Petra Jansová

637 článků

Moje články

Michelinský kuchař: Jinde se hvězdy rozdávají častěji. Nevím, co udělat, aby jich v Česku bylo víc

Jednou z pražských restaurací, které se letos podařilo obhájit místo v prestižním gastronomickém průvodci Michelin Main Cities of Europe, je Field na Starém Městě, v němž kuchyni šéfuje Radek Kašpárek. Ten si ocenění váží a stejně jako před třemi lety k němu přistupuje s pokorou. Od doby, kdy získal hvězdu poprvé, se snažil změnit svůj přístup a zpomalit pracovní tempo. "Nemyslím si, že by měla být odebrána hvězda špičkovému podniku, který vaří mezinárodní kuchyni a má velký úspěch. Opravdu netuším, jakých kritérií by se kuchař měl držet, aby pochopil hodnocení michelinských komisařů," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Vize pro brněnský "Bronx": Architekti navrhují do zanedbané čtvrti vnést fungující veřejný prostor

Lokalitu brněnského Cejlu čekají změny. Mezi ulice Francouzská, Hvězdova, Bratislavská a Stará přibude nový obytný blok o rozloze přibližně devět tisíc metrů čtverečních podle projektu architektonické kanceláře Chybík + Krištof Associated Architects. Základem architektonického konceptu je vytvoření nového veřejného prostoru, který problematické lokalitě chybí.

Omyly, pokuty, sebevraždy a vrácení ocenění: Co s sebou přináší prestižní michelinská hvězda

První michelinský průvodce vyšel v roce 1900, první hvězda byla udělena o šestadvacet let později. Za celou historii jich pak byly uděleny stovky. Mimo Evropu se michelinští komisaři vydali až v 21. století. Hodnotí se nejenom kvalita jídla, ale i obsluhy. A přestože michelinská hvězda patří k nejprestižnějším gastronomickým oceněním, stává se, že o ni šéfkuchaři nestojí a usilují o její vrácení.

Horší víno Pražákům nenalévám, protože mu rozumí, říká v zahraničí oceňovaný vinař Valihrach

Josef Valihrach je jedním z vinařů, který z prestižních zahraničních soutěží pravidelně vozí ocenění. Česká vlajka se díky jeho chardonnay z roku 2008 dostala na bronzovou příčku na jedné z nejstarších soutěží Chardonnay du Monde. "Samozřejmě, nemám rád, když se říká, že se to tady neumí. Samozřejmě jsou horší a lepší roky, všechno záleží na počasí. Ale i k tomu musíte přistupovat s pokorou a být na to připraven," říká v rozhovoru Josef Valihrach.

Má vlast cestami proměn - PAVLOV – ARCHEOPARK

Má vlast cestami proměn: putovní výstava upozorňuje na zdařilé rekonstrukce chátrajících budov

Příběhy opomíjených a chátrajících objektů a míst nemusí vždy končit tragickým koncem. Díky iniciativě desítek dobrovolníků, sdružení, ale i zástupců místní samosprávy se jim daří vracet původní podobu. Na tyto snahy upozorňuje už několik let putovní výstava Má vlast cestami proměn. Ta je každoročně zahájena na Vyšehradě v Praze, odtud pak míří do všech krajů v Česku. Nejhezčí proměny jsou rovněž každý rok oceňovány, a to prostřednictvím veřejného hlasování na webu nebo pomocí hlasů odborné poroty architektů pod vedením Josefa Pleskota.

Studentskou cenu získala oprava statku rodiny Mašínů. Autor chce rehabilitovat pojem vlastenectví

Minulý týden byly v budově bývalého Federálního shromáždění v Praze předány jubilejní pětadvacáté ceny Olověný Dušan. Jako nejlepší architektonický počin odborná porota ocenila projekt Památníku tří odbojů studenta Walberta Schmirlera z ateliéru Hradečný, který řešil přeměnu statku rodiny Mašínů na památník. Olověného Dušana v kategorii design získala Lucie Koudelková z ateliéru Jaroš & Gonzalez za variabilní policový systém.

