"Nikdo nemá právo, pravomoc a snad ani drzost tlačit na Ukrajinu, aby se pod chimérou možného příměří s Ruskem vzdala nějakého území," říká politolog z Institutu mezinárodních studií FSV UK Jan Šír. Jak ale může válka skončit? A jak moc odvádí pozornost Západu od ruské agrese na Ukrajině válka na Blízkém východě? Je možné, aby se konaly na Ukrajině spravedlivé prezidentské volby?
"Za válečného stavu nebývá zvykem pořádat jakékoliv volby a chce se mi věřit, že prezident Zelenskyj k takovému kroku nesáhne. Je to velice riskantní a za stávající situace by hrozila vnitropolitická destabilizace," myslí si o možných prezidentských volbách na Ukrajině politolog Jan Šír. Podle něj je ve hře hodně a rizika daleko přesahují to, co si může vzít Ukrajina "na triko".
"Demokracie nikoho nezklamala. Zklamali jsme ji my, že o ni víc neusilujeme, nejsme přísnější a také víc nejdeme po právním státu," říká herečka Eva Holubová. Podle ní se nám od socialismu zatím nepodařilo "změnit mozky" a ještě nám to chvíli potrvá. Jak známá umělkyně vnímá, když ji někteří lidé kritizují za to, že se vyjadřuje k politice? Jaký je její tajný rituál na blbou náladu?
"Když sundáte otrokovi pouta, tak on ještě nezačne myslet jako rovnocenný. A my to máme pořád v sobě," říká herečka Eva Holubová k tomu, jak někteří Češi více než třicet let od sametové revoluce vnímají demokracii. Podle ní nezklamal demokratický systém jako takový, ale zklamali sami lidé, kteří v něm žijí. "Nepodařilo se nám změnit mozky," popisuje v rozhovoru se Světlanou Witowskou.
Lidé ve vyloučených lokalitách mají horší podmínky k životu a horší startovací čáru. Může za to i stát, který na problém už od devadesátých let rezignoval, říká reportér Hospodářských novin Martin Biben. Právě lidé žijící v těchto oblastech ale podle něj můžou rozhodnout volby, jak se podle sociologických průzkumů už minimálně jednou ukázalo.
"V Česku panuje velmi silné přesvědčení o tom, že tím, kdo má pečovat o děti a domácnost, jsou především ženy," vysvětluje novinářka týdeníku Respekt Silvie Lauder jeden z důvodů, proč jsou na tom ženy v tuzemsku podle indexu rovnosti hůř než většina Evropanek. Údaje zveřejnil Evropský institut pro genderovou rovnost. V čem zaostáváme nejvíc? A jak těžké je být ženou v Česku?
"Pokud jde o péči o domácnost a děti, Česko je vychýlené na jednom konci," říká novinářka týdeníku Respekt k tomu, že Česká republika je na tom podle indexu rovnosti žen a mužů hůř než většina Evropy. Podle novinářky tomu tak nebylo vždycky, ovšem v ostatních zemích Evropské unie se jednoduše věci mění mnohem rychleji než v Česku. "U nás ta změna není tak výrazná," upozorňuje.
"Nejčernější scénář, který si dokážu představit, se netýká pouze Gazy, ale celého Blízkého východu. Tedy, že by konflikt přestal být mezi Izraelem a Hamásem, ale zapojila se do něj i další hnutí," popisuje ředitelka Herzlova centra izraelských studií UK Irena Kalhousová, kam může současná válka mezi Izraelem a Hamásem vyeskalovat. Jak dlouho může trvat? A jak silnou zbraní jsou rukojmí?
"Je to opravdu Achillova pata izraelské operace," říká k počtu rukojmí Izraele zadržených Hamásem ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová. V rukou teroristických organizací v Gaze je podle ní asi 240 lidí a lze čekat, že poroste tlak rodin na to, aby se země zaměřila namísto likvidace Hamásu především na propuštění těchto lidí. "Nemyslím, že bude Hamás tak velkorysý," říká.
"Když tam přijedete, všichni mají pocit, že se na ně kašle. Že jsou ti poslední v téhle zemi," popisuje reportér Hospodářských novin Martin Biben život ve vyloučených lokalitách, které dlouhá léta sleduje. Pokud se někdo chce ze života na "periferii" vymanit, musí mít podle něj velké odhodlání. Situace v takových místech se dle jeho slov příliš nemění a na vině je hlavně přístup státu a politiků.
