, nebo aby získali zkušenosti. Velká část má zaměstnání i proto, aby si mohli dovolit život ve městě, kde studují. Oproti jiným státům ale jen malá část českých studentů uvádí, že bez práce by nemohli studovat.
Kromě svých rodičů jsou děti nejčastěji v kontaktu s učiteli. Chybí jim však vhled do jiných profesí a neumí si představit, k čemu jim jednou budou znalosti získané ve škole. Změnit to chce projekt Den pro školu Nadace České spořitelny. Propojuje odborníky s žáky, kteří získají povědomí o jejich práci a mohou se inspirovat, jakým směrem se po škole vydat.
