Chodíme kolem nich bez povšimnutí, často ani nevíme, k čemu slouží. Výdechové komíny pražského metra ale nejen dokumentují vývoj české architektury od 70.let, ale rovněž jsou důležitou součástí veřejného prostoru. Za jejich realizací navíc stojí přední architekti své doby. Právě těm vzdává hold právě připravovaná kniha Nádech výdech bývalého novináře Jana Charváta.
Motel jako nový typologický druh se v české architektuře objevil v 60. letech. Nesl s sebou tehdy nádech exotiky a také náznaky budoucnosti. Řada motelů navíc vznikla i mimo hlavní dálniční tahy. Jedním z nich je bývalý motel Stop/Garni – v současnosti motel Golf.
Už dva roky mapují neobydlené a nevyužívané domy v Praze a po celém Česku. Nyní se lidé stojící za iniciativou Prázdné domy snaží propagovat dočasné pronájmy. V jaké části Prahy je nejvíc prázdných domů a kdo je zpravidla vlastní? Jak situaci vyřešit a opět do centra města vrátit normální život, navrhuje zakladatel Prázdných domů Petr Zeman v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Návštěva Československa v roce 1976 splnila všechna jeho očekávání. Zamiloval se do zdejší krajiny, malých vesnic i velkých měst. Obzvlášť ho fascinovaly stopy minulosti, které tehdy v jeho rodném Nizozemsku pomalu mizely. V překrásné zemi plné historie ale narazil také na strach místních lidí. "Jejich reakce a komunikace s nimi pro mě byly nepříjemným překvapením. Měl jsem pocit, že většina lidí, na které jsem narazil, se mě bála a nevěřila mi. Jako by se báli komunikovat s cizincem," vypráví v rozhovoru pro Aktuálně.cz nizozemský fotograf s tím, že to zřejmě souviselo s rušivou všudypřítomností Ruska.
Historie šroubáren v Libčicích nad Vltavou se začala psát na konci 19.století. V dobách největší slávy zde pracovalo kolem tisícovky zaměstnanců a výrobky odsud mířily do celé Evropy. Po roce 1989 a povodních začal význam podniku upadat a z unikátních industriálních staveb se postupně staly ruiny. Do místa za Prahou na břehu Vltavy se ale zamiloval pražský architekt Patrik Hoffman, který se posledních sedm let snažil budově bývalého uhelného skladu a kotelny vrátit lesk. Jako první přišel na řadu uhelný mlýn, jehož revitalizaci ocenila i mezinárodní porota soutěže Grand Prix achitektů, a minulý týden byla otevřena i kotelna.
Práce trojice mladých architektů studia ORA je typická důrazem na detail. Stejně tedy přistupovali i k rekonstrukci bytu v činžovním domě postaveném v 19. století.
Projekt zateplení domu dětí a mládeže v památkové zóně Českého Krumlova vznikal ve spolupráci s památkáři. Budově, která v minulosti utrpěla řadu šrámů, se podařilo kromě izolace vrátit i fasádu s historizujícími detaily. Navíc jde o úplně první budovu, která v tomto jihočeském městě mohla být zateplena. "Nový postup byl projednán s pracovníky památkové péče a obdrželi jsme souhlasné stanovisko k experimentálnímu řešení, které pokud bude po pětileté lhůtě pozitivně vyhodnoceno, otevře cestu dalším užitím na historických budovách," vysvětluje jedna z autorek projektu Barbora Sládková.
Architektonická studie proměny nádraží Bubny na Památník ticha byla poprvé představena v pondělí 16. října v The Chemistry Galery. Jako vítězný projekt vybrala odborná komise studii architektonického studia ARN z Hradce Králové.
Tématu češství se fotograf Tomáš Pospěch věnoval od roku 2002. Snažil se zachytit určité zažité vzorce oblékání, hasiče, venkovské fotbalisty, vánoční cukroví, řízky a smažák, turka naservírovaného do skla, šumperák nebo chaty. Hodnotit ale svými snímky nechtěl. "Jednoznačnému hodnocení jsem se chtěl vyhnout. Nese si to pochopitelně pozitivní i méně lichotivé stránky. Někdy je to pozitivní šetrnost, jindy uťáplost a přizdisráčství. Hranice mezi kutilstvím a šetrností nebo buranstvím a čecháčkovstvím je velmi tenká," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Karlínská galerie Viper se na měsíc změnila na klasickou českou hospodu s tradičním vybavením. Na výstavě je možné si posedět u štamgastského stolu, dát si pivo nebo nakládaný hermelín a především diskutovat, například o budoucnosti Karlína a dalších pražských čtvrtí. "Kvalitní zástavba a s ní související kvalita života, dobrá vzdálenost i dostupnost do centra, udržovaný veřejný prostor, volné stavební parcely, to vše vytváří tlak na cenu nemovitostí i pozemků. A v tomto prostředí nemá dnes klasická hospoda mnoho šancí, jak s pivem za dostupnou cenu přežít," popisuje kurátorka. Netradiční výstava potrvá až do 31. října.
