Evropská unie uvažuje, že zavede na zboží z USA dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur - v přepočtu 2,3 bilionu Kč. Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times. Plánem chce unie reagovat na cla, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
Trump chce Dánskem spravovaný arktický ostrov získat. Dánsku a sedmi dalším členským státům NATO stavějícím se na odpor v sobotu pohrozil, že od 1. února uvalí na jejich zboží dovážené do USA dodatečné desetiprocentní clo, které se od 1. června zvýší na 25 procent. Platit má podle něj do uzavření dohody o „kompletním a naprostém zakoupení Grónska.“
Odvetná opatření se podle zdrojů deníku Financial Times (FT) připravují s cílem poskytnout evropským lídrům páku na klíčových schůzkách s americkým prezidentem na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, které se koná příští týden. Celní seznam byl připraven loni, ale byl pozastaven do 6. února, aby se zabránilo plnohodnotné obchodní válce.
Jeho reaktivaci v neděli podle zdrojů FT projednávalo 27 velvyslanců států EU v Bruselu. Probírali také takzvaný nástroj proti ekonomického nátlaku (ACI), který může omezit přístup amerických společností na vnitřní trh a Evropská unie ho dosud nikdy nepoužila. Tuto možnost o víkendu zmínil francouzský prezident Emmanuel Macron.
„Pokud to bude pokračovat, máme k dispozici jasné nástroje odvetných opatření... (Trump) používá čistě mafiánské metody,“ řekl listu evropský diplomat, který se zúčastnil diskuse o opatřeních. „Zároveň chceme veřejně vyzvat k zachování klidu a dát mu příležitost ustoupit,“ pokračoval. „Poselství je... cukr a bič,“ dodal.
Paříž a Berlín společnou reakci koordinují. Jejich ministři financí se mají v pondělí setkat v Berlíně a poté odcestovat do Bruselu na setkání se svými evropskými protějšky, uvedl francouzský vládní úředník. „Tato otázka bude muset být projednána také se všemi partnery G7 pod francouzským předsednictvím,“ dodal.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Česko se před baráží bojí o další hvězdu. Před kláním Leverkusenu se zranil Schick
Bayer Leverkusen bez zraněného Patrika Schicka zvítězil v německé fotbalové lize na hřišti Hamburku 1:0. Jediný gól dal Christian Kofane.
ŽIVĚDo Prahy se armádním letem vrátilo 91 lidí z Blízkého východu
Čtvrtý armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli na Blízkém východě po americkém a izraelském útoku na Írán, dopravil z Egypta do Prahy 91 lidí. Armádní airbus odstartoval z Šarm aš-Šajchu a na ruzyňském letišti přistál ve středu krátce před 20:00.
ŽIVĚZastavte palbu! Teherán čelí zlobě sousedů za agresi. "Musíme se bránit," namítá
Írán se podle prezidenta Masúda Pezeškjána snažil vyhnout válce, ale sobotní izraelsko-americký útok mu nedal jinou možnost, než se bránit. Pezeškján to dnes napsal na X s tím, že respektuje svrchovanost blízkovýchodních zemí a nadále věří, že bezpečnost a stabilitu oblasti musí zajistit samotné státy regionu.
Historik Ladislav Kudrna zůstává na další funkční období ředitelem ÚSTR
Historik Ladislav Kudrna zůstává na další funkční období ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Rada ÚSTR ho ve středu zvolila v tajné volbě. Pro Kudrnu hlasovalo v sedmičlenné radě šest lidí a jeden se zdržel. Další funkční období začne Kudrnovi 1. května. Mandát ředitele je na pět let. O funkci se ucházeli dva lidé. Druhým byl historik Jan B. Uhlíř.
Problém v zaměstnání. Češi uvízli kvůli válce v Asii, čelí hodně nezvyklé situaci
V zahraničí momentálně uvázly tisíce cestujících z Česka. Důvodem jsou íránské raketové útoky na Blízkém východě, které ochromily leteckou dopravu v oblasti. Mnoho Čechů si tak musí protáhnout čas v zahraničí a nemohou dorazit do práce. Advokát Tomáš Procházka vysvětluje, jak se v takovém případě zachovat a co řešit.