„Nové“ NATO není sci-fi, horečně se jedná. Ve hře je i extrémní varianta

Evropské státy spolu s Kanadou urychleně připravují nouzový plán pro případ, že by Spojené státy vystoupily z NATO nebo se rozhodly nepřijít Evropě na pomoc, píše deník The Wall Street Journal. Cílem je přizpůsobit stávající struktury tak, aby se Evropa dokázala bránit i bez americké podpory.

Plány na takzvané evropské NATO jsou předmětem neformálních zákulisních debat už více než rok. Jeho cílem však není vytvořit alternativu ke stávající Severoatlantické alianci, ale zajistit, aby Evropa dokázala udržet odstrašení vůči Rusku, kontinuitu operací i důvěryhodnost jaderného odstrašení v případě, že by Spojené státy stáhly své síly z Evropy nebo odmítly přijít spojencům na pomoc.

V současné podobě je NATO z velké části postavené na americkém vedení. Spojené státy hrají klíčovou roli v logistice, zpravodajství i nejvyšším vojenském velení. Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) se proto nyní hledá způsob, jak do těchto struktur více zapojit evropské státy a snížit závislost na amerických kapacitách.

„Přesun odpovědnosti z USA na Evropu už probíhá a bude pokračovat jako součást americké obranné a bezpečnostní strategie,“ uvedl finský prezident Alexander Stubb – jeden z mála evropských lídrů, který si udržuje dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Nejdřív Grónsko, potom Írán

Obavy z měnící se role Spojených států v Evropě panovaly prakticky už od nástupu Donalda Trumpa do úřadu. Definitivním spouštěčem však bylo, když současný šéf Bílého domu vznesl územní nároky na Grónsko, které spadá pod Dánské království. Vztahy se pak ještě zhoršily poté, co Evropa odmítla podpořit americko-izraelský útok na Írán.

Trump v reakci na to označil evropské spojence za „zbabělce“ a znovu začal mluvit o možném odchodu z NATO. Formálně by k tomu sice potřeboval souhlas Kongresu, i bez něj ale může přesouvat jednotky nebo omezit americkou podporu v Evropě.

Zásadním pro celý evropský plán je politický obrat v Berlíně. Ten dlouhodobě prosazoval roli Spojených států jako hlavního garanta evropské bezpečnosti kvůli obavám, že zvyšující důraz na evropskou zodpovědnost by Američanům dal víc prostoru na omezení jejich přítomnosti.

Podle zdrojů WSJ ovšem kancléř Friedrich Merz minulý rok svůj postoj přehodnotil, když dospěl k názoru, že Trump je připraven opustit Ukrajinu a že americká politika v rámci NATO už není vedena jasně čitelnými hodnotami. Německo tak spolu s Velkou Británií, Francií, Polskem, severskými státy a Kanadou začalo připravovat nouzový scénář.

Evropa se emancipuje

Ačkoli zatím jde jen o neformální jednání, odborníci se již v praxi zabývají otázkami protivzdušné a protiraketové obrany, dopravními koridory do Polska a pobaltských států, logistikou i organizací velkých vojenských cvičení pro případ, že by se z těchto aktivit stáhly Spojené státy.

Vedle toho se řeší i oblasti, ve kterých evropská výroba zaostává – například boj proti ponorkám, vesmírné a průzkumné schopnosti, doplňování paliva za letu nebo letecká přeprava. Zejména satelitní detekce balistických raket a systémy včasného varování jsou schopnosti, které dnes Evropa bez Washingtonu postrádá.

Samostatnou výzvou pro evropské státy je podle oslovených expertů také možnost obnovení povinné vojenské služby.

Přestože Evropané postupně přebírají více velitelských rolí v NATO a vedou velká vojenská cvičení, zejména v blízkosti ruských hranic, naplnění těchto plánů nebude jednoduché. Nejvyššími veliteli spojeneckých sil v Evropě jsou tradičně Američané a Washington už naznačil, že se této role nehodlá vzdát.

Evropské státy navíc zatím nemají dostatečnou kapacitu, aby Spojené státy plně nahradily. Klíčovou roli hraje především americký jaderný deštník, který je základem bezpečnostní architektury NATO.