"Že umělá inteligence nevede ke kreativitě? Podle mě nás díky ní čeká hodně umění. Je úplně reálné, že si budeme za rok nebo dva pomocí umělé inteligence moci vytvářet něco jako hollywoodské velkofilmy," říká počítačový vědec z Centra pro teoretická studia UK Jan Kulveit. Začíná nás AI přesahovat? Kde jsou etické hranice vývoje superinteligence? A co říká na "převrat" ve společnosti OpenAI?
"Obecná umělá inteligence nemusí být moc daleko od toho, že nás její systémy překonají ve strategicky důležitých oblastech," říká vědec z Centra pro teoretická studia UK a odborník na umělou inteligenci Jan Kulveit. Dnešní volně dostupné AI jazykové modely jsou podle něj už tak užitečné, že neexistuje firma, které by se nehodily. "A některé věci už umí líp než člověk," vysvětluje expert.
"Myslím, že se dá bavit kvalitně. Člověk nemusí používat opravdu nejpřízemnější a nejvíc podlézavý způsob humoru. To opravdu není nutné. My jako umělci a tvůrci v tomhle máme velkou zodpovědnost," říká herečka Jitka Čvančarová. Co jí vadí na současném filmovém světě a proč uvažovala, že se k herectví už možná nevrátí? A co jí pomáhá vyrovnat se s nepřízní osudu?
"Je pro mě těžké smiřovat se s obrovským zlem a myslím, že to ani nejde. V každém člověku je asi část toho temna, ale je potřeba posilovat ty dobré věci a nepřestávat bojovat," říká herečka Jitka Čvančarová k tomu, co nedokáže za žádnou cenu překousnout. "Bylo by skvělé mít mír bez boje, ale to asi není reálné," dodává herečka, která je nově i režisérkou vlastní divadelní hry.
Podle známého dánského architekta Jana Gehla není většina měst světa připravena na výzvy, které lidstvo čekají zejména v souvislosti se změnou klimatu. Ale jmenuje i příklady, kde to jde. "Je otázkou, zda si uvědomíme, že je nutné změnit myšlení a říci: Nyní musíme jít jiným směrem, nemůžeme pokračovat v růstu a mít všeho víc a víc a stále si myslet, že klima přežije. A že i my přežijeme," říká.
Světoznámý dánský architekt Jan Gehl se zaměřuje na urbanismus a zlepšování kvality života ve městech. Své rady předává i Praze. Jeho klíčovou tezí je podpora chodců a cyklistů namísto automobilové dopravy. Podle něj se zejména v tomto ohledu rozvoj Prahy zasekl v 90. letech. "Máte zde více aut na 1000 obyvatel než v mnoha jiných městech. Je velmi patrné, že máte raději auta než lidi," tvrdí.
"Palestinci by byli nejradši, kdyby se jednoho rána probudili a Izrael by neexistoval. Izraelci zase říkají: my musíme najít nějaké řešení, při kterém nás Palestinci nebudou zabíjet. Ty představy jsou navzájem neslučitelné," říká reportér Aktuálně.cz Martin Novák k současné válce mezi Izraelem a Hamásem. Jak zkreslenou představu o konfliktu máme my v Evropě? A co vše přineslo příměří?
"Pro Izraelce je velice emotivní záležitostí, že Hamás zajal přes 240 rukojmích. Historicky v zemi rezonuje idea, že nikoho nesmějí nechat napospas. Palestinci zase mají šanci, že nálety nebudou obnoveny v takové míře," říká reportér Aktuálně.cz Martin Novák k uplynulým dnům příměří mezi Izraelem a Hamásem, při kterých Hamás propouštěl unesené rukojmí výměnou za palestinské vězně.
"Je pravděpodobné, že marketingový tým influencerů bude moc dobře znát jejich cílovou skupinu včetně toho, jak je stará. Stejně tak že nápoj plný kofeinu a chemikálií určitě pro tuhle cílovou skupinu není určený," říká k případu nápoje Prime, který je propagovaný youtubery a podle expertů může i škodit, digitální antropoložka Marie Heřmanová. Jak velký vliv sociální sítě mají? A jak je regulovat?
"Pokud se bavíme o regulaci reklamy, nějaké pokroky se v ní dějí, ale ještě k tomu neumíme úplně přistupovat. Česká republika je v tomhle pozadu oproti jiným zemím Evropské unie," říká k případu nápoje Prime propagovaného influencery digitální antropoložka Marie Heřmanová. Odborníci složení drinku, který si kupují hlavně děti, kritizují s tím, že má údajně nebezpečně vysoký obsah draslíku.
