


Spekulace o možném konání prezidentských voleb na Ukrajině otevřely otázku, zda by Volodymyr Zelenskyj dokázal obhájit svůj mandát a kdo by ho případně mohl nahradit. Pozornost se v této souvislosti soustředí především na bývalého velitele armády Valerije Zalužného, který v současnosti působí jako velvyslanec ve Velké Británii. On sám ovšem tyto spekulace opakovaně odmítá – alespoň prozatím.

Středeční zpráva deníku Financial Times znovu oživila spekulace, že by Ukrajina mohla v důsledku rostoucího tlaku z Washingtonu připravovat uspořádání prezidentských voleb a referenda o možné mírové dohodě s Ruskem, a to už v průběhu letošního jara. Ukrajinská strana však tyto úvahy vzápětí odmítla.
Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se o svém údajném plánu vyhlásit volby v den čtvrtého výročí ruské invaze dozvěděl právě z britského deníku.
„K volbám přistoupíme teprve tehdy, až budou splněny všechny nezbytné bezpečnostní záruky,“ zdůraznil Zelenskyj. Zároveň dodal, že Spojené státy sice téma voleb na Ukrajině otevřely, avšak netlačí na jejich konání před uzavřením příměří. Prezident také popřel, že by Washington hrozil odebráním bezpečnostních záruk v případě odkládání voleb.
Neutuchající válka s Ruskem tak naznačuje, že prezidentské volby zůstávají otázkou vzdálenější budoucnosti. Přesto samotné znovuotevření tohoto dlouhodobě ostře diskutovaného tématu znovu nastoluje otázku, zda by dosavadní ukrajinský lídr dokázal svou pozici obhájit – případně kdo by ho mohl v čele země nahradit.
Podle lednového průzkumu agentury Ipsos by případné prezidentské volby byly především soubojem dvou mužů: obhajujícího Volodymyra Zelenského a bývalého vrchního velitele ukrajinské armády, dnes velvyslance ve Velké Británii, Valerije Zalužného. Zelenského by podle průzkumu v současnosti volilo 20 procent respondentů. Zároveň je však u značné části veřejnosti vnímán negativně – pro více než čtvrtinu dotázaných je jeho znovuzvolení nepřijatelné, což odráží jak rostoucí únavu společnosti z vleklého konfliktu, tak vnitropolitické napětí spojené s opakovanými korupčními kauzami v okolí vládních kruhů.
Oproti tomu Zalužného by si přálo 23 procent dotázaných. Zároveň vykazuje velmi nízký podíl odpůrců, což z něj činí mimořádně silného potenciálního vyzyvatele.
Dvaapadesátiletý bývalý velitel ozbrojených sil si na Ukrajině vysloužil pověst národního hrdiny. Je mu přičítána klíčová role při obraně Kyjeva v roce 2022 i vedení překvapivých protiútoků, které na podzim téhož roku vytlačily ruské síly z Charkovské a Chersonské oblasti. Zároveň je však spojován s neúspěšnou protiofenzivou v roce 2023, jež si vyžádala tisíce obětí, aniž by přinesla výrazné územní zisky. Přesto si Zalužnyj u veřejnosti udržel vysokou míru důvěry.
Po následných neshodách ohledně rozsahu mobilizace a údajně i kvůli obavám v prezidentské kanceláři z rostoucí generálovy popularity byl Zalužnyj v roce 2024 odvolán z čela armády a jmenován velvyslancem ve Velké Británii. Tento krok byl mnohými vnímán jako snaha utnout jeho možné politické ambice dříve, než se mohly naplno projevit.
Právě tato „elegantní forma vyhnanství“ mu však podle deníku Washington Post paradoxně do jisté míry hraje do karet. V Londýně totiž zůstává stranou každodenního domácího politického napětí, zatímco jeho diplomatická role postupně proměňuje obraz výhradně vojenského velitele v profil státníka.
Ačkoliv se Zalužnyj jeví jako nejsilnější vyzyvatel prezidenta Zelenského, není zdaleka jisté, zda o prezidentské kandidatuře skutečně uvažuje. Přestože deník Bild už loni v létě informoval o údajných přípravách na volební kampaň, Zalužnyj tyto spekulace opakovaně odmítá.

Za hlavní dvojicí favoritů se v průzkumech objevují i další jména. Bývalý prezident a čokoládový magnát Petro Porošenko by si podle agentury Ipsos získal podporu osmi procent voličů, zároveň je však pro téměř 40 procent Ukrajinců nepřijatelný, což jeho šance výrazně omezuje.
Do širšího okruhu potenciálních kandidátů patří také 40letý Kyrylo Budanov, někdejší šéf vojenské rozvědky a od začátku roku vedoucí Zelenského kanceláře. Ten si od začátku války vybudoval pověst důvěryhodné bezpečnostní autority. Jeho výraznější politická role by se však pravděpodobně mohla naplno projevit až v delším časovém horizontu.



Sledujte online přenos ze sedmého utkání série čtvrtfinále play off hokejové extraligy mezi Škodou Plzeň a Spartou Praha.



Stát půjčí tuzemským rafineriím sto tisíc tun ropy ze svých nouzových zásob. Důvodem je omezení dodávek na ropovodu IKL/TAL. Schválila to v pondělí vláda, řekl na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO). Zásobování českého trhu pohonnými hmotami podle Správy státních hmotných rezerv (SSHR) nadále funguje normálně a paliv je dostatek.



Ukrajina je připravena přistoupit na příměří během velikonočních svátků, a také k energetickému příměří, řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům. Zelenskyj podle portálu Ukrajinska pravda zdůraznil, že Ukrajina podporuje jakoukoli podobu příměří a obecně ukončení války, pokud nepovede ke ztrátě nezávislosti. Ruská oficiální reakce zatím není známa.



Stát připraví opatření k zastropování marží obchodníků s pohonnými hmotami. Podle vlády jsou v některých případech neadekvátní. Na pondělní tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).



Pokud nebude brzy dosaženo dohody o ukončení války a otevření Hormuzského průlivu, Spojené státy zcela zničí íránské elektrárny, ropné vrty, ostrov Charg a možná i odsolovací zařízení, napsal v pondělí na sociální síti americký prezident Donald Trump. Washington podle šéfa Bílého domu vede jednání s "novým a rozumnějším režimem" v Teheránu, během nichž došlo k významnému pokroku.