Petra Jansová

637 článků

Moje články

Tak úchvatný výhled z toalet nikde jinde na světě není. Architekti kouzlili u norského vodopádu

Norské architektonické studio Fortunen navrhlo poblíž vodopádu Skjervsfossen malou budovu, která slouží jako malé technické zázemí a veřejná toaleta. "Naším záměrem bylo vytvořit jedinečný a překvapivý zážitek s ohledem na místní přírodu. Snažili jsme se co nejvíce zpřístupnit okolní divokou přírodu, aniž bychom jí ublížili," vysvětlují architekti. Objekt stojí v místě, které již v minulosti přitáhlo přední světové architektonické hvězdy. Na stezce vedoucí kolem vodopádu stojí i muzeum na pilotech od švýcarského architekta Petera Zumthora.

Houpací dům i UFO na střeše požární zbrojnice. O prestižní cenu se uchází 68 projektů

Za deset let svojí existence se Světový festival architektury stal přehlídkou těch nejambicióznějších projektů z celého světa a cena World Building of the Year, která se každoročně během festivalu uděluje, je jednou z nejprestižnějších v oboru. Letos odborná porota z celkem 924 přihlášených projektů vybrala 68. Vítězové jednotlivých kategorií budou vyhlášeni během Světového festivalu architektury, který se koná od 15. do 17. listopadu v Berlíně.

Od baroka až po funkcionalismus. Výstava ve Winternitzově vile mapuje slavné vily na Praze 5

Panský dvůr z roku 1620, smíchovské usedlosti Portheimka, Bertramka či Klamovka, secesní zámeček baronky Ringhofferové a moderní vily v okolí ulic U Mrázovky, Na Cihlářce a Nad Santoškou až po rodinný dům Pod Děvínem z roku 2005. Výstava v nedávno zpřístupněné Winternitzově vile slavného architekta Adolfa Loose mapuje vývoj vilové architektury na Praze 5.

Obrazem: Nestojí jmění a jsou krásné. Galerie vystavuje fotografie dostupných domů a bytů

Ne každý zvládá vlastnit dům. Třeba v panelácích pak dochází k potížím, říká architekt David Tichý

Výstava Nájemní bydlení jako zapomenutý segment české architektury v Galerii Jaroslava Fragnera otevřela opomíjené téma nájemního bydlení. Zatímco v západní Evropě nájemní bydlení představuje kvalitní urbanismus, vysokou úroveň architektury a vysoký standard veřejného prostoru, v Česku se zhruba od roku 1990 více méně nestaví. "Státní politika bydlení se zaměřila na podporu bydlení jako osobního a soukromého statku, výjimku tvořily většinou jen specifické formy bydlení zaměřující se na podporu seniorů nebo jiných ohrožených skupin obyvatel, jako byly například domy s pečovatelskou službou," dodává jeden z kurátorů výstavy, architekt a teoretik architektury David Tichý.

Ptačí budky na pláži a na molu. Kemp ze 70. let prošel změnami. Nabídne i bydlení přímo na vodě

Autokemp Nedamov nedaleko města Dubé na Kokořínsku prošel během posledních čtyř let částečnou revitalizací a na dvě poslední etapy ještě čeká. Nevyhovující chatky ze 70. let zatím nahradilo několik moderních objektů pečlivě umístěných do areálu, za dva roky by měly vzniknou i dva domky přímo na vodě.

Mechový městský strom má stejnou sílu jako malý les. V budoucnu by mohl zachránit města

Městský strom Citytree by v budoucnosti mohl významně pomoci se zvýšením kvality ovzduší ve městech po celém světě. Vynález berlínské společnosti, který je ve skutečnosti čtyři metry vysokým mobiliářem z mechu a lišejníků, vyčistí přibližně stejný objem vzduchu jako les o 270 stromech.

Polský fotograf ušel dva tisíce kilometrů po stopách svého dědečka, který v roce 1945 utekl z gulagu

Polský fotograf ušel dva tisíce kilometrů po stopách svého dědečka, který v roce 1945 utekl z gulagu

Jeho dědeček spolu se svým bratrem utekli v roce 1945 ze sovětského zajetí. Jejich více než dva tisíce kilometrů dlouhá pouť inspirovala Michala Iwanowského natolik, ze se rozhodl se do stejných míst vydat. Hlavním protagonistou jeho snímků se stala krajina coby svědek tragických lidských osudů. Fotografie pořízené na cestě, na níž strávil téměř deset měsíců, vydal Iwanowski loni v knize s názvem Clear of People. Publikace získala celou řadou ocenění a byla nominována na cenu Deutsche Börse Photography Prize 2018.