"Získá Izrael zpět všechna rukojmí? Šance je veliká, protože Hamás své rukojmí vnímá jako velmi cenné. Chtějí také dokázat, že nejsou Islámský stát, takže pro ně není preferované, aby zabíjeli rukojmí," myslí si vyjednávač a odborník na terorismus Adam Dolník. Jak vysokou cenu platí Izrael tím, že propouští Palestince, kteří v minulosti útočili na izraelské síly? A co prožívají rodiny unesených?
"Držet hodně rukojmí vám dá hodně síly, ale pak zjistíte, že starat se o všechny je náročné. Hamás skončil s daleko větším počtem rukojmí, než počítal. Takže pro ně není žádný problém nějaké lidi pustit," říká vyjednávač Adam Dolník k výměně zajatců Hamásu za palestinské vězně. Podle něj se teroristé snaží získat čas a zároveň testují svůj vyděračský potenciál. "Celé je to klamání tělem," říká.
“Už od 90. let si tady Rusové snažili budovat sféru vlivu. Byla to pro ně klidová zóna mezi Východem a Západem. Vozili sem rodiny a ukládali si zde majetek na horší časy,” říká reportér ČT Jiří Hynek, podle kterého u nás působí desetitisíce firem ovládaných ruskými penězi a Rusové mají v Česku majetek za stovky miliard korun. Jak silný je ruský vliv u nás? A pomůže zmrazení majetku ruského státu?
“V České republice máme desetitisíce firem, které jsou kontrolované přímo nebo nepřímo ruským kapitálem. Co se týče nemovitého majetku: toho tu podle analytiků může být v hodnotě stovek miliard korun,” říká k rozsahu ruského majetku v Česku reportér České televize Jiří Hynek. Podle něj je zmrazení státního ruského majetku vládou velkým krokem. “Dosud byl ve vzduchoprázdnu,” říká novinář.
To, jakým způsobem Západ poskytuje pomoc Ukrajině, je logistické peklo, říká bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Zima podle něj celou situaci ještě zhorší. "Rusové na svoje lidi kašlou, oni mají dvě možnosti, buď se nechat zastřelit, anebo to přežít. Ukrajinci v podstatě mají na výběr: buď se podrobit Rusům, anebo to vydržet a zatnout zuby,“ vysvětluje.
"Myslím, že to neřešila. Naskytla se příležitost a ona věděla, že jediné, co umí, je pracovat tělem. Navíc nechtěla být někde za pokladnou a dělat obyčejné věci a byla zvyklá na úspěch, tak toho využila," říká o příběhu bývalé vrcholové sportovkyně a pornoherečky Andrey Absolonové její filmová představitelka Natália Germáni. Kde jsou hranice těla? A je pornoherectví také herectvím?
"Je tam silná paralela. V obou oborech bylo tělo Andrey Absolonové používáno jako nástroj. Ve sportovní kariéře měl trenér absolutní kontrolu nad tím, co jedlo a jaký mělo výdej. A to samé se dělo v pornu, kde jí režisér říkal, co má se svým tělem dělat," říká o příběhu nadějné skokanky do vody, která se stala pornohvězdou, herečka Natália Germáni.
"Dražší energie? My zatím signály ve smyslu, že by to některé firmy bezprostředně ohrožovalo na životě, nemáme. Nikdo nebankrotuje a pořád máme problémy s velmi nízkou nezaměstnaností," říká k očekávanému nárůstu regulované složky energií a konci některých vládních dotací ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Je to opravdu tak? A co přinesou změny pro domácnosti?
"Část domácností si za elektřinu připlatí. Zhruba 40 % se to nedotkne nebo jen velmi mírně. Pak jsou ty, kterým cena vzroste do deseti procent, a malé množství domácností bude mít větší nárůst," říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) k tomu, jak velké zdražení elektřiny mohou Češi příští rok čekat. U plynu je ale podle něj čekají pozitivnější zprávy. "Tam se dá čekat pokles," udává.
"Asymetrická válka na Ukrajině? To neznamená jen, že je někdo silnější a slabší. Ukrajina totiž nemůže Rusům oplácet stejně. My si neustále klademe nějaké červené linie, co Ukrajinci smí a co už ne, a Rusové nedodržují vůbec nic," říká bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Podle něj je vidět, jak nadšení mezi ukrajinskými bojovníky klesá. "Navíc Rusko může krvácet víc než Ukrajina," dodává.
