Ukrajincům vychází plán na odříznutí Rusů. „Zóna smrti“ sahá do nevídané hloubky

Ukrajina výrazně zesílila svou dronovou kampaň a posouvá bojiště hluboko za frontovou linii. Systematickými údery na ruskou obranu rozšiřuje takzvanou „zónu smrti“ a zasahuje cíle stále hlouběji v týlu nepřítele.

Ukrajina od začátku letošního roku výrazně zesílila svou dronovou kampaň. Cíl je jasný: udeřit na ruskou protidronovou obranu a otevřít tak cestu vlastním bezpilotním prostředkům, aby mohly operovat hlouběji za nepřátelskými liniemi. A podle deníku The Telegraph tato strategie začíná přinášet výsledky.

Ještě před několika týdny dokázaly ukrajinské drony zasahovat cíle zhruba do vzdálenosti 50 kilometrů. Dnes se jejich dosah podle britského deníku ztrojnásobil až na 150 kilometrů, čímž se „zóna smrti“ rozšířila do dosud nevídané hloubky.

Takzvaná „zóna smrti“ označuje oblast za frontovou linií, kde ukrajinské drony systematicky útočí na ruské vojáky, techniku i logistiku. Pohyb v této oblasti je proto extrémně nebezpečný nebo přímo nemožný.

Oblasti, které byly dříve považovány za relativně bezpečné zázemí, se tak postupně mění ve smrtelně nebezpečné zóny, které ruským jednotkám komplikují přesun sil i zásobování fronty.

Těžké drony prorazily ruskou obranu

Letošní kampaň odstartovalo nasazení těžkých bombardovacích dronů, jako jsou například systémy Nemesis. Těm ruské jednotky přezdívají „Baba Jaga“ kvůli jejich schopnosti tiše a účinně útočit v noci.

Tyto drony se zaměřily především na ruské prostředky elektronického boje, protivzdušnou obranu a další klíčovou techniku. Vyřazení systémů Buk, Tor nebo Pancir-S1 výrazně oslabilo ruskou obranu a otevřelo vzdušný prostor pro mnohonásobně větší množství lehčích dronů.

Podle Telegraphu byly průniky zaznamenány především na frontách v Záporožské a Doněcké oblasti. Úspěšné operace ale proběhly i v dalších regionech, například v okolí Dobropillji, Huljajpole, Kupjansku, Petrovského nebo Kosťantynovce.

Ztráty klíčových systémů navíc přinutily ruské jednotky improvizovat a sahat po zastaralé technice. Podle Dimka Žluchtenka z ukrajinského 413. pluku bezpilotních systémů Rusové například v některých případech demontují kulometné lafety ze starých sovětských vrtulníků a instalují je na provizorní bojová vozidla.

Další komplikace ruským silám způsobil výpadek satelitního navádění Starlink, který jejich jednotky hojně využívaly při útočných operacích. Vypnutí systému komplikuje provoz ruských dronů, přičemž jejich operátoři mnohdy musí vyjít do otevřeného terénu a improvizovaně instalovat komunikační zařízení například na lampy nebo stromy, aby udrželi spojení.

Válka řízená daty

V centru nové ukrajinské dronové strategie stojí Velitelské centrum pro hluboké údery (Deep Strike Command Centre), které vzniklo začátkem letošního roku. Jeho úkolem je koordinovat a zefektivňovat dronové údery hluboko za nepřátelskými liniemi.

Podle expertů se kampaň stává mnohem systematičtější díky důrazu na plánování a sdílení informací v reálném čase. To jednotkám umožňuje provádět přesné údery napříč celým bojištěm, aniž by bylo třeba nasazovat velké množství vojáků.

Ukrajina si podle expertů vytváří náskok i díky detailní analýze vlastních dronových operací a využívání získaných dat k technologickému vývoji. Podle analytika Antona Zemljanyje se díky tomu drony nevyvíjejí jen na taktické úrovni, ale i na úrovni operační – a v mnoha případech už začínají plnit úlohy typické pro přesné zbraňové systémy dlouhého dosahu.

Vojáci ukrajinského pluku Azov zajali čtyři Rusy. Na kameru promluvili o podmínkách a náladě v ruské armádě | Video: Azov