Divoká 90. léta jsou pryč, v Česku teď vzniká řada špičkových staveb, říká uznávaný architekt

Jiří Oplatek patří mezi nejvýznamnější české architekty působící v zahraničí. Ve Švýcarsku, kam emigroval v roce 1969, založil v 80. letech vlastní architektonické studio a stal se členem Švýcarské komory inženýrů a architektů SIA. Nabídku České komory architektů stát se členem poroty České ceny za architekturu přijal bez váhání. "Jakési uklidnění po divokých devadesátých letech, kdy se všichni snažili dohnat a snad i předehnat západní Evropu, dalo vzniknout mnohým, vysoce kvalitním stavbám. Postupně se také zvyšovala kvalita detailů a jejich řemeslného provedení. Mnoho staveb je teď naprosto srovnatelných se špičkovou architekturou ve Švýcarsku," říká o české architektuře v rozhovoru.

Princip pavlače přenesli i do interiéru. Užitná plocha se díky tomu zvětšila

Z původního dvoupokojového bytu bez koupelny a záchodu se díky sofistikovanému uspořádání stalo plnohodnotné bydlení se dvěma ložnicemi. Vestavěná galerie navíc rozšířila obytný prostor.

Sen šíleného cukráře, nebo Čepičkův dům? Hotel International měl být původně vojenskou ubytovnou

Monumentální budova Hotelu International vystavěná ve stylu socialistického realismu vznikla především z iniciativy tehdejšího ministra obrany Alexeje Čepičky. Původně měla sloužit jako ubytovna pro mimopražské důstojníky a sovětské delegace. Nakonec se z ní stal jeden nejluxusnějších hotelů. O historii "nenáviděné" budovy vyprávěl architekt a popularizátor Petr Kučera v rámci série komentovaných přednášek pořádaných spolkem Architektura 489.

Přespi jako nomád. Výstava v Plzni představuje utopická a inovativní řešení mobilního bydlení

Výstava Nomádi na nádvoří plzeňského Depa 2015 představí bydlení v dočasných a mobilních příbytcích. Kromě plátěného stanu na střeše trabanta nebo favorita, karavanu na solární pohon či dřevěného domku postaveného za tři hodiny by se na nádvoří měl objevit i zavěšený stan. Ve všech vystavených příbytcích si bude možné v rámci kampaně zveřejněné na Hithitu zakoupit nocleh.

Dům na baterky a dešťová voda na splachování: Čech získal za projekt prestižní ocenění OSN

Pavel Podruh je velkým fanouškem nápadů, které dokáží udržet současný životní standard a zároveň ho dosáhnou šetrněji než nyní. Projekt Český ostrovní dům, u jehož zrodu stál, se proto zabývá udržitelnou a soběstačnou architekturou. Vznikl jako studentská architektonická soutěž a během dvou let se rozvinul do mnohem širší platformy. První testovací prototyp domu, který bude energie nejenom šetřit, ale i vyrábět, by měl stát na konci roku 2018 poblíž Českého Krumlova. Projekt rovněž získal prestižní Ocenění za společenský přínos Centra OSN v Praze.

Napřed ji lidé nesnášeli. Teď pyramida v Louvru získala prestižní architektonickou cenu

Ceny Twenty-five Year Awards jsou každoročně udělovány Americkým institutem architektů počinům, které obstály v čase a během 25 až 35 let své existence potvrdily vysoké architektonické i technologické kvality. Oceněna může být budova, která stojí kdekoliv na světě, kterou ale navrhoval architekt s pracovní licencí na území Spojených států amerických. Cena se uděluje od roku 1969 a dosud ji získaly pouze čtyři budovy stojící mimo území Spojených států. Letos cenu získala skleněná pyramida v Louvru od amerického architekta čínského původu Leoh Ming Peie.

Prohlídka okolí magistrály pro chodce s architektem Petrem Kučerou a IPR

Foto: Magistrála není výmyslem komunistů. Rozvíjela ji už první republika i nacisti

Severojižní magistrála se začala budovat v 60. letech. Koncepci, která měla urychlit průjezd Prahou, ale řešili už urbanisté mnohem dřív a její současná nekoncepčnost do určité míry souvisí už s koncem 19. století. Tehdy se začaly bourat městské hradby, na jejichž místě magistrála vznikla. Revitalizaci, která by měla přinést zlepšení životních podmínek v jejím bezprostředním okolí, řeší pro magistrát dánská kancelář Gehl Architect ve spolupráci s urbanisty z Institutu plánování a rozvoje. Historický kontext v rámci komentované procházky představil architekt a popularizátor architektury Petr Kučera.

