


Tlak Spojených států na Kyjev sílí. Podle představitelů z okolí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by Washington mohl opustit mírová jednání a obrátit pozornost k Íránu, pokud nedojde k zásadnímu průlomu.

Spojené státy podle zdrojů deníku Ukrajinska Pravda tlačí na Ukrajinu, aby stáhla své jednotky z Doněcké oblasti. Vyjednávání však zatím nepřináší výrazný pokrok.
Mezi ukrajinskými představiteli proto roste obava, že pokud nedojde k zásadnímu posunu, Washington by mohl jednání úplně opustit a soustředit se na konflikt s Íránem.
„Američané nevidí, jak bychom mohli dospět k dohodě,“ uvedl zdroj blízký prezidentovi Volodymyru Zelenskému po víkendových jednáních mezi Spojenými státy a Ukrajinou na Floridě.
Washington podle něj naznačil, že by mohl nabídnout bezpečnostní záruky. Ty by však musely být podmíněny stažením Ukrajiny z Donbasu.
„Trávíme obrovské množství času snahou odvést debatu od otázky stažení, ale nikam to nevede,“ popsal jeden z insiderů.
Do jednání se podle listu stále promítá loňská schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem v aljašském Anchorage, na kterou Moskva stále odkazuje.
„Ať se řeší cokoli, vždy to skončí tím, že Američané řeknou: ‚Odejděte z Donbasu a my vám za to vybudujeme ráj na zemi, jak jsme se dohodli na Aljašce.‘“
Tlak navíc zvyšuje závislost Ukrajiny na západním financování. „Pokud EU nenajde řešení, na armádu nám peníze ještě zbudou, ale na sociální výdaje už ke konci roku ne,“ uvedl vysoce postavený představitel.
Přesto se objevují alespoň omezené známky posunu. Volodymyr Zelenskyj po jednáních připustil, že by mohly pokračovat výměny zajatců s Ruskem. Šéf Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov zároveň potvrdil, že jednání s americkými představiteli budou pokračovat.
Zelenskyj také připustil, že Spojené státy nyní řeší více krizí současně. „Je zřejmé, že americká pozornost se v tuto chvíli soustředí především na situaci kolem Íránu a širší region, ale válka Ruska proti Ukrajině musí být rovněž ukončena,“ uvedl.
Jednání mezi Ruskem, Spojenými státy a Ukrajinou jsou v současnosti pozastavená. Kreml minulý týden uvedl, že trilaterální formát „má nyní pauzu“. Zdržení potvrdil i Kyjev. Podle mluvčího ministerstva zahraničí Heorhije Tychyje byla některá kola konzultací pouze odložena, nikoliv zrušena.



Írán odmítl americký návrh plánu ukončení války a předložil pět vlastních požadavků, kterými podmiňuje vyřešení konfliktu. Íránské státní televizní stanici to sdělil nejmenovaný představitel íránské bezpečnosti. Agentura Reuters ve středu s odvoláním na také nejmenovaného íránského činitele uvedla, že prvotní odpověď Íránu na americký návrh nebyla pozitivní, ale že ho Teherán nadále zkoumá.



Za projev politické krátkozrakosti, nestatečnosti a schizofrenie ve středu označil Senát rozhodnutí vlády neručit za půjčku, kterou se rozhodla většina zemí EU poskytnout Ukrajině pro obranu před ruskou agresí. Důsledkem může do budoucna být snížení konkurenceschopnosti a obranyschopnosti Česka nejen v rámci EU. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyzval vládu k přehodnocení jejího postoje.



Marian Jurečka, bývalý ministr práce za lidovce, se ve středu opřel do předsedy sněmovny a koaličního hnutí SPD Tomia Okamury. Mimo jiné ho nazval lhářem a srabem.



Valné shromáždění OSN ve středu přijalo rezoluci, která označuje obchod s africkými otroky za nejzávažnější zločin proti lidskosti a která vyzývá k odškodnění coby konkrétnímu kroku k nápravě historických křivd, napsala agentura AP. Proti hlasovala Argentina, Izrael a USA. Rezoluce Valného shromáždění nejsou právně závazné, podle AP však představují významný odraz světového veřejného mínění.



Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč), píše agentura Reuters. Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost.