"Každá země, která je rozdělená, je zranitelná. Izrael je nyní rozdělen více, a to nejenom kvůli soudní reformě, ale kvůli další spoustě věcí," komentuje redaktor zahraniční redakce Hospodářských novin Pavel Novotný jeden z důvodů, proč se Hamás rozhodl zaútočit na Izrael právě teď. Podle něj útoku předcházela řada varování, ale lzraelci svoji pozornost bohužel směřovali jinam.
"Největší strach bych měla, kdyby budoucí vláda zapomněla na to, že je vládou všech občanů, a dělala politiku jen pro své voliče," říká k výsledku voleb prezidentka Slovenska Zuzana Čaputová. Zatím to vypadá, že zemi další čtyři roky znovu povede expremiér Robert Fico. Co to pro Slovensko může znamenat? Zapomněli Slováci, co se za Fica dělo, a podaří se do slovenské politiky zase vrátit slušnost?
"Prezident ani prezidentka Slovenska nerozhodují o vojenské pomoci. Nemohou ji zastavit, dokonce ani v době vlády s pověřením k ní nedávají souhlas," říká slovenská prezidentka Zuzana Čaputová k tvrzení, že se postavila proti posílání vojenské pomoci na Ukrajinu kvůli jednání o nové vládě. Tu pravděpodobně složí strana Směr Roberta Fica společně s Hlasem-SD a Slovenskou národní stranou.
"Slovensko není úplně nenormální. Není nějaký deviant. Jsme tam, kde jsou možná i jiné státy, protože když se podíváte na předvolební průzkumy teď v Česku, není to nic moc," říká bývalý slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer k výsledku voleb na Slovensku. Jak moc je slovenská společnost rozdělená a jak číst zastavení vojenské pomoci Ukrajině? Mohou za výsledek voleb předchozí vlády?
"Slovenská společnost je ve stejném stavu jako člověk, kterému se nedaří vztahy a sní, že přijde Bajaja nebo Šípková Růženka - ta pravá. Vsadí do toho všechny emoce, a ono to nevyjde," hodnotí výsledek slovenských voleb, ve kterých zvítězil Směr Roberta Fica, bývalý ministr zahraničí Slovenska Rastislav Káčer. Podle něj to jeho zemi nevyšlo tolikrát, že si nakonec "nabrnkla" ještě většího grázla.
"Fialova vláda si v zahraniční politice vedla skvěle. V domácí politice a v ekonomice to ale na jedničku není. Tam je to takové tři minus," hodnotí dva roky od voleb vládu pětikoalice komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. Podle opakovaných průzkumů by v současnosti s přehledem vyhrálo hnutí ANO. V čem je kouzlo Andreje Babiše? A jakou má současná vláda šanci ho za dva roky porazit?
"Petr Fiala jako politik musí být optimistický a musí mluvit o současných problémech a o průšvizích vlády jako o něčem, co neexistuje," říká komentátor Petr Honzejk dva roky od volebního vítězství Spolu a následného vytvoření vlády pětikoalice. Podle něj Fialův optimismus nestojí tak na vodě, jak se zdá. Alespoň to čte z nedávných průzkumů preferencí, kde si vládní strany až tak špatně nevedou.
"Vypadá to, že Ukrajina spoléhá na jeden faktor: My tady krvácíme za vás, proti Rusům jsme to nevzdali a máte povinnost nám pomáhat. Na tomhle ale nemůžete stavět zahraniční politiku," říká bývalý český generální konzul v Petrohradu a analytik rizik Vladimír Votápek. Proč by si měl dát Zelenskyj pozor, aby si Ukrajina nepokazila vztahy s konkrétními zeměmi? A jak postupuje ukrajinská ofenziva?
"Ukrajinci svým útokem vlastně přepisují učebnice vojenství. Silami, které jsou méně početné než ty, které se brání a za pomoci méně kusů těžké techniky překonávají silně opevněné území," říká k ukrajinské ofenzivě bývalý diplomat a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek. Podle něj na zásadní úspěch protiútoku ještě čekáme. "A nepochybně se podařit může," vysvětluje expert.
"V případě Česka prezidentské volby dokázaly, že jet ryze populistickou nebo nacionalistickou kampaň není nutná podmínka k tomu, abyste vyhráli," říká k dění ve střední Evropě šéf zahraničního odboru Pražského hradu Jaroslav Zajíček. Není na čase myšlenku visegrádské spolupráce opustit? Je česká zahraniční politika dostatečně jednotná? A co říká na personální změny v hradní administrativě?