Říkalo se mu lidojem nebo briketa. Dochované interiéry nenáviděného domu skrývají umělecké unikáty

Budova Kongresového centra v Praze, dříve Paláce kultury, má za sebou hodně barvitou historii a rovněž řadu rekonstrukcí. I tak se uvnitř zachovalo mnoho původních prvků a velmi cenných uměleckých děl od předních architektů tehdejší doby. V budoucnu se budova má rozrůst o novou výstavní halu. Změnit by se mělo i prostranství v bezprostředním okolí.

Dům jako druhá kůže člověka. Studenti navrhli bytovky, které ladí se svým okolím

Studenti architektury představili svoje vize bydlení. Popasovat se museli nejen s dispozicemi bytů, ale i s okolní zástavbou.

Fotogalerie: Jak by v budoucnosti mohl vypadat ostrov Štvanice, vrch Vítkov nebo Rohanský ostrov?

Zanedbaná místa v metropoli čekají na nový život, ožít by mohl Vítkov, Štvanice i Rohanský ostrov

Výstava Objevte pražskou divočinu!, která je zároveň pozvánkou na šestý ročník krajinářského Landscape Festivalu, představuje studie, soutěžní a studentské projekty na přeměnu neudržovaných pražských lokalit.

Turisté v Krkonoších se na jaře projdou po nových lávkách, které navrhli studenti architektury

Už na jaře vznikne v Krkonošském národním parku pět nových lávek, které navrhli studenti Fakulty architektury ČVUT.

Vstup jako mýtina, uvnitř jsou kmeny stromů. Český architekt se podílí na stavbě muzea v Norsku

Mladý český architekt spolu se svými kolegy vyhrál soutěž na stavbu muzea v Norsku. Porota na jejich projektu ocenila hlavně jasný koncept.

Galerie: Tak se staví ve střední Evropě. Výstava představí nejlepší rodinné domy visegrádské čtyřky

Letos už podesáté pořádá Asociace maďarských architektů putovní výstavu s názvem Rodinné domy visegrádské čtyřky. Lidé ji mohou navštívit i v Praze na Fakultě architektury ČVUT.

Most má splynout s povodní. Někdy z něj vykukují jen betonové sloupky

VIDEO: Při záplavách z mostu koukají jen sloupky. Architekti nechali stavbu splynout s povodní

Postavit most tak, aby odolal velké vodě, je velkou výzvou pro všechny projektanty. Neobvyklý přístup zvolili architekti z nizozemských ateliérů Next Architects a H+N+S Landscape Architects. Jejich most přes řeku Waal ve městě Nijmegen se nesnaží povodním vyhýbat, ale naopak s nimi splynout.

Chodci musí zažívat trauma. Dnes bych spoustu věcí udělal jinak, říká autor Nuselského mostu

Přemostění Nuselského údolí v Praze se řešilo už na začátku 20. století. První soutěž na podobu mostu, který by spojil Vinohrady a Pankrác, byla vypsána ve 30. letech. Most byl ale dokončen až o 40 let později. Vznikl nakonec podle projektu Svatopluka Kobra, Vojtěcha Michálka a architekta Stanislava Hubičky. "Tehdy jsme nepředpokládali, jak moc se rozvine automobilová doprava. V každém případě bych se proto při navrhování snažil prosadit větší segregaci pěších od aut. Pro chodce musí být překonání půlkilometrové vzdálenosti mezi tolika auty, navíc ve výšce 40 metrů, deprimující," odpovídá architekt Stanislav Hubička v rozhovoru pro Aktuálně.cz na otázku, co by dnes udělal jinak.

