


Spojené státy zvažují „závěrečný úder“ proti Íránu, který by mohl zahrnovat jak nasazení pozemních sil, tak rozsáhlou bombardovací kampaň. Podle zdrojů serveru Axios se nyní ve Washingtonu diskutují čtyři hlavní scénáře, ze kterých by si prezident Donald Trump mohl vybrat.

K vojenské eskalaci by mohlo dojít v případě, že se nepodaří dosáhnout pokroku v diplomatických jednáních, zejména pokud by nadále zůstal uzavřený Hormuzský průliv.
Podle některých amerických představitelů by drtivá demonstrace síly na závěr konfliktu mohla posílit vyjednávací pozici při mírových rozhovorech, případně dát Trumpovi možnost vyhlásit vítězství.
Zdroje obeznámené s interními debatami popsaly pro server Axios čtyři možné varianty „závěrečného úderu“, z nichž by si mohl Trump vybrat:
1) Invaze nebo blokáda ostrova Charg. Malý ostrov přibližně o velikosti třetiny Manhattanu leží na severním konci Perského zálivu. Kvůli jeho blízkosti k íránské ropné infrastruktuře jde o klíčový exportní uzel, kterým prochází zhruba 90 procent íránského vývozu ropy. Odborníci se však přou, zda by taková operace měla zásadní efekt, protože samotné obsazení ostrova by nevyřešilo problémy spojené s Hormuzským průlivem.
2) Obsazení ostrova Larak. Strategický bod v nejužší části Hormuzského průlivu pomáhá Íránu upevňovat kontrolu nad touto klíčovou ropnou tepnou. Ostrov slouží jako zázemí pro bunkry, útočná plavidla schopná ničit nákladní lodě i radary monitorující pohyb v průlivu.

3) Obsazení strategického ostrova Abú Músá. Ten leží spolu s dvěma menšími ostrovy u západního vstupu do průlivu. Přestože jsou pod íránskou kontrolou, nárokují si je i Spojené arabské emiráty.
4) Blokování a zabavování lodí, které vyvážejí íránskou ropu na východní straně Hormuzského průlivu.
Pentagon má zároveň připravené i plány na pozemní operace, jejichž cílem by bylo zajistit vysoce obohacený uran ukrytý v jaderných zařízeních hluboko na íránském území.
Vzhledem k mimořádné složitosti a rizikovosti takové operace by však Spojené státy mohly dát přednost rozsáhlým leteckým úderům na tato zařízení, aby Íránu znemožnily přístup k nebezpečnému materiálu.
Trump zatím konečné rozhodnutí neučinil a představitelé Bílého domu hovoří o hypotetických scénářích. Kroky z posledních dní však naznačují, že je Washington připraven konflikt vyostřit, pokud jednání s Íránem brzy nepřinesou konkrétní výsledky.
V následujících dnech a týdnech totiž do regionu dorazí další americké posily, včetně tisíců vojáků, letek stíhacích letounů a jednotek námořní pěchoty. Pentagon zároveň podle Axiosu zvažuje i výraznější navýšení počtu pozemních sil až o deset tisíc vojáků.
Pákistán, Egypt a Turecko se mezitím snaží zprostředkovat jednání mezi oběma stranami. Írán sice odmítl původní seznam amerických požadavků, možnost dalších rozhovorů ale zcela nevyloučil.
Slavný golfista Tiger Woods měl dnes na Floridě dopravní nehodu, při níž vrazil do jiného auta a převrátil svůj vůz. Na místě havárie ho policie zatkla kvůli podezření z řízení pod vlivem. Úřad šerifa okresu Martin na tiskové konferenci oznámil, že padesátiletá golfová legenda neutrpěla zranění.



Hackerská skupina s vazbami na Írán v pátek oznámila, že se nabourala do osobní e-mailové schránky ředitele amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kashe Patela. Informovala o tom agentura Reuters. Na internetu hackeři zveřejnili mimo jiné Patelovy fotografie a životopis. Představitel amerického ministerstva spravedlnosti útok potvrdil a doplnil, že materiály jsou zřejmě autentické.



Čeští fotbalisté do 21 let v kvalifikaci o postup na mistrovství Evropy 2027 remizovali 0:0 ve Skotsku. Oba týmy zůstávají v tabulce skupiny B na druhém a třetím místě se stejným bodovým ziskem, „Lvíčata" ale mají oproti ostrovnímu celku zápas k dobru.



Hokejisté Třince vyhráli v Hradci Králové 3:2 ve druhém prodloužení a jako druzí po vítězi základní části Pardubicích postoupili do semifinále extraligového play off.



Čeští vědci provedli jako druzí na světě experiment k řešení situace lidí bez domova. Poskytli jim na rok 100 tisíc korun bez podmínek, nebo speciální podporu sociálního pracovníka. Situace osob v obou skupinách se zlepšila. Výsledky projektu New Leaf Česko představila tento týden šéfka výzkumného týmu a vedoucí katedry sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Melanie Zajacová.