"Měli jsme jedinečnou příležitost, kdy oslovit celý svět. Lepší platforma neexistuje," říká o vystoupení prezidenta Petra Pavla na Valném shromáždění OSN šéf zahraničního odboru Hradu Jaroslav Zajíček. Že si Pavel místo toho nešel potřást rukou s americkou hlavou státu Joem Bidenem, ho nemrzí. "V porovnání s několikavteřinovým setkáním a vyfocením to na miskách vah zvítězilo," dodává diplomat.
"Hraní může být v něčem terapeutické. Můžu do něj vložit nějaký svůj přetlak," říká herečka Eliška Křenková, která si zahrála hlavní ženskou roli ve stylizovaném dramatu Úsvit mířícím do českých kin. Jeho hlavním tématem je intersexualita - proč toto téma podle ní lidé jen málo chápou? A je česká společnost dostatečně liberální? A jak ovlivnila Křenkovou sebevražda blízké osoby?
"Hrozně často zapomínáme na svůj wellbeing. Minimálně v mojí bublině se lidé posouvají a chodí na různé druhy terapií, ale to je jen jedna z cest, jak se o sebe starat," říká herečka Eliška Křenková. V rozhovoru se Světlanou Witowskou o sobě přiznává, že má problém si některé věci nepouštět k tělu, podobně jako hlavní postava filmu Úsvit, kterou ztvárnila. Film míří do českých kin.
"Hrát padouchy je zajímavější. Každá zlá vlastnost nebo problém, co ona postava má, musí mít nějakou podstatu a mě baví tu podstatu hledat," přiznává herec Jiří Dvořák s tím, že hrát "chemicky čistého" klaďase je pro něj tak trochu nuda. Které hrdiny má naopak rád a proč by na ně Češi měli daleko více vzpomínat? Jaké bylo dabovat Jamese Bonda a proč není dabing zrovna lukrativní obor?
"Bolševici se jich báli jako čert kříže a jejich osudy jsou opravdu neuvěřitelné - holýma rukama pomocí kamenů a klacků třeba dobyli plně vyzbrojenou pevnost," říká o československých legionářích herec a průvodce dokumentárním cyklem Legie 100 Jiří Dvořák. "Dnes bychom o nich řekli, že jsou jako speciální jednotky," říká o mužích, kteří nasazovali život nejen za první světové války.
"Pro Rusko by bylo důležité získat lidi, kteří jsou tak nějak na okraji. Nejsou úplně proruští, ale zároveň jsou třeba kritičtí vůči téhle vládě a mají nějakou prestiž," popisuje novinář Respektu Jaroslav Spurný jednu z cest, jak může Putinův režim nejen v Česku stále udržet svůj vliv. Je Rusko pro naši bezpečnost stále nepřítelem číslo jedna? A jak se od invaze na Ukrajině změnila práce BIS?
"FSB nemá na to, aby šla po každém. Vybere si oběti, které považuje za slabé, a udělá z nich exemplární případ pro ostatní. My o vás budeme vědět, ať se schováte kdekoliv," popisuje praktiky ruských tajných služeb novinář Jaroslav Spurný. Rusko se podle něj v Česku zaměřuje nejen na ty, které Kreml nazývá "zrádci", svůj vliv tu upevňuje i jinak - šířením dezinformací či napojením na vlivné osoby.
"Je to zlé z pohledu demokratického prozápadního Slovenska. Počtvrté se vrací člověk, který v minulosti vychýlil zemi z dráhy liberálních demokracií a do jisté míry se mu podařilo rozvrátit právní stát," říká k vítězství Směru Roberta Fica slovenský sociolog Michal Vašečka. Bude Fico schopen sestavit vládní koalici? A co by to znamenalo pro celé Slovensko?
"Demokratické Slovensko prohrálo. Nemusíme mít žádnou pochybnost, že se Robert Fico bude snažit v některých ohledech omezovat právní stát. Začne tím, že zastaví vyšetřování všeho, co se na Slovensku dělo v minulých letech," říká slovenský sociolog Michal Vašečka o vítězství Směru bývalého slovenského expremiéra. "Je to zlé a mohlo to být velmi zlé," hodnotí výsledek voleb.
Pokud jde o inflaci, je na tom ve středoevropském kontextu Česká republika velmi špatně, varuje ekonomka Jana Matesová. Podle ní bychom se rozhodně neměli vydávat cestou Maďarska, které je na tom daleko hůř. Kvůli dodávkám plynu z Ruska na dluh ho má země silně v hrsti, míní Matesová.
