Ukrajinští piloti si troufli na riskantní akci. A poodhalili ruskou slabinu

Ukrajinské letectvo minulý týden zasáhlo údajný sklad ruských dronů na doněckém letišti na východě Ukrajiny. Samotný výběr cíle není nijak překvapivý. Jen za poslední měsíc tam došlo ke dvěma rozsáhlým náletům na sklady bezpilotních strojů.

Pozornost však budí zejména způsob, jakým byl objekt vzdálený zhruba 40 kilometrů od frontové linie zasažen – podle pozorovatelů šlo o kombinovaný útok střel s plochou dráhou letu SCALP-EG a klouzavých pum GBU-39.

Související

„Válku ve Vietnamu bych vyhrál.“ Trump se chlubí, ale v minulosti má temné místo

Zajímavá je především druhá zmíněná zbraň. Přibližně 130kilová satelitně naváděná puma GBU-39 může doletět i více než 100 kilometrů, ovšem pouze v případě, že je shozena z velké výšky. Pokud však letoun letí nízko nad zemí, její dosah se výrazně zkracuje a může činit zhruba 40 kilometrů.

Obě varianty vedou ke stejnému závěru

Pokud tedy ukrajinské letectvo použilo právě tyto bomby, nabízí se dvě možnosti: buď letouny mířily k cíli ve velké výšce a vysokou rychlostí, nebo letěly nízko a přiblížily se k němu na velmi krátkou vzdálenost.

Ať už Ukrajinci zvolili kteroukoliv z těchto variant, podle deníku Euromaidan Press obě možnosti poukazují na vážné slabiny ruské protivzdušné obrany na východě Ukrajiny.

Letoun operující ve velké výšce by měl být pro radary a systémy protivzdušné obrany poměrně snadno zachytitelným cílem. Stejně riskantní by ale byl i nízký let hluboko nad nepřátelským územím.

Související

Třicet ostrých za zničeného Ježíše a náhrada jako z Temu

Fakt, že Rusové nedokázali zabránit ukrajinským letounům zasáhnout cíl 40 kilometrů hluboko na území pod jejich kontrolou, podle ukrajinského deníku ukazuje, jak výrazně Ukrajina v posledních měsících oslabila ruskou protivzdušnou obranu.

„Z jedné akce bych nedělal definitivní závěr“

Podle vojenského analytika Lukáše Visingra však samotný fakt, že se takový útok podařil, automaticky nemusí znamenat, že ruská protivzdušná obrana selhává.

„Může to znamenat i to, že Ukrajinci operaci dobře připravili – například obranu potlačili elektronickým bojem, narušili radary nebo využili slabého místa v pokrytí. Z jedné úspěšné akce bych tedy nedělal definitivní závěr,“ hodnotí Visingr pro Aktuálně.

Zároveň ale připouští, že ruská protivzdušná obrana dlouhodobě slábne, což naznačují stále častější ukrajinské dronové útoky vedené hluboko v ruském týlu.

„Často se mluví o tom, že Ukrajině docházejí střely pro Patriot nebo jiné systémy, ale málokdo si klade otázku, zda podobný problém nemá i Rusko. Ani Rusové nemají nekonečné zásoby protiletadlových raket,“ poznamenává.

Ruské radary, protiletadlové raketové komplexy i mobilní systémy protivzdušné obrany rozmístěné podél více než 1200 kilometrů dlouhé fronty jsou terčem systematických ukrajinských útoků prakticky od začátku invaze v roce 2022.

Podle analýzy webu Tochnyi.info tím Ukrajinci postupně narušují vrstvený obranný systém, na němž je ruská integrovaná protivzdušná obrana závislá. Tyto operace jsou součástí promyšlené strategie, která má ničit klíčové prvky protivzdušné obrany rychleji, než je Rusko dokáže nahrazovat.

To následně otevírá cestu k útokům na důležitější cíle hluboko v ruském týlu. Jen mezi loňským červnem a začátkem letošního března provedla Ukrajina téměř 500 takových úderů.