"Lidé nespotřebovávali a to je v ekonomickém vývoji největší brzda. Nechodili do obchodů, nenakupovali, a proto se neprodává a nevyrábí. To lze ale chápat, když jsme měli nejprudší propad reálných mezd v celém OECD, a tedy v celém vyspělém světě," říká ekonom Vít Hradil k tomu, proč česká ekonomika stagnuje. Podle něj jsme v Evropské unii jediní, kdo vzhledem k době před pandemií zaostává.
"Nejde o žádném hrdinství. To vše, v čem se moje rodina ocitla, byla povinnost. Byli jsme vychováváni v tom, že za každou pravdu se musí přinášet i oběti," říká sestra bratrů Mašínů Zdena Mašínová, která převezme státní vyznamenání od prezidenta Petra Pavla. Proč s jeho přijetím váhala? Jak vnímá kritiku některých činů svých bratrů Josefa a Ctirada? A umíme se poučit z chyb?
Pojem nová totalita je nesmysl. Kdo to říká neví, co totalita je. Ten, kdo zažil nacismus nebo komunismus, takhle nemůže uvažovat," vzkazuje sestra bratrů Mašínů Zdena Mašínová všem, kteří dnes takový termín používají. Za to, že za totality nikdy "neuhnula", dostane vyznamenání od prezidenta. "V tomto případě ale nejde o žádné hrdinství," říká žena z odbojářské rodiny k ocenění.
Česká filmařka a animátorka narozená v Tádžikistánu Daria Kashcheeva se proslavila filmem Dcera z roku 2019, který byl nominován na Oscara za nejlepší krátký animovaný snímek. Její poslední film Electra z roku 2023 měl premiéru na festivalu v Cannes. A i ten sbírá nadšené ohlasy diváků i kritiků po světě. "Jde o tělesný zážitek, který se divákům dostane pod kůži," říká talentovaná filmařka.
“Je hodně těžké sledovat zprávy, protože člověk nemůže pochopit, jak je takové zabíjení lidí možné a navíc takovým brutálním způsobem,” popisuje animátorka tádžického původu Daria Kashcheeva, jak vnímá ruskou agresi na Ukrajině. Kashcheeva se proslavila na Oscara nominovaným krátkým filmem Dcera. I její druhý krátkometrážní snímek Electra sbírá prestižní ceny a je o něm slyšet v globálním měřítku.
"Je pro mě nepřijatelné, že někdo film Agnieszky Holland, který vlastně vyzývá k lidskosti, zneužívá v politickém boji a označuje ho za nacistickou propagandu. To už je něco, co nechápu, zvlášť v Polsku," reaguje herec a režisér Milan Šteindler na skutečnost, že se film Hranice, v němž i hraje, stal u našich severních sousedů součástí štvavé předvolební kampaně.
"Na satiru si vystačí politici sami. Když premiér vaší země mluví tak, že nikdo jeho myšlenkám nerozumí, tak je prostě někde chyba," říká herec a režisér Milan Šteindler, který během pandemie parodoval například i tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. "Dokonce mi volal, aby mi řekl, že se na mě za to nezlobí. Odpověděl jsem, že mě to velmi těší, a že pan prezident je gentleman," popisuje.
Spisovatel a novinář slovenského deníku SME Lukáš Onderčanin napsal knihu o málo známém příběhu československého družstva Interhelpo, na jehož konci měl být utopický komunistický ráj v Sovětském svazu. Má sto let stará událost nějaké podobnosti s dnešní ruskou propagandou a dezinformační válkou? "Paralely dodnes přetrvávají nejen ve střední Asii, ale i třeba na Ukrajině," říká publicista.
Spisovatel a novinář slovenského deníku SME Lukáš Onderčanin se v rozhovoru Spotlightu mimo jiné zamýšlí nad tím, jak Slovensko ovlivňuje ruská propaganda a proč mají Slováci tak sentimentální vztah k Rusku, potažmo Sovětskému svazu. A zároveň proč je velká část obyvatel Slovenska tak extrémně negativně naladěná vůči Spojeným státům, ačkoliv s touto velmocí nemají žádnou zkušenost.
“Rybář musí přemýšlet o tom, jakým způsobem rybu přelstít a co jí naservírovat za nástrahu, aby uspěl. V hlavě se tak honí spousta myšlenek a občas i pěkné deprese,” přiznává zálesák Matěj Houška, jak náročné může být rybaření. Jeho dobrodružství z řek a rybníků sledují na sítích desítky tisíc lidí. Jaká ryba mu stále uniká? A jak by se měl správný rybář chovat?