Cenu Architekt roku letos odborná porota udělila někomu, kdo nikdy žádný dům nepostavil. Získala ji brněnská výtvarnice Kateřina Šedá. Ta svoje projekty nerada škatulkuje, jiní je ale popisují jako sociální architekturu. "Architektura jsou pro mě především vztahy, nikoliv věci, stejně jako třeba výtvarné umění," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Generální oprava budovy Národního muzea začala v roce 2015 a podle generálního ředitele Michala Lukeše pokračuje podle plánu. Hotovy jsou hrubé stavební práce, včetně chodby, která v budoucnu propojí historickou a Novou budovu Národního muzea. Část prostor by se měla prvním návštěvníkům otevřít za rok při příležitosti 100. výročí vzniku republiky a 200. výročí založení muzea.
Rodina přední české sochařky Hany Wichterlové, sestry českého vynálezce Otty Wichterleho, bojuje o budoucnost ateliéru své pratety. Loni podala žádost o zapsání objektu na seznam kulturních památek. "Hodnota ateliéru tkví v náboji, v geniu loci, který opakovaně popisují pamětníci a který bude přitahovat návštěvníky. Jsem přesvědčena, že lidé chtějí vidět ateliér takový, jaký byl, s tvorbou opotřebovaným vybavením, s osahanými dveřmi, jeho typickou vůní, s každým detailem," říká Zuzana Wichterlová v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Přestože v Praze nikdy nevznikly velké městské lázně, řada menších staveb zde stála. Prakticky každá ze čtvrtí jednu měla. Během festivalu Den architektury bude o vztahu Čechů k lázeňství i o tom, jak budovy dnes vypadají, vyprávět architekt Martin Rusina. "Mnoho lázní do 80. let fungovalo, v 90. letech ale byla většina z nich zrušena a zprivatizována. Řada z nich dodnes chátrá," vysvětluje architekt a dokládá to například na osudu Městských lázní v Plzni nebo bývalých parních lázní v ulici Na Slupi.
Secesní dům ve Vodičkově ulici číslo 37 se v roce 1880 stal domovem fotografického ateliéru Jana Nepomuka Langhanse, kde se svého času nechal zvěčnit T. G. Masaryk, perský šáh i anglický král. Citlivá rekonstrukce architekta Ladislava Lábuse dokončená roku 2002, která podpořila specifickou atmosféru starého paláce a navázala i na jeho historii, získala mimo jiné Grand Prix 2003 Obce architektů. Do areálu mezi Vodičkovou ulicí a Františkánskou zahradou bude možné nahlédnout v rámci festivalu Den Architektury v sobotu 30. září od 14 do 17. hodin.
Stavby pocházející z 2. poloviny 20. století bývají často spojovány s dobou, kdy vznikly. Na zapomenuté a méně známé architektonické skvosty z této doby se snaží dlouhodobě upozornit spolek Architektura 489. Na svém webu zveřejnili interaktivní mapu se zhruba dvěma stovkami budov převážně z Prahy a snaží se vysvětlit, proč bychom domy postavené v letech 1948 až 1989 neměli zatracovat. Některé z nich okomentovali i pro Aktuálně.cz.
Luxusní apartmán The Krane se nachází v kodaňském přístavu Nordhavn. Struktura v bývalém přístavním jeřábu se skládá z recepce umístěné v přízemí, zasedací místnosti Glass Box v prvním patře, lázní a vyhlídkové terasy v patře druhém a apartmánu na samém vrcholu. "The Krane vystihuje dánský názor na luxus, který se dá jednoduše popsat jako 'méně je více'," popisuje architekt, který za projektem stojí.
Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) ve čtvrtek otevřel multifunkční prostor Centrum architektury a městského plánování (CAMP). V budoucnu by se měl stát místem pořádání vzdělávacích akcí, ale především prostorem pro věcné debaty o stavění v Praze. Budoucnosti metropole se týká i první výstava v emauzském areálu, která podrobně mapuje 63 připravovaných stavebních projektů. "Debata o stavění v Praze je velmi vyhrocená a má daleko k racionálnímu dialogu o tom, co město potřebuje," uvedl ředitel IPR Ondřej Boháč.
Minulý režim považují za negativní a v žádném případě by ho nechtěli vrátit. Opačný postoj ale zastávají k domům, které byly v dobách socialismu postaveny. "Je nám pouze líto, že lidé mají touhu něco, co vzniklo v té době, odstranit. I my jsme 'produkty' té doby a nechceme, aby nás někdo odstraňoval. Za těmi domy stojí skvělí architekti a inženýři, a nelze proto jejich dílo odsuzovat kvůli době, ve které vzniklo," vysvětlují Pavlína Krásná a Pavel Hrubý ze spolku Architektura 489. Zhruba dva roky mapují poválečnou architekturu, upozorňují na její kvality a snaží se ji zbavit nálepky socialistická.
Budoucnost české ambasády v Berlíně, kterou navrhli manželé Machoninovi, se v posledních letech řešila opakovaně. Výjimečné brutalistické budově hrozila dokonce demolice, proti níž se postavili i němečtí památkáři. Ministerstvo zahraničí se rozhodlo budovu zachovat. Plánovaná rekonstrukce, o které se bude rozhodovat na konci září, by měla být dokončena do roku 2023 a měla by vyjít na více než půl miliardy korun. "Suma, která je na rekonstrukci budovy v současné době potřeba, se sice zdá být astronomická, je ale potřeba mít na paměti, že jde o první zásadní investici do budovy od jejího otevření před čtyřiceti lety," upozorňuje v rozhovoru vnučka autorů Marie Kordovská.