Česko zažívá stavební boom, zajímá nás i Čína, říká architekt Ondřej Chybík

Za projekt českého pavilonu na Expo v Miláně získali bronzovou medaili za architekturu. Právě tuto realizaci Ondřej Chybík považuje za přelomovou. Stejně jako návrh dřevěného sídla státního podniku Lesy České republiky (LČR), kterým vyhráli mezinárodní soutěž. Už od začátku založení ateliéru se snaží vyvážet "československou architekturu" i za hranice. Momentálně do Číny. "Nejde o kompromisy, ale nalezení dialogu mezi klientem a architektem. Je naprosto nezbytné pečlivě poslouchat přání a potřeby stavebníků a pružně na ně reagovat. Zároveň je zcela zásadní si vybudovat vzájemnou důvěru a respekt. Ideální stav je na konci takový, že výsledný projekt je společným dílem," říká v rozhovoru.

Obal na malířskou štětku a čepice v jednom. Česká studentka vyhrála designérskou soutěž

"Obal je stále především nástroj marketingu a prodeje, ale my se snažíme spojovat ho se společenskými problémy," říká manažerka mezinárodní soutěže Young Package / Mladý obal Radka Machalická. Vítězkou letošního dvaadvacátého ročníku se stala studentka z Plzně, která navrhla víceúčelový obal na malířskou štětku. Odborná porota vyzdvihla hravou grafiku a minimum odpadního materiálu. V mezinárodním klání pro studenty a mladé designéry do 30 let letos soutěžilo více než 400 projektů z celého světa.

Cube - budova v Dejvicích, prohlídka Nejošklivější architektura Prahy, brutalismus

Nejošklivější architektura v Praze: Budova Koospolu připomíná novodobou brutalistickou pevnost

Budova Koospolu neboli podniku zahraničního obchodu Československa na Evropské ulici v Praze je typickou ukázkou brutalismu. Stylu, který vzbuzuje rozporuplné pocity. "Brutalistické stavby jsou jednoduché a čisté. Mnohdy připomínají sochy, které se svým okolím ne vždy dobře komunikují. Velmi dobře ale fungují na volné ploše, což je případ Koospolu," říká architekt a popularizátor architektury Petr Kučera. Budovu přirovnává k novodobé brutalistické pevnosti.

Sakrální prostor nesnese nadsázku. Lidé ho vnímají daleko citlivěji, říká architekt

Mezi jednu z posledních realizací brněnského architekta Jana Marka Štěpána patří například kostel v Sazovicích na Zlínsku. Mimo jiné je i autorem areálu Café Fara na jižní Moravě, který zaujal i mezinárodní porotu prvního ročníku České ceny za architekturu, nebo konceptu minimálního bydlení Freedomky. Projekty si vybírá podle svého vztahu k nim a ke všem, ať už jde o světskou, nebo sakrální stavbu, přistupuje stejně. "Nicméně napadá mě teď jeden rozdíl, a to že sakrální prostor nesnese nadsázku nebo fórkovitost, je vnímán daleko citlivěji," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Zájem o katalogové domy postupně opadá. Češi dávají přednost individuálnímu bydlení, říká kurátorka

"Zatímco v devadesátých letech byl ideál architektonické podoby domku romantičtější s členitějšími a dekorativnějšími prvky historizujícího tvarosloví, později, zvláště pak kolem roku 2005, se již podoba architektury domu minimalizovala," říká kurátorka výstavy s názvem Klasik Jana Pavlová. Expozice v karlínské galerii Viper mapuje vývoj průměrného rodinného domu od roku 1989 do roku 2015 a zároveň to, jak se měnil obecný architektonický vkus v souvislosti s hospodářskou situací.

Konec hnědým omáčkám. Šéfkuchaři servírovali ve škole v Neratovicích svíčkovou, chřest i tuňáka

Kreativní šéfkuchaři sítě restaurací Ambiente vyrazili do základní školy v Neratovicích, která je zapojena do projektu Skutečně zdravá škola. Po boku tamních kuchařek uvařili dětem chřestovou polévku, svíčkovou s domácím knedlíkem a těstovinový salát s tuňákem a jogurtovým dresinkem. Tedy jídla, která se v neratovické jídelně běžně vaří. „Byli jsme překvapení, jak skvěle mají v jídelně zorganizovanou práci – na všechno mají systém a všechno dělají společně,“ chválí práci kreativní šéfkuchařka Ambiente Jana Bilíková s tím, že spolupráce byla oboustranně přínosná. Trojice si vyzkoušela i výdej zhruba sedmi stovek obědů. Jak den v neratovické škole vypadal, se podívejte ve fotogalerii.