"O velikost mi nejde. Jde o to, jak si vážím ryb, které ulovím v obtížných revírech nebo tam, kde se vyskytují jen zřídka" říká patnáctiletý rybář a zálesák Matěj Houška o tom, co považuje za největší úspěch. Na sociálních sítích má desítky tisíc fanoušků, kterým radí nejen jak na rybolov, ale i jak obstát v přírodě. "Jsou ale lidi, kteří by neměli u vody co dělat," dodává.
Její film Hranice o uprchlících na polsko-běloruském pomezí vyvolal v Polsku obdivné i silně kritické reakce. A podle některých expertů i samotné polské režisérky Agnieszky Holland se stal tématem předvolební kampaně. "Na začátku někteří pohraničníci uprchlíkům i pomáhali, ale pak přišel rozkaz. Děly se tam strašné věci," popisuje absolventka pražské FAMU.
Film Hranice polské režisérky Agnieszky Holland vyvolal v Polsku tak bouřlivé reakce, že si absolventka pražské FAMU musela pořídit ochranku. Emoce násobila atmosféra před volbami, kdy zaznívala nenávistná hesla v duchu: "Svině sedí v kině." I proto podle režisérky na její podporu někteří diváci před vstupem do sálů protestně chrochtali.
“Měl jsem z toho zavařenou hlavu a vždycky jsem nakonec sám v sobě skončil tím, že to vlastně vůbec není důležitý řešit nebo komunikovat,” říká herec Milan Peroutka, jak se rozhodoval, zda veřejně přizná svou sexuální orientaci. Podle něj je ale důležité, aby o ní otevřeně mluvili právě lidé, u kterých by to nikdo nečekal. Jak vnímá označení queer? A chápe ty, kteří LGBT+ lidem nerozumí?
"Všichni máme nějaké stereotypy a je to logické. Lidé si na základě svých zkušeností prostě dělají určité škatulky, ale já se těch definic bál a nevěděl jsem, jak moc mě to někam zařadí," říká o svém coming outu herec Milan Peroutka. Na to, že je gay, přišel bulvár kvůli tomu, že herec vstoupil do registrovaného partnerství. "Svatby bulvár zajímají a u mě to byl vyšší level," přiznává.
"Pořád platí, že dobrý moderátor musí mít maximální přehled, musí mít schopnost reagovat a musí být v první řadě schopen potlačit svoje ego a netlačit se dopředu," myslí si moderátor Libor Bouček. Za sebou má už desítky odmoderovaných televizních pořadů, sportovních přenosů i galavečerů. Jak zaujmout diváka? Kde je hranice, kterou by už ve svém humoru nepřekročil? A kdy opravdu neměl rád Česko?
"Lidé, kteří podléhají dezinformacím, mají deklarativně strašně rádi Česko. Říkají, že vlastně demonstrují hlavně proto, aby zůstalo zachováno a aby nepodlehlo diktátu - ať už z Bruselu, nebo ze Štrasburku," myslí si moderátor Libor Bouček. Těm, kdo lžím ve veřejném prostoru věří, Bouček podle svých slov rozumí, protože přijímat špatné informace je podle něj velmi složité.
K pochopení současné situace na Blízkém východě je také klíčové si uvědomit, v jakých podmínkách obyvatelé Pásma Gazy žijí, podotýká reportér Hospodářských novin Pavel Novotný. Oblast je vysoce přelidněná, panuje v ní velká míra nezaměstnanosti a lidé často nemají šanci získat kvalitní vzdělání. "Je tam zkrátka všechno, co si umíte představit, špatně," uvádí.
Na Ukrajině podle analytika rizik Vladimíra Votápka stále působí podnikatelské a politické skupiny, které neváhají vydělávat na probíhajícím konfliktu. Země se dle jeho slov stále potýká s výraznou korupcí a není schopná optimálně řídit své zdroje. "Bohužel je tohle prostě pravda," uvádí v rozhovoru.
"Jak Turecko, tak Egypt varovaly izraelskou vládu, že se něco chystá. Asi nevěděly úplně přesně co a že to bude takhle velké," komentuje, co předcházelo útoku Hamásu na Izrael, novinář a redaktor zahraniční redakce Hospodářských novin Pavel Novotný. Porušuje Izrael blokádou Pásma Gazy mezinárodní právo? A jak pravděpodobné je, že je izraelská ofenziva součástí plánu Hamásu, jak na sebe upozornit?