Polský fotograf ušel dva tisíce kilometrů po stopách svého dědečka, který v roce 1945 utekl z gulagu

Fotograf se vydal po stopách dědečka, který utekl z gulagu. Podobné věci dnes zažívají Syřané, říká

Polský fotograf Michal Iwanowski se vydal na více než dva tisíce kilometrů dlouhou cestu po stopách svého dědečka a jeho bratra, kteří v roce 1945 uprchli ze sovětského vězení. Snímky, které na desetiměsíční cestě pořídil, vydal v knize s názvem Clear of People (Bez lidí). Projektem chtěl vzdát hold svým předkům, ale i upozornit na současné světové dění. "Snažil jsem se upozornit na paralely mezi děním za druhé světové války a aktuální situací, kdy Evropa čelí nebezpečnému nacionalismu a snaze o rozdrobení Evropské unie. Chtěl jsem nejenom svým čtenářům, ale i sobě připomenout, že válka není jen věcí minulosti," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Foto: Cenné stavby, které se nestaly památkami. Některé už nestojí, jiným hrozí brzký konec

"Poslední slovo v prohlašování domu kulturní památkou má ministerstvo kultury. Problém je, že se zpravidla neřídí doporučením odborných grémií," uvedl historik architektury Rostislav Švácha v rozhovoru pro Aktuálně.cz před domem na Václavském náměstí, kde chtěl vyjádřit nesouhlas s jeho demolicí. Památkovou ochranu ale nezískala celá řada dalších podle odborníků kvalitních objektů. Naposledy i Libeňský most nebo karlínská mazutka. Desítky budov s podobně neblahým osudem monitoruje i iniciativa Poválečnáarchitektura.cz. Podívejte se v naší galerii, které oceňované objekty se na seznam chráněných památek nedostaly.

Nuselský most nesl jméno po Gottwaldovi, otevírali ho milicionáři a testovaly tanky

I když byl už několik měsíců hotový, na slavnostní otevření Nuselského mostu si museli Pražané počkat. Tehdejší režim se totiž chtěl novou dopravní stavbou pochlubit při 25. výročí komunistického převratu. Na technické a strategické dílo tak 22. února 1973 vstoupily jako první oddíly Lidových milicí.

Místo života v komunismu si raději vybrali emigraci. Podívejte se, kdo opustil zemi po únorovém puči

Československo ve 20. století postihlo několik vln emigrace. O mnoho mimořádných osobností země přišla i v souvislosti s únorovým převratem v roce 1948. Tehdy svoji vlast opustil například novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka, herci Jiří Voskovec a Jára Kohout nebo krasobruslařka Ája Vrzáňová. Té se podařilo emigrovat i s agenty v patách.

Společnost Ecocapsule představila první mikrodům. Do centra Bratislavy byl přepraven vrtulníkem

Slovenské soběstačné "vajíčko" zaujalo svět. Vyjde na necelé dva miliony a postavit se dá kdekoliv

Soběstačný domek Ecocapsule navrhli slovenští architekti původně jako bydlení pro umělce. Inovativní projekt ale zaujal na celém světě a na konci ledna byl představen první kus sériové výroby. Další desítka předobjednaných míří do Japonska, USA, Austrálie i zemí Evropské unie. "Ekologické vajíčko" si objednala i nejmenovaná hollywoodská hvězda. Vyjde na necelé dva miliony. Druhá série, kterou slovenská společnost připravuje do výroby na příští rok, by měla být ještě levnější.

Chalupa v moderním kabátě. Dřevostavba skvěle zapadá do romantické krajiny u zříceniny hradu

K rekreačním objektům je možné přistoupit mnoha způsoby. Architekti Vít Máslo a David Richard Chisholm z ateliéru CMC Architects navrhli svému klientovi moderní dřevostavbu. Dům se nachází v malebné obci nedaleko Karlových Varů v chráněné krajinné oblasti a v blízkosti romantické zříceniny gotického hradu. A právě okolí bylo jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivnily výslednou podobu domu.