


Historik Ladislav Kudrna zůstává na další funkční období ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Rada ÚSTR ho ve středu zvolila v tajné volbě. Pro Kudrnu hlasovalo v sedmičlenné radě šest lidí a jeden se zdržel. Další funkční období začne Kudrnovi 1. května. Mandát ředitele je na pět let. O funkci se ucházeli dva lidé. Druhým byl historik Jan B. Uhlíř.

Kudrna je od roku 2008 pracovníkem ÚSTR, jeho ředitelem se stal v roce 2022, kdy vystřídal Zdeňka Hazdru. Profesně se zabývá tématy druhého a třetího odboje a undergroundem v totalitním Československu.
"Vážím si důvěry, kterou mi Rada Ústavu projevila. Mou prioritou bude posilovat odbornou kvalitu výzkumu, podporovat otevřenou diskusi a rozvíjet vzdělávací aktivity pro mladou generaci. Historická paměť není samozřejmost – je třeba o ni pečovat s respektem, profesionalitou a odpovědností," uvedl Kudrna v tiskové zprávě.
Před nástupem Kudrny do čela Ústavu pro studium totalitních režimů se na veřejnost dostaly informace o údajném plagiátorství v jeho habilitační práci. Případem se zabýval tehdejší ředitel instituce společně s vědeckou radou. Správní rada ústavu odmítla obvinění z jeho plagiátorství. Vědecká rada naopak konstatovala jeho závažné odborné pochybení a následně kvůli nesouhlasu se zvolením Kudrny rezignovala.
V době výkonu prvního funkčního období čelil Kudrna kritice za způsob vedení ústavu. Například v březnu 2023 se proti jeho řízení, které označili za nezodpovědné, ohradilo přes 170 českých historiků. Uvedli, že během zhruba deseti měsíců od jeho nástupu odešlo nebo bylo propuštěno 34 lidí, tedy asi čtvrtina zaměstnanců ÚSTR.
Spor se vyhrotil i uvnitř instituce, kdy rada ústavu podpořila vedení v konfliktu se zaměstnanci oddělení vzdělávání, kteří po kritice projektů a odvolání svého vedoucího vydali výzvu proti postupu vedení a následně podali hromadnou výpověď.
Výběrové řízení vyhlásila rada ústavu na konci loňského listopadu. Nejvyšším orgánem ústavu je Rada ÚSTR, která se skládá ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem. Mimo jiné volí a odvolává ředitele ÚSTR.
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vznikl v roce 2008. Zkoumá především období nacistické okupace mezi lety 1939 až 1945 a dobu komunistické nadvlády v letech 1948 až 1989. Kromě výzkumu se ÚSTR věnuje vydavatelské činnosti a popularizaci a vzdělávání na různých stupních škol.



Na tenisovém turnaji v Římě postoupili do 2. kola Vít Kopřiva, Kateřina Siniaková, Tereza Valentová a také šampionka z roku 2019 Karolína Plíšková. Jako jediná z českých zástupců na italské antuce dnes prohrála Sára Bejlek.



Izraelská armáda ve středu večer zasáhla hustě obydlenou čtvrť Ghobajrí na jižním předměstí Bejrútu, uvedla agentura NNA. Izrael zaútočil bez předchozího varování na libanonskou metropoli poprvé od příměří, které vstoupilo v platnost 16. dubna. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle agentury AFP potvrdil, že nařídil útok na vysoce postaveného velitele Hizballáhu.



Nejméně 17 lidí v úterý zabily ruské útoky na ukrajinská města Záporoží a Kramatorsk, vyplývá z informací ukrajinských úřadů. Na centrum Kramatorsku Rusové shodili letecké pumy a připravili o život nejméně pět lidí, dalších 12 osob utrpělo zranění, napsal na platformě Telegram náčelník správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. V Záporoží ruský útok zabil 12 lidí, uvedl šéf záporožské správy Fedorov.



Na výletní lodi MV Hondius na Kapverdách, na jejíž palubě se několik lidí nakazilo hantavirem, není podle dostupných informací žádný občan České republiky. Na sociální síti X to ve středu večer uvedla Hygienická služba ČR. Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí zůstává riziko pro evropskou populaci velmi nízké, dodali čeští hygienici.



Sudetoněmecký sjezd v Brně se bude určitě konat, řekl ve středu bavorskému veřejnoprávnímu rozhlasu BR předák sudetských Němců Bernd Posselt. Ve svém vyjádření kritizoval české hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a německou stranu Alternativa pro Německo (AfD).