Přesně rok od slavnostního poklepání na základní stavební kámen se v pražských Strašnicích oficiálně otevřel nový zimní stadion. Moderní hala v ulici Přetlucká, jejímž nejcharakterističtějším znakem je předsazená hliníková fasáda, v sobě kromě dvou ledních ploch skrývá veškeré pohodlí moderního sportoviště a připomíná novodobý chrám sportu.
Na konci loňského roku Ministerstvo kultury rozhodlo, že soubor budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze nebude památkou. Současný majitel tak může komplex staveb ze 70. let zbourat a postavit na jeho místě nové domy. Studentka architektury se přesto v rámci studijní stáže na univerzitě v Lublani pokusila brutalistní budovu zachovat a najít pro ni nové využití.
Olšanské hřbitovy s rozlohou téměř 51 hektarů patří k největším pohřebištím v Praze a kromě desítky slavných osobností zde můžeme nalézt i celou řadu architektonicky a umělecky zajímavých náhrobků. Své stopy zde zanechal Josef Gočár, Jan Kotěra, Josef Mánes i Václav Myslbek. Díky iniciativě Klubu za starou Prahu a projektu adopce Správy pražských hřbitovů se ze tří stovek do projektu zařazených hrobů podařilo 130 zrekonstruovat.
Dům se měl po rekonstrukci proměnit na moderní bydlení a zároveň splynout se svým okolím. Hlavním motivem přestavby se stal zaoblený balkón původního objektu. "Byly použity vytříbené a vzájemně nekontrastní materiály - štuková omítka, eloxovaná dřevohliníková okna, terrazzo, žula, pohledový beton a copilit - ve snaze vytvořit moderní objekt schopný harmonického zapojení do historického rámce okolních staveb," popisují architekti z brněnského ateliéru Urban Čelikovský. Jejich projekt nominovala mezinárodní odborná porota i do užšího výběru České ceny za architekturu.
Pražská Galerie Jaroslava Fragnera představí v únoru nejlepší snímky z Ceny architektonické fotografie 2017 (Architectural Photography Award 2017). Cílem mezinárodní soutěže a následné putovní výstavy je podpora a inspirace veřejnosti při vnímání prostředí, které člověk vytváří a proměňuje. K vidění budou jak fotografie staveb, měst a života v nich, tak i vztahy mezi městem a krajinou. Letos mezinárodní komise vybírala z 1273 snímků od účastníků z 34 zemí a ocenila nejlepší z nich ve dvou kategoriích - otevřené a profesionální. Výstava bude v galerii k vidění od 2. února do 1. března.
Na pavilon pro Slovanskou epopej byla v minulosti už několikrát vypsána soutěž, ve které se hodnotila vhodná místa pro umístění stavby. Stejně tak byla v minulosti mnohokrát řešena i podoba objektu. Studenti z ateliéru Architektura I pražské UMPRUM se ale tentokrát dívali na téma z jiného pohledu a snažili se odpovědět na to, jak je cyklus velkoformátových obrazů od Alfonse Muchy vnímán dnes, jaký význam má pro Prahu a kde má být pavilon nebo expozice umístěna.
Výstava Bydliště: panelové sídliště / Plány, realizace, bydlení 1945-1989, která se právě koná v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, má přiblížit historii vybraných sídlišť v ČR a poukázat na to, že ne všechna sídliště jsou stejná. Expozice obsahuje nejenom plány a modely, ale i dobové snímky nebo zařízení bytů.
Svoji 14denní cestu po socialistickém Československu považuje nizozemský fotograf Ard Hesselink za jednu z nejinspirativnějších ve svém životě. Na snímcích, které po dlouhé době vytáhl z archivu a zveřejnil na blogu, se mu podařilo zachytit nejenom zajímavé momenty tehdejšího života, ale třeba i předvolební atmosféru ztělesněnou všudypřítomnými budovatelskými plakáty.
Příspěvek Nadačního fondu proti korupci týkající se lavičky v Praze 6, která má připomínat Václava Havla, rozpoutal na Facebooku velkou debatu. Diskutující řeší nejenom hodnotu lavičky, ale i její cenu. "Vzniklo-li dílo veřejnou transparentní dvoukolovou soutěží, z které se musela zaplatit i odborná komise, pak to určitě odpovídá," říká sochař a autor projektu Vetřelci a volavky Pavel Karous.
Moderní domy s velkorysým vybavením, kulturní vyžití, vzdělávací zařízení, hasiči nebo knihovna, stejně jako politická angažovanost některých obyvatel. To všechno mělo z nově budovaných poválečných Lidic vytvořit vzorovou socialistickou vesnici.
Přelom století, a zejména následné období Československé republiky, přinesl řadu nových urbanistických vizí. Uvažovalo se například o vzniku vládní čtvrti na Letné, tunelu pod Václavským náměstím nebo výstavbě dopravní komunikace na Petříně. A právě o těchto a mnoha dalších nerealizovaných projektech pojednává kniha Praha nepostavená architektky a teoretičky architektury Kláry Brůhové. "Já si myslím, že pro Prahu tak, jak ji známe dneska, je důležitá kontinuita. Tedy nejenom přelomový rok 1918, ale už události od 2. poloviny 19. století. Velké vize pro Prahu vznikaly už tehdy," přibližuje historii Prahy.
K pastevectví se Antonín Zeman dostal více méně náhodou. Letos to bude už deset let, co svoje stádo rozežene po pražských loukách. V rozhovoru pro Aktuálně.cz se rozpovídal i o tom, jak se provozuje zemědělství v Praze.
Finský architekt nabízí řešení zahuštěných měst. V domě, který zabírá pouze plochu jednoho parkovací místa, tedy zhruba dvanáct a půl metrů čtverečních, je podle něj možné pohodlně pracovat, ale i bydlet. Postavit se dá během jedné noci a téměř kdekoliv. Dřevěné panely, z nichž je sestaven, jsou pětkrát lehčí než železobetonová konstrukce. Díky tomu objekt nepotřebuje základy.
Kniha Města zdí české architektky a urbanistky Anny Beaty Hablové nastiňuje téma obchodních center. Zabývá se jejich architektonickým vývojem nebo tím, jakou roli hrají v současné struktuře města. A právě to autorka knihy kritizuje. Obchodní centra jsou podle ní především introvertními stavbami, které nevyužívají svůj parter. "Jsou pouze kašírkou veřejného prostoru a zároveň tak kradou lidi z veřejného prostoru skutečného, aniž by něco městu vrátila. Za obchodními centry stojí globální hráči, kteří zde vytáhnou z lidí peníze, ty ale investují jinde, nejčastěji dál na východě," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Brněnský architekt Marek Štěpán se octl po boku světových architektonických hvězd, jako je například Jean Nouvell nebo Norman Foster. Respektovaný kanadský magazín Azure zařadil projekt kostela sv. Václava v Sazovicích na Zlínsku do desítky těch nejlepších staveb světa za rok 2017.
Architekt Jan Tyrpekl se kromě standardních zakázek zabývá i experimentálními projekty, v jejichž rámci se snaží zkoušet různé nové postupy a strategie. Ten poslední vznikl na řopíku, tedy lehkém pohraničním opevnění na Moravě. Objekty, které Armáda ČR rozprodává, mají totiž podle něj velký potenciál, který dosud zůstává nevyužit.
Arch Vader z projektu Archwars mapuje omyly v české architektuře. Seznam těch čtrnácti největších za uplynulý rok vytvořil i pro Aktuálně.cz. Kromě zateplení historické budovy školy v Kamenných Žehrovicích se do jeho výběru kuriozit dostal například Kristkův dům v Brně nebo protipožární opatření u památníku listopadu 1989 na pražské Národní třídě.
Jak by mohla v budoucnu vypadat pražská magistrála, kdo zastupoval českou architekturu na bienále v Barceloně nebo přehlídka diplomových prací absolventů vysokých škol. Prohlédněte si nejzajímavější články o bydlení a architektuře, které jsme vám přinesli v uplynulém roce.
Ještě před více než sto lety se výrobě vánočních ozdob ze skleněných perliček věnovaly na Jablonecku desítky rodin. V současnosti se touto unikátní řemeslnou výrobou zabývají už jen zaměstnanci rodinné firmy Rautis v obci Poniklá na Jilemnicku. Postup, který nejprve zpracovával zbytky ze sklářské výroby, se postupem času rozšířil a největšího rozmachu dosáhl ve 20. a 30. letech. "Mimochodem, Japonce výroba skleněných perel ve 20. letech minulého století natolik zaujala, že podnikli i průmyslovou špionáž a výrobu okopírovali. Pokud vím, nikdo už v Japonsku v této tradici nepokračuje," přibližuje Barbora Kulhavá.
Budova Transgasu na Vinohradské ulici v Praze se zahalila do růžového dýmu. Akce, k níž se přihlásila umělecká skupina Bolt985, tak chce upozornit na kvality stavby a bojovat proti zbourání Transgasu. "Snažíte se zbourat budovu, která má obrovskou architektonickou hodnotu a jejíž unikátní technologické řešení nemá u nás obdoby. Brutalistní budovu, která je pro mnohé inspirací. Místo ní chcete další skleněnou fasádu, kterých je ve městě přespříliš," kritizuje skupina záměr současného majitele unikátní budovu ze 70. let zbourat.
