Ve škole učil rok, pak na dvanáct let pedagogickou kariéru vyměnil za dráhu fitness trenéra. Tam si Roman Göttlicher uvědomil, že se stále cítí být učitelem. Nastoupil jako dějepisář na střední odbornou školu ve Frýdku-Místku. Žáky učí hlavně moderní dějiny a nejenže dává známky on jim, ale i sám od žáků dostává vysvědčení. Nyní získal cenu pro nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize.
Dějepis jsme končili druhou světovou válkou, vzpomínají většinou dospělí na školní léta. Jejich děti jsou dál. Na základních školách se dostanou až k sametové revoluci i vstupu Evropské unie. Přesto pro ně dějepis pořád znamená hlavně učení letopočtů místo pochopení souvislostí a poučení pro současnost. Někteří kantoři se ale rovnou snaží vyučovat tak, aby děti historie bavila a měla pro ně smysl.
Téměř 1800 rodičů podepsalo na internetu petici, která je adresovaná ministru školství, ústřednímu školnímu inspektorovi a školskému ombudsmanovi. Chtějí, aby učitelé zadávali domácí úkoly, které jsou pouze dobrovolné, nikoliv povinné. Aktuálně.cz se proto zeptalo učitelů a ředitelů škol, jak úkoly dávají oni a jak je hodnotí.
Česko má podle posledních průzkumů čím dál větší problém s velmi rozdílnou úrovní vzdělávání dětí na základních školách. V severních Čechách, na Karlovarsku, ale i jinde v zemi vznikly školy, kde se stále zvyšuje podíl dětí ze sociálně slabých rodin, často romských. Vzdělávání žáků, jejichž rodiče bývají často nezaměstnaní nebo se potýkají s dluhy a exekucemi, je obtížnější než jinde.
Systém přijímacích zkoušek na střední školy se musí změnit, říká nový ministr školství Mikuláš Bek ze STAN. Fronty a papírové přihlášky zmizí, deváťáci se budou hlásit elektronicky. Není ale jisté, že se to povede už od příštího roku, přiznává ministr. O platech učitelů říká, že jsou nastavené špatně. Zároveň chce prodloužit povinnou školní docházku, což by zpomalilo chystanou reformu vzdělávání.
Skoro 38 procent Čechů se domnívá, že čelí dezinformacím, ukázal nový průzkum. K jejich rozpoznání má pomoci kampaň na YouTube s názvem "Dejte si pauzu" zaměřená na mediální gramotnost. Má za cíl naučit lidi správně vyhodnotit obsah, který sledují či sdílejí. Radí například, jak poznat, kdy jsou zprávy jednostranné nebo kdy se snaží působit na city.
Bezradní rodiče hledají pro své děti místa na střední škole. Pokud v prvním kole neuspěli ve svém městě, neváhají je mnohdy zapsat i na stovky kilometrů vzdálené gymnázium. Druhé kolo přijímaček vyhlašují školy s volnými místy. Naději v něm vidí například uchazeči z Prahy, kde byl v prvních kolech velký přetlak.
Pohled na panelový dům v litvínovské ulici Jiřetínská připomíná záběry z válkou zničených ukrajinských měst. Rozpadlé schody vedoucí do zdemolovaného vchodu, vybitá okna, u jednoho přízemního bytu dokonce chybí celá přední stěna. Tu zadní zdobí kromě hromady zříceného zdiva i ironicky působící nápis Klubovna.
V pražské Ruzyni se v září otevře nová škola. A bude jiná než většina stávajících. Vyšší odborná škola zaměřená na ekologické zemědělství vzniká podle modelu, který již desítky let funguje v zahraničí. "V Česku budoucím farmářům chybí ucelený vzdělávací program, který jim nabídne dostatečné množství praxe a zároveň je připraví i teoreticky," myslí si ředitel Jiří Prachař.
Nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce změnit systém přijímacího řízení na střední školy. Reaguje tím na současnou situaci, kdy se ani někteří jedničkáři z devátých tříd nedostali na jimi zvolené střední školy. "Nastavení přijímacího řízení patří do minulého století," řekl Bek. Nesouhlasí s tím, aby si v prvním kole deváťáci dávali jen dvě přihlášky.
