Strahovský stadion v Praze je unikátní kulturní památkou a výjimečným architektonickým počinem, na jehož vzniku se podílela řada předních architektů. V roce 2003 byl prohlášen kulturní památkou, a přesto dějiště všesokolských sletů a posléze i spartakiád stále chátrá. "Stadion se stává smutným mementem našeho přístupu k národnímu kulturnímu dědictví," říká historik architektury Miroslav Pavel.
Okály, montované dřevostavby, byly ve své době velmi oblíbeným druhem bydlení. Západoněmecký "vynález" se v tehdejším Československu rychle ujal a montované dřevostavby z podniku Okál Rýmařov začaly zaplavovat města i vesnice. Okál, který se v tuzemsku začal stavět v 70. letech, je navíc kvalitativně srovnatelný se současnými dřevostavbami a lze ho i drobnými zásahy přizpůsobit dnešnímu životnímu stylu, stejně jako se to podařilo kanceláři Pavlíček+Hulín architekti.
Na Bali si jeli hlavně odpočinout a získat nové zkušenosti. Po šesti letech se z indonéského ostrova stal jejich druhý domov, kde stačili vybudovat už pět domů. Využívají k tomu obrovské lodní kontejnery. Ty mají kromě rychlosti výstavby samozřejmě i řadu dalších výhod. "Jde o samostatnou uzavřenou kostku v kovové konstrukci, která se během zemětřesení nebo tsunami maximálně převalí, ale nesesype se na vás jako běžný dům z cihel," přibližují.
Centrální dispečink v Praze 2 patří mezi nejvíce diskutované budovy v hlavním městě. Nesouhlas vyvolával už v době svého vzniku a podle architekta Petra Kučery je tomu tak dodnes. "Tato stavba vždy vyvolávala a také stále vyvolává spíš negativní reakce. Věřím tomu, že kdyby se mělo o jejím osudu rozhodnout v referendu, tak ji veřejnost nechá zbourat," řekl během obhlídky domu, který si kvůli svému vzhledu vysloužil přezdívku Mordor.
Národní galerie od Josefa Gočára na Kampě nebo Národní muzeum na Karlově náměstí. U některých projektů je dobře, že se nerealizovaly, u jiných naopak. To, jak mohlo město vypadat, připomíná výstava Praha nerealizovaná na Václavském náměstí. "V některých případech vlastně můžeme být šťastní, že neumíme ambiciózní projekty dotahovat do konce. Město je tak vlastně odolnější k různým módním výstřelkům, které se mohou rychle ukázat jako slepá cesta. Praha je tak vlastně torzem nedokončených velkolepých koncepcí a knihovnou nerealizovaných návrhů z každé doby," říká autor výstavy, architekt Petr Kučera.
Nová publikace Praha na prahu moderny ukazuje architekturu města z pohledu, který se běžně z chodníku nenaskytne. Téměř čtyři stovky unikátních snímků odkrývají interiéry domů a pohledy ze střech. Zdeněk Lukeš a Miroslav Hroch se tentokrát zaměřili především na architekturu druhé poloviny 19. století. Ta je podle autorů unikátního průvodce neprávem opomíjená.
Hrad Hartenberg na Sokolovsku ještě v 90. letech připomínal spíš kopec suti zarostlý zelení. V roce 1997 ale získal nového majitele, který ho za pomoci dobrovolníků začal rekonstruovat. Až do roku 2010 probíhalo vyklízení a třídění suti. A tehdy byly zahájeny zásadnější stavební zásahy. Dodnes se podařilo uvnitř velkého paláce obnovit dvě patra s dobrovolnickým sálem, knihovnou a Tříkrálovou gotickou kaplí nebo zachovat původní románsko-gotické sklepy. Díky sbírce na Hithitu by návštěvníci hradu mohli získat zastřešené zázemí.
Ondřej Doule se ještě jako student pražské ČVUT podílel na projektu londýnského mrakodrapu Shard. Absolvent Fakulty architektury ČVUT a Mezinárodní kosmické univerzity ve Štrasburku se věnuje převážně navrhování obydlí ve vesmíru. Ve spolupráci s vesmírnou agenturou NASA se podílel na plánování základny na Marsu, pracoval také na návrhu orbitálního hotelu Omicron. "Vesmírní architekti se musí mnohem více soustředit na potřeby člověka, který se v extrémním prostředí nepřizpůsobí. Tady na Zemi se spoléhá na to, že člověk se téměř všude a všemu přizpůsobí. Stačí se podívat kolem sebe," říká v rozhovoru.
Solidarita je nejstarším sídlištěm v Praze. Projektovat se začalo dva roky před únorovým převratem v roce 1946 a z větší části bylo dokončeno už v roce 1950. Sídliště je unikátní i v tom, že v něm byla postupně dostavěna občanská vybavenost jako divadlo, školky nebo prádelny. Historii, příběh a také sociologická data Solidarity, která vznikla podle urbanistického návrhu Františka Jecha, přiblížila architektka Michaela Janečková, která spolupracovala na projektu Paneláci.cz.
Českou cenu za architekturu, kterou druhým rokem předává Česká komora architektů, získal projekt Archeopark Pavlov od architektů Radko Květa a Pavla Pijáčka. Sedmičlenná odborná porota rovněž ocenila Galerii nábytku na brněnských Vinohradech od studia Chybik+Kristof Architects & Urban Designers nebo Komunitní centrum Máj od SLLA Architects. Všechna oceněná díla Česká komora architektů vystaví od 29. listopadu v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze a od 13. února 2018 pak v Galerii architektury Brno.