"Společnost si myslí, že Romové pracovat nechtějí. Někteří opravdu nechtějí, ale je to hluboký stereotyp, a naopak velká část z nich, když jim je nabídnutá slušná práce a jednání, tak pracují rádi a velmi dobře," popisuje reportér HN Martin Biben realitu vyloučených lokalit v Česku. Život lidí v nich sleduje několik let. Mohou si tito lidé za svůj život sami, nebo je na vině stát? A jak se mění?
"Překvapilo mě to a pořád nevím, je-li to náležité. Nechci hrát zbytečně skromného, ale já jsem skutečně nikdy nepomýšlel na nějaké ceny," říká herec Divadla Járy Cimrmana Miloň Čepelka ke státnímu vyznamenání, které převzal od prezidenta Petra Pavla. Jak to, že s ním měl problém? A proč mají Češi tak rádi zneuznaného génia Járu Cimrmana? Odkud přichází Čepelkova inspirace k psaní poezie?
"Samozřejmě mi to udělalo radost, ale problém jsem s tím měl," říká herec Divadla Járy Cimrmana Miloň Čepelka k tomu, jak ho překvapilo státní vyznamenání od prezidenta republiky Petra Pavla. Pořád neví, jestli je to náležité - na ceny si prý nikdy nepotrpěl, prozrazuje v rozhovoru se Světlanou Witowskou herec, který nedávno oslavil 87 let.
“Žádné jasné řešení na horizontu není. To ale neznamená, že máme tolerovat brutální násilí Hamásu i disproporční odvetu Izraele,” říká ke konfliktu na Blízkém východě analytik z Institutu politologických studií Jakub Záhora. Jak by mělo mezinárodní společenství na válku odpovědět a kam až mohou dojít palestinské demonstrace ve světě? A jak velké humanitární krizi čelí obyvatelé Pásma Gazy?
“Neumím si představit, že poslední týdny nezanechají hlubokou emoční, politickou i společenskou stopu na straně Izraelců a Palestinců na dekády,” komentuje vraždy Hamásu a následnou odvetu Izraele analytik z Institutu politologických studií Jakub Záhora. Situace je podle něj nejhorší za 70 let. Na to, že by mohl vzniknout svobodný palestinský stát, mohou teď Palestinci zapomenout.
Představa, že se Rusů doopravdy dotýká to, že nyní kvůli západním sankcím nemohou tolik cestovat, je skutečně iluzorní, míní politický geograf Michael Romancov. Zdůrazňuje, že téměř 80 procent obyvatel Ruské federace svou vlast za život stejně nikdy neopustilo. "Tohle je zase jen naše západní představa - že když nemůžu cestovat, tak na to konto se mi hned žije špatně," podotýká v rozhovoru.
S aktuálním řešením problému inflace je to podle ekonoma Víta Hradila podobné jako s chřipkou. "Jde o to, jestli ji chcete přechodit, nebo vyléčit. Léčba je v tu chvíli nepříjemná, ale zbavíte se nemoci rychleji," říká. Česká národní banka podle něj se zvyšováním úroků udělala dobře, ale mohla i přitlačit.
"Z otevřených zdrojů zatím nemáme informace, že by mělo Rusko na útoku Hamásu na Izrael nějaký podíl. Ale ty věci se začínají nebezpečným způsobem proplétat dohromady," říká politický geograf Michael Romancov k tomu, jaké má Rusko zájmy na Blízkém východě. Jak může válka mezi Hamásem a Izraelem proměnit konflikt na Ukrajině? A jaké dilema v tuto chvíli Rusko řeší?
"Je otázkou, zda v okamžiku, kdy na Ukrajině probíhá válka v tom rozsahu a v té intenzitě, je možné, aby se tam konaly svobodné, spravedlivé a soutěživé volby," říká politický geograf Michael Romancov k tomu, že Ukrajinu v příštím roce možná čeká volba nové hlavy státu. Ačkoliv se současný prezident Volodymyr Zelenskyj těší velké podpoře, podle experta by v čele země raději zůstat neměl.
"S meziměsíční inflací už asi od března problém nemáme, ale to neznamená, že se nemůže znovu objevit. Problém je srovnání loňska s letoškem," říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil k tomu, co nejvíce trápí českou ekonomiku. Podle něj Česko nejvíce dusí, že lidé neutrácí tolik jako v minulosti. Jak tuzemskému hospodářství pomoci odrazit se ode dna? A jakou roli v tom nese vláda a ČNB?