Kam se obrátit, když v prvním kole nevyšla ani jedna z vybraných středních škol, teď řeší rodiče českých deváťáků. Všude, kde se jim nabízejí druhá kola přijímacích zkoušek, mají přetlak - stovky uchazečů na desítky míst. Pro silný ročník 2008 na maturitních oborech místa zkrátka chybí. "Na vině je i 'středověký' systém přijímaček, který by bylo třeba digitalizovat," říká expert Miroslav Hřebecký.
České školství loni čelilo výzvě, jaká neměla obdoby. Po vypuknutí války do Česka přišly desítky tisíc ukrajinských dětí, které bylo potřeba začlenit do škol. Nadace České spořitelny ve středu večer ocenila několik osobností a projektů, které ukrajinským žákům s integrací pomáhaly. Nadace ceny uděluje každoročně za přínos v oblasti vzdělávání.
Opravovat vitráže v kostele, být maskérem ve Státní opeře nebo zdobit fasády zámků. Střední škola uměleckořemeslná v Praze se pyšní obory, které nikde jinde v Česku nevyučují. Podle ředitele Radka Coufala je profese štukatéra či pozlacovače stále v kurzu. "Dokud tu budou historické památky, řemeslné obory mají smysl, i když se na ně přihlásí dva studenti ročně," říká Coufal.
Od úmrtí královny Alžběty II., která byla nejdéle žijícím a nejdéle vládnoucím panovníkem v britských dějinách, uplynuly přesně dva roky. Na trůně ji nahradil její syn Karel III. Redakce Aktuálně.cz v souvislosti s výročím připomíná kvíz o britské dávnější i čerstvé historii. Zkuste si, jak dobře dějiny znáte.
Dnešní děti se výrazně zhoršily v pohybu a tělesné zdatnosti, jejich kondice navíc klesá s věkem. Ukazují to čerstvé výsledky velkého testování, které loni na podzim provedla Česká školní inspekce na základních a středních školách. Horší kondice ohrožuje zdravotní stav dětí, jejich imunitu i správné fungování mozku. V budoucnu to navíc bude znamenat větší zátěž pro zdravotnictví.
Orientujete se v pravopisu, psaní čárek či dílech světových autorů? Vyzkoušejte si letošní maturitní didaktický test z českého jazyka a literatury. Aktuálně.cz připravilo krátkou ukázku testů upravenou do formy vědomostního kvízu.
Nejsilnější ročník za posledních patnáct let nastoupí v září na střední školy. Přijímací zkoušky na gymnázia ale ukazují velký přetlak dětí a především rozdílné podmínky - přestože jsou zkoušky jednotné. Zatímco v Ústeckém kraji se na školu dostal žák se 40 body, v Praze k přijetí často nestačilo ani přes 80. Podle odborníků zaspalo vedení krajů, které neodhadlo vývoj populace.
Učitel češtiny Miloš Šlapal si všímá, že děti doma téměř nečtou. Na kopřivnické základní škole proto zařadil čtení do svých hodin. Děti si mohou přinést knihy, jaké chtějí. I komiks považuje za přečtenou knihu. "Je to podceňovaný žánr," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Vede si přehledy o tom, jak přečtené stránky ovlivňují celkový úspěch žáků ve škole.
Praha má dlouhodobě problém s kapacitou škol. K zápisu do jedné ze základních škol v Karlíně letos přišlo 135 dětí, všechny mají v místě trvalé bydliště. Do prvních tříd se jich ale vejde jen sto. Ředitel proto z nich chtěl vybrat losem. Rodiče se proti tomu ohradili a po vedení Prahy 8 požadují, aby řešila "spádovou turistiku". Jde o formální změnu bydliště, aby se dítě dostalo do vybrané školy.
Ani pandemie, ani války, ale oteplování planety se nejvíce obávají mladí lidé. V Evropě, stejně jako v Česku. Jenže právě v českých školách se o něm moc nedozví. Petra Šimonová a Jan Vrtiška jsou jedni z mála učitelů, kteří se výuce o klimatické změně věnují. V zeměpisu, přírodopisu i dalších předmětech. Jejich žáci uvádějí, že jsou díky tomu zodpovědnější směrem k životnímu prostředí.