Funkcionalistická budova bývalých Elektrických podniků v Praze, která je chráněna jako kulturní památka, byla až do konce letošního října centrem umělců a kreativců. Zázemí zde našla řada architektů, grafiků, ale i The Chemistry Gallery. Nyní je budova prázdná a má projít rekonstrukcí. Právě ta by měla být podle historika architektury Jakuba Potůčka vedena citlivým způsobem, který by stavbě vrátil zašlý lesk. "Jde o vskutku mimořádné dílo funkcionalistické architektury. Je to tak významná stavba, že její hodnotu lze srovnávat s těmi nejsmělejšími stavbami v kontextu celé evropské scény," vysvětluje s tím, že bez větších stavebních zásahů může fungovat jako moderní polyfunkční budova.
Zvláštní cenu Českých center z Přehlídky diplomových prací absolventů vysokých škol a fakult architektury získala diplomantka ateliéru Architektura IV. pražské UMPRUM Elena Fialková. Její redefinice Pražského hradu získala i Cenu Josefa Hlávky. Zásadním impulzem pro vznik projektu, v němž se snažila Fialková areál Hradu propojit s bezprostředním okolím, bylo zavření hlavního vstupu od Hradčanského náměstí a omezení pohodlného přístupu pro návštěvníky. "Otázka bezpečnosti areálu se tak v kontextu města projevuje jako 'autismus' vůči bezprostřednímu okolí. K odumření areálu přispělo i uzavření části Jeleního příkopu," říká architektka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Na architektonickém festivalu World Architecture Festival v Berlíně byly vyhlášeny ceny Světová stavba roku. Vítězem jubilejního desátého ročníku se stal projekt Čínské univerzity v Hongkongu, v němž se skupina architektů zabývala revitalizací čínské vesnice Kuang-ming, zničené zemětřesením. Loni získal prestižní cenu polský architekt Robert Konieczny za návrh muzea ve Štětíně.
Exteriérová výstava Příběh paneláku v Praze umístěná před Fakultou stavební ČVUT představuje historii i aktuální stav šesti vybraných pražských sídlišť. Expozice má upozornit na to, že ne všechna sídliště jsou stejná a že ne v každém případě musí jít o monotónní shluk panelových krabic. A vzhledem k tomu, že jenom v Praze v nich žije kolem 44 procent obyvatel, je podle jedné z autorek projektu Paneláci.cz nutné hledat kvalitní a pro obyvatele důležité a funkční prvky sídlišť a ty podporovat a chránit. "Sídliště v Praze patří mezi nejoblíbenější místa bydlení a nestávají se z nich 'ghetta', jak předvídaly mnohé prognózy devadesátých let," říká architektka Michaela Janečková.
O České republice toho moc nevěděli. Pouze to, že odněkud z Moravy pochází jejich předkové a že jde o zemi plnou krásných měst kolem Prahy. Právě ta se mladý americký pár vydal poznat. Zamilovali si především Český Krumlov, který popsali jako nejkrásnější místo na světě, nebo Mikulov. A zalíbila jsem jim nejenom česká historická architektura, ale zachutnalo jim i zdejší jídlo a pivo.
Česká komora architektů již poosmnácté vyhlásila Přehlídku diplomových prací absolventů vysokých škol a fakult architektury, jejímž cílem je porovnávat úroveň kvality výuky těchto škol architektury. První cenu získala Veronika Indrová za projekt revitalizace strahovské stadionu, druhé místo studenti FA ČVUT, kteří navrhovali porodní dům a třetí místo student AVU za dostavbu kostela Panny Marie Sněžné v Praze. Porotu zaujal i návrh mostů z inovativních ekologických materiálů nebo téma Eleny Fialkové z pražské UMPRUM. Ta se zabývala novým funkčním využitím Pražského hradu.
Absolventka architektury z liberecké univerzity Petra Ross vyhrála před rokem stipendium Jana Kaplického a získala tak možnost strávit tři měsíce placené stáže v ateliéru Zaha Hadid Architects. V něm měla možnost podílet se na řadě zajímavých projektů, včetně revitalizace tallinnského přístavu. "Účastnila jsem se od začátku veškerého procesu navrhování a schůzek jako každý člen týmu a skutečně měla pocit, že jsem součástí unikátního světa Zahy Hadid, se vším, co k němu patří," vypráví svoje zkušenosti. Pobyt v Londýně ale není její poslední zahraniční zkušeností. Momentálně pracuje v Antverpách.
V historickém centru Olomouce byl otevřen nový hostel. Název Long Story Short odkazuje na bohatou historii místa, hostel je totiž v cihlovém domě ze 17. století. Pojmenování se odvolává i na dispozici budovy, kterou se vine dlouhá chodba, nebo na krátkodobé ubytování. Interiérová designérka Denisa Strmisková ve spolupráci s majiteli a mladou podnikatelkou Evou Dlabalovou přebudovala celé jedno patro historické budovy do moderní podoby. Její realizace byla zveřejněna i v prestižním magazínu Wallpaper.
Oživení půdy nad hospodářským stavením, které v minulosti sloužilo například jako sklad obilí. Takový plán mají investoři ve spolupráci s architektonickým ateliérem 3+1 architekti. Nově vzniklé podkroví, které nabízí pohodlné bydlení na 200 metrech čtverečních, je plné původních prvků. A se stejným přístupem, tedy s respektem k historii a odhodláním zachovat stavební dědictví, bude v budoucnu oživena celá zemědělská usedlost. Momentálně se pracuje na novém ovčíně a opravě božích muk.
Letošní vítězkou Přehlídky diplomových prací České komory architektů se stala absolventka FA ČVUT Veronika Indrová. Ta se ve svém projektu snažila o konverzi neustále chátrajícího stadionu na pražském Strahově. Do zrekonstruovaných tribun umístila byty a z hřiště vytvořila